Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role...
Hitler a
Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné.
(Česká televize)
V TV
od:
Enšpígl
Nejeví se mně to úplně špatně, ale s ohledem na velké množství postav to působí poněkud zmatečně i když dialogová složka je docela podařená. Po prvním díle samozřejmě hodnotit nehodlám, ale nerozumím moc tomu, proč jsou ve filmu skutečné postavy a smyšlené postavy (proč Lilla Králová ? - byť je Judit krásná a velmi charismatická ) . Důraz na rusáckou okupaci mě přijde jako zbytečně vyhrocený prvek rušící jiný vyhrocený prvky v době "bohémy" . Některé postavy se mě líbí více (Vladimír Javorský / Burian ) jiné méně ( David Novotný / Marvan ) jsem zvědav co z toho nakonec vyleze, zatím mám smíšené pocity.(16.1.2017)
nineweh
Zatím nejsem úplně přesvědčená. Námět super, ale proč je to jenom o chlapech? Jasně, je tam nemastná neslaná hlavní "hrdinka" a pár manželek, které cosi řeší, ale jinak se seriál točí kolem (nesporně velkých a důležitých, ale přece jen) mužů. Módu "vyprávění ve vyprávění" - tady vzpomínky na válku versus rok 1968 taky moc nechápu, ale třeba se k tomu tvůrci nějak doberou. V prvním díle mě z vykreslení předválečných nálad mrazilo, ta paralela je mnohem bližší současnosti než šedesátému osmému. Ale ve druhém díle je mrazení to tam, a člověk má dojem, že vlastně za války bylo u filmu všechno pořád nablýskaně krásné. Možná bylo. Ale je to nuda.(23.1.2017)
Chrysopras
Tohle byl vynikající nápad a námět. Panu Sedláčkovi se povedlo rozvířit společenské vody dneška freskou z dob společností minulých. I já jsem googlil a hledal jména dávno zaprášená nebo dokonce neznámá. ALE to pojetí... V první řadě míchání skutečných a fiktivních postav! Nedobrá věc. A pak systém tolika figur a mechanických prostřihů z jedné na druhou... Něco ve stylu: dlouho tu nebyl Marvan, teď dáme Lily. Jo a Štěpánek a Havel - tak je dáme do jedný scény. Zvláště poslední díl to korunoval, když aspoň trochu chtěl postihnout osud skoro všech :-(. To chtělo spíš systém jedna figura = jeden díl. Ale lépe několik dílů vzhledem k rozsahu pojmuté doby. Celkově jde tedy spíš o zklamání, protože námětový a herecký potenciál nebyl využit...(31.3.2017)
rikitiki
Zmršená, zahozená šance. Což je o to horší, že teď už nepůjde v dohledné době natočit stejné téma. Přitom je to silný námět: jak se ti, kteří jsou nejvíc viditelní zdola (běžnými lidmi) i z hora (nacistickými okupanty), vypořádají s dvojím tlakem zachovat si tvář i sloužit novým vládcům? A co z toho vyšlo Sedláčkovi a Brdečkové? Nudný, nesmyslný canc, který nemá ani dobré řemeslo a mnohé herecké výkony jsou leda k smíchu (nevýrazný Heydrich, prkenný Vančura…). Štve mě už scénář, který ponechává mužské herecké postavy dle reality (Nový, Marvan, Burian..), zatímco reálné herečky jsou zmiňovány jen okrajově a ústřední hrdinka - jakási fiktivní Lily Krall - je vymyšlená, prý poskládaná z osudů několika ženských filmových hvězd. Chtěla tím snad scenáristika říct, že zatímco mužské osudy jsou individuální a nezaměnitelné, ženské si jsou podobné, takže nezáleží na tom, když se zhustí do jednoho? To je trapný. ____ Na to, jak bylo období protektorátu bouřlivé, se toho v seriálu překvapivě moc neděje a mnohé scény jsou zbytečné a tvoří jen výplňovou vatu. Hašler večer zazpívá písničku a už je střih, jak si ho ráno odvádí gestapo – jakoby nestálo za to tenhle příběh trochu rozpracovat. Místo toho se řeší, že děti odkládají hrníčky na terasu a občas je shodí dolů. ______Podobně láska Buriana k herečce: jednou ji přivezl kytičku a už za chvíli si jeho manželka stejné herečce stěžuje, že se s ní chce její manžel rozvést a ještě se zeptá: „On se vám nezmínil, že kvůli vám?“ Nejenomže nezmínil, ale nedostal ani jednu scénu, kdy by náhlou lásku mohl zahrát. A pak se na celou aférku zapomene a jede se dál, aniž by se už jakkoliv zmínila. Jak mám ráda Javorského, tak jeho talent tkví v něčem jiném, než v živelném vršení srandy, typickém pro Buriana. Ale za to mohl i scénář. Jeho komické výstupy nejsou vtipné, ale upoceně zoufalé. ____ Úplně zbytečný je vyprávěčský rámec zasazený do toku 1968. ___ Jediné, co je hezké, je výprava, ale i ta mě štve, protože ukazuje, kolik peněz se vyhodilo na něco tak mizerného. Hodnoceno po 2. dílu, na další už se dívat nechci.(30.1.2017)
Morholt
Sedláček už v Českém století dokázal, že pracovat s mluvícími hlavami umí a podle mého názoru se mu to povedlo i tady, byť s několika výhradami. Předně se mi líbil styl vyprávění, který spojoval okupaci v roce 1968 s pohnutou dobou Protektorátu a následného nástupu komunismu. Je to sice ryze účelové, ale mě to spojení vyhovovalo. Spokojený jsem byl i s atmosférou, která dokázala být ve správných okamžicích tísnivá a plná strachu v případě protektorátních sekvencí, stejně jako absurdity u těch komunistických. S čím jsem měl ale občas problém byl až příliš televizní look. Chápu, že produkce pracovala s omezeným rozpočtem a jinak to asi ani nešlo, ale nějaká ta kačka navíc tu chyběla jako sůl. Každopádně největší obavy jsem měl z herců. Ostatně stejně jako většina diváctva. Nicméně tady jsem byl asi nejspokojenější. jednoznačnou hvězdou byl Vladimír Javorský, který Buriana zahrál na jedničku a bylo vidět, že si dal na přípravě záležet. Občas se mu ten hlasový projev povedl natolik, že byl od originálu k nerozeznání. Velký výkon ukázal i Vladimír Dlouhý v roli Zdeňka Štěpánka a po počátečních rozpacích mi sedl i Rašilov jako Oldřich Nový. A mě osobně zaujala Gabriela Mikulková v roli Alice Nové a bavil i Plesl a jeho Miloš Havel. Bohužel hlavní postavy mi nesedly vůbec. Jak charakterové, tak herecky. Michal Balcar má bohužel nulové charisma a působí strašně prkenně a pro Judit Bárdos mám sice za jiných okolností slabost, ale tady se mi nelíbila. Nicméně i s těmito vadami na kráse se dalo žít, takže za mě chvalitebná a vůbec bych se dalším podobným projektům nebráni. 75%(20.2.2017)