Bohéma

Seriál s velmi dobrým úmyslem, od kterého jsem čekal "České století 2", ale tak úplně jsem se ho nedočkal. Především za to může příliš mnoho epizod, které Bohéma má, a to, že její děj zdržují postavy, které si tvůrci vymysleli, ačkoliv by to docela stejně šlo i bez nich. Také jaksi nafoukaná režie Roberta Sedláčka se mi ne vždy líbila. Zkrátka dílů mohla být klidně polovina a mohly se soustředit pouze na to nejlepší - na herecké výkony Vladimíra Javorského, Michala Dlouhého, Jaroslava Plesla, Petra Stacha, Saši Rašilova nebo Lenky Vlasákové, díky nimž to celé stálo alespoň trochu za to a bez nichž by Bohéma nebyla ani zdaleka taková. (20.02.2017)

Rozpačité dojmy způsobuje zejména scénář mísící fikci s historií prapodivnými způsoby. Fiktivní postavy tak ovlivňují životy skutečných, kterým se často v seriálu stalo mnohé, co odporuje historické realitě. Navíc je tu rámec roku 1968, který je dobrý snad jen pro ukázání smrti Maca Friče, ale jinak jen ubírá čas, přitom postav jsou spousty a jejich osudy už jsou beztak zhuštěny až až. Celkem to drží nad vodou herecké výkony většiny zúčastněných. Nepotěšila mě ani špatná práce s hudbou. A filozofická otázka na závěr: proč si připomínáme jen staré sviňárny, ale hrdinské střípky z dějin necháváme stranou? (21.02.2017)

Nejeví se mně to úplně špatně, ale s ohledem na velké množství postav to působí poněkud zmatečně i když dialogová složka je docela podařená. Po prvním díle samozřejmě hodnotit nehodlám, ale nerozumím moc tomu, proč jsou ve filmu skutečné postavy a smyšlené postavy (proč Lilla Králová ? - byť je Judit krásná a velmi charismatická ) . Důraz na rusáckou okupaci mě přijde jako zbytečně vyhrocený prvek rušící jiný vyhrocený prvky v době "bohémy" . Některé postavy se mě líbí více (Vladimír Javorský / Burian ) jiné méně ( David Novotný / Marvan ) jsem zvědav co z toho nakonec vyleze, zatím mám smíšené pocity. (16.01.2017)

Na BOHÉMU se lze dívat ze dvou výchozích bodů. Buď jako na umělecký dokument, nebo jako na umělecké postižení mimořádně rozporné doby. V  prvním případě lze určitě nalézt řadu pih na kráse, které ovšem rozezná jen zvlášť poučené oko. V druhém nezbývá než sledovat kvalitu scénáře (určitě dobrou), režie (solidní) a přehlídku polistopadového herectva staršího (střední generace) i mladšího (mileniálové). V obou případech nanejvýš dobré a vlastně  povzbudivě kvalitní až výborné (Pleslův Miloš Havel nebo Javorského Vlasta Burian či Dlouhého Zdeněk Štěpánek nebo Rašilovův Oldřich Nový). Dobrý je i nápad s ruskou srpnovou agresí a přihlížející dramaturgovou dcerou. Byla tu ještě jedna možnost: osobnosti filmového mikroprostředí přejmenovat a fantazii popustit ještě více uzdu. Zbývá otázka, jak by to bylo nebo mohlo být přijato. (20.02.2022)

Propletenec známých i neznámých osudů z oázy zdánlivého klidu a bezpečí pod střechou Barrandova (ať už se nad ní tyčí hákový kříž či rudá hvězda se srpem a kladivem). Takhle to vypadá nesmírně atraktivně, ale to by se nesmělo gró ztratit v mlze zbytečných fabulací, nepodstatných intimit a obavách tít do živého. Vznikl jen jakýsi opar z atmosféry strachu a hvězdného prachu, ve kterém je nějak málo zaječic a počtu honěných zajíců se nelze nikdy dopočítat.. Hodně to drží nad vodou party Plesla, Javorského a především Michala Dlouhého, kterého jsem každou scénu hltal jak veš jitrnici u Burianovy postele. Škoda výsledku, tito lidé v drsných obdobích obnažujících lidské charaktery by si zasloužily něco intenzivnějšího a opravdovějšího. P.S.: Kdo u posledního dílu se stopkami čekal, čí holá prdel dostane nejvíce prostoru, musel být nepochybně zklamán a to i když počítal otočenou sošku Oscara.. (20.02.2017)