Bohéma

Mé dojmy z tohoto seriálu jsou poněkud rozporuplné. Na jedné straně stojí vynikající herecké výkony některých rolí (zejména Vladimír Javorský coby Vlasta Burian a Michal Dlouhý coby Zdeněk Štěpánek), které mě při hodnocení jednotlivých dílů mnohdy přiměli k tomu přimhouřit oči nad některými slabinami seriálu. Na druhou stranu je zde celková koncepce seriálu (ve stylu "obutá/neobutá"), kterou nelze označit jinak než za dosti pochybnou. Naprosto nechápu proč v seriálu na jedné straně vystupují reálné postavy (vedle zmiňovaných herců třeba Oldřich Nový a Jaroslav Marvan či režiséři Frič a Vávra) a zároveň zde jsou i zcela fiktivní postavy. A nejde zdaleka jen o průvodce celým seriálem Arnošta Žáka (byť právě jeho postava asi budí největší rozpaky). Moc nerozumím ani důvodu pro zařazení fiktivní postavy herečky Lili Krallové. Pokud byly částečnou inspirací pro tuto postavu osudy Nataši Gollové, nechápu, proč zde nemohla figurovat přímo tato jistě zajímavá a inspirativní herečka. Obecně není moc odůvodnitelné, proč seriál (s výjimkou Anny Letenské) tak opomíjí osudy českých hereček. To že o Lídě Baarové už toho bylo asi v poslední době natočeno dost, přeci neznamená, že zde nebyl prosto pro zachycení osudů jiných hereček (jen namátkou mě napadá Zita Kabátová nebo Věra Ferbasová a samozřejmě Adina Mandlová). Ještě se musím vrátit k postavě Arnošta Žáka resp. ke koncepci seriálu, kdy tato postava vzpomíná na pohnuté události válečných a poválečných let v českém filmu konfrontován jinou pohnutou a tragickou událostí okupace Československa v srpnu 1968. Osobně mi toto zarámování vůbec nesedlo a přišlo mi naprosto zbytečné. Nevím co autory seriálu k tomuto pojetí vedlo, zda jen potřebovali nějakou postavu, která by posunovala děj vyprávění, nebo zda chtěli tímto mj. poukázat na historický paradox, kdy osvoboditelé z roku 1945 se následně stali sami okupanty. Ve finále však tyto "odbočky" v ději byly hodně rušivé a hlavně se díky nim autoři seriálu připravili o dost prostoru, který mohli jinak využít buď pro rozehrání jiných hereckých osudů za protektorátu nebo pro hlubší a propracovanější pojetí zvolených postav. Celkově proto nemohu dát seriálu více než tři hvězdičky, byť kvůli těm některých hereckým výkonům, bych je dal moc rád. (20.02.2017)

U hodnocení celého seriálu jsem zatím trošku na vážkách mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Určitě jsou zde totiž i některá hlušší místa (např. celé to propojení mezi "současností" roku 1968 a dobou protektorátu). Ale zrovna v tomto druhém díle byl pro mě totálním zjevením výkon Vladimíra Javorského coby Vlasty Buriana. A i samotná ta Burianova životní situace, kdy volí mezi silným dilematem zda přijmout v radiu roli, kdy má karikovat postavu Jana Masaryka coby ožraly a nebo odmítnout a tím ohrozit existenci svého divadla (v němž zaměstnává židy a kde je i uložená zahraniční vysílačka), byla hodně silná a zcela nosná pro tento díl. Stejně tak působivá byla scéna kdy Oldřich Nový v podání Saši Rašilova vezme na večírek svou židovskou manželku a oba jsou zde konfrontován s antisemitskými poznámkami. Jsem docela zvědavý, zda se v seriálu dočkáme i skutečného vyústění životního příběhu Oldřicha Nového za protektorátu, kdy byl se svou ženou odvezen do tábora pro smíšené manželství. O. Nový byl v tomto směru (asi na rozdíl od Vlasty Buriana) hrdina, ale trošku paradoxně osudy těchto dvou herců po válce (pokud jde o filmové příležitosti) se zas tak moc nelišili... (23.01.2017)