Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Scénář:

Tereza Brdečková

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrají:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)
(další profese)

VOD (1)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (244)

Marigold 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

České století bylo jako koncept semknutější a těžilo z toho, že velká část byla jasně zasazená do "veřejné sféry", takže tu jistá strnulost vlastně nebyla na škodu. Bohéma je ambicioznější portrét konkrétní společenské sféry, který spojuje veřejné a intimní a bohužel v tomhle ohledu je paradoxně mnohem topornější, když opustí kulisy Barrandova a pitvá se v soukromých avantýrách. Nejde jen o diskutované faktografické šarády, ale i o to, že Brdečkové scénář je konvenční a málokdy skutečně zatne čepel hluboko. Rámec s 68. má zesílit morální dilemata a zdůraznit historickou kontinuitu, místo toho ale vyprávění ještě více drobí. Ratajův muzak pak jen dokládá, že Bohéma se snaží vidět všude, ale nevidí vlastně pořádně nikam. Podstatné věci mizí v dýmu a otravně melancholickém pofrkávání trubek. Škoda, protože herecky je to až na výjimky slušné (Dlouhý předvádí jeden z nejlepších výkonů blahé paměti) a pár scén (hlavně těch morálních dilemat zavdat si / nezavdat si) vyzní poměrně působivě. Promarněná příležitost, která volala po důslednější dramaturgii i režii. ()

jhr 

všechny recenze uživatele

Nebavilo mě to a u sledování jsem nic necítil, protože mě to nechalo chladným a to je vždy špatně. Měl jsem pocit, že je to dost ošklivě natočené a takové hrozně nezajímavé. Nechápu, proč to nepůsobí jako seriál ale jen jako nějaká divadelní inscenace kde velká parta herců jen sedí a něco řeší? Nebylo to dramatické, chyběla tomu atmosféra a řada momentů byla podaná vážně hrozně nudně a bez nápadu. Chtělo by to údernější styl a nějaké napětí. Také je tady problém v tom, že je to tendenční propaganda, která není jen historicky nepřesná ale vyloženě lživá. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Pozitivum seriálu vidím v tom, že se snaží věrným a byť hodně schematickým způsobem se snaží ukázat herce slavných jmen - dalo by se říci naše rodinné stříbro, tak trochu v jiném světle. Generace našich dnes už pradědů a dědů to věru neměla jednoduché. Po krvavé válce je čekalo budování republiky, pak válka druhá - ještě krvavější a když člověk myslel, že už je pokoj, přišli komunisté a radostná budovatelská léta padesátá... tedy radostná jen pro někoho. V těchto dějinných vlnobitích nebylo snadné svoji bárku udržet na vodě s čistým svědomím pro běžného člověka natož pro tehdejší celebrity. Ony sice byly také jen lidmi, ale zároveň byly stromy do nichž ,,bouchají blesky''. Byly vidět, určovaly tón módy, chování, národ je miloval. Ale lid je nevděčné publikum a od ovací neměl nikdy daleko k házení shnilých vajec a zeleniny. Ba co víc. Český národ úspěchy moc neodpouští a když je možnost podržet souseda, tak jedině tak mu podržet hlavinku pod vodou... A pád celebrit, to je úplně to nejlepší. Vždyť na tom je vidět, že i ony jsou obyčejné a zranitelné. A tak nás seriál zavádí do těch napjatých let, kdy se tříbily charaktery a kdy nebylo jednoduché být slavným a oblíbeným. Javorský nám skvěle zahrál Vlastu Buriana a já opravdu občas žasl nad tou podobou ne jen vizuální, ale mimiky, kterou musel Javorský asi sakra cvičit! U Buriana jsem rád, že se konečně širší veřejnosti předvádí, že nekolaboroval a spíše naopak, využíval svého vlivu u Němců k lecčemus dobrému pro lidi a odboj. Bohužel na pošpinění jeho jména mělo velký vliv i zámořské vysílání V+W, kteří bez potřebných informací vycházeli jen z toho co se říkalo, případně ze samotných prezentací Buriana... Kdo překvapil byl Marvan, který uměl držet tempo v kterékoliv době bez vážnější újmy... Dodnes obdivuji odvahu O. Nového, který neopustil svoji židovskou manželku a nerozvedl se... Zpracování třicátých a čtyřicátých let se velmi podařilo, na rozpočtu se asi moc nešetřilo a tak interiéry i exteriéry působí opravdu dobově. To vše jsou vlastně flasbacky a reál 1968 mně moc nebaví. Nebaví mně ani znázorňování dobového natáčení, dnešní herci tam působí nepřirozeně (snad kromě Javorského) i jejich mluva přizpůsobená tehdejšímu způsobu intonace. A jestli mně něco ve filmu opravdu sere (pardon) tak je to neustálá potřeba pana režiséra ,,vyznamenaná mikina'' ukazovat v každém díle alespoň jeden holý chlupatý pánský zadek. Proti gustu žádný dyšputát (někoho to třeba vzrušuje ..), ale to - že Miloš Havel byl gay netřeba vysvětlovat jeho holou řití na obrazovce s holou řití jeho milence... On už hambatej Dr. Edvard Beneš mně vyděsil v Českém století, tam jsem to ale považoval za jakýsi režisérský úlet. Nyní vím, že to byl záměr díky rejžově zálibě v pánských pozadích... Jestli mohu poprosit, tak když zadeček, tak příště třeba Judyt Bárdos než ten Pleslův (nic proti Jaroslavu Pleslovi! ).... Sečteno podtrženo, zatím průměr a baví mně se na to koukat, což se mi u serošů ČT kromě Kosma a Světa pod hlavou už dlouho nestalo. ---- Dodatek k poslednímu dílu ---- Javorský byl neskutečný a jeho smutná postava Vlasty Buriana zamyšleně hledící do vln bazénu (patřícího mateřské školce), který kdysi býval jeho, stejně jako tak zahrady a vila mně opravdu dojala. Znovu jsem si musel odplivnout nad rudým morem a nejen padesátými léty. * * * () (méně) (více)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Zmršená, zahozená šance. Což je o to horší, že teď už nepůjde v dohledné době natočit stejné téma. Přitom je to silný námět: jak se ti, kteří jsou nejvíc viditelní zdola (běžnými lidmi) i z hora (nacistickými okupanty), vypořádají s dvojím tlakem zachovat si tvář i sloužit novým vládcům? A co z toho vyšlo Sedláčkovi a Brdečkové? Nudný, nesmyslný canc, který nemá ani dobré řemeslo a mnohé herecké výkony jsou leda k smíchu (nevýrazný Heydrich, prkenný Vančura…). Štve mě už scénář, který ponechává mužské herecké postavy dle reality (Nový, Marvan, Burian..), zatímco reálné herečky jsou zmiňovány jen okrajově a ústřední hrdinka - jakási fiktivní Lily Krall - je vymyšlená, prý poskládaná z osudů několika ženských filmových hvězd. Chtěla tím snad scenáristika říct, že zatímco mužské osudy jsou individuální a nezaměnitelné, ženské si jsou podobné, takže nezáleží na tom, když se zhustí do jednoho? To je trapný. ____ Na to, jak bylo období protektorátu bouřlivé, se toho v seriálu překvapivě moc neděje a mnohé scény jsou zbytečné a tvoří jen výplňovou vatu. Hašler večer zazpívá písničku a už je střih, jak si ho ráno odvádí gestapo – jakoby nestálo za to tenhle příběh trochu rozpracovat. Místo toho se řeší, že děti odkládají hrníčky na terasu a občas je shodí dolů. ______Podobně láska Buriana k herečce: jednou ji přivezl kytičku a už za chvíli si jeho manželka stejné herečce stěžuje, že se s ní chce její manžel rozvést a ještě se zeptá: „On se vám nezmínil, že kvůli vám?“ Nejenomže nezmínil, ale nedostal ani jednu scénu, kdy by náhlou lásku mohl zahrát. A pak se na celou aférku zapomene a jede se dál, aniž by se už jakkoliv zmínila. Jak mám ráda Javorského, tak jeho talent tkví v něčem jiném, než v živelném vršení srandy, typickém pro Buriana. Ale za to mohl i scénář. Jeho komické výstupy nejsou vtipné, ale upoceně zoufalé. ____ Úplně zbytečný je vyprávěčský rámec zasazený do toku 1968. ___ Jediné, co je hezké, je výprava, ale i ta mě štve, protože ukazuje, kolik peněz se vyhodilo na něco tak mizerného. Hodnoceno po 2. dílu, na další už se dívat nechci. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Snaha demytizovat české "legendy" stojí za pozornost. Nakonec se to oproti tvrzení tvůrců velmi podobá Českému století. Dějiny jsou přeloženy do podoby působivých osobních morálních dilemat. Velká politika chybí, nezdá se, že by někdo mohl dějiny tvořit - všichni se pohybují uprostřed pevně daného systému, na který musí reagovat, aniž by ho mohli někam posouvat - buď se podvolí a nestane se nic, nebo se vzepřou a nemají šanci na pozitivní výsledek. Což je ale taky trochu zkratka. Zaprvé sledujeme lidi, jejichž činy by mohly mít dopad. A navíc lidi bohaté, zajištěné, kteří mohli třeba v klidu emigrovat, což je věc, která tu vůbec není prezentovaná jako volba. Zvláštní je Sedláčkova režie a dramaturgie, které se pohybují od skvělých momentů po totální faily. Historická věrnost/nevěrnost mě mate. Podle všeho je to dost volné, a nevím, jestli když se to netváří jako realita, to není spíš na škodu, než že by to zážitku a myšlenkám pomáhalo. Ale to ještě uvidím na konci. ()

Galerie (189)

Zajímavosti (41)

  • V prvním díle se u bazénu Vlasty Buriana (Vladimír Javorský) nachází venkovní nábytek z kolekce obchodního řetězce IKEA, konkrétně stolek a židle Tärnö. (.se)
  • Wilhelm Söhnel (Jan Hájek) se narodil 25. listopadu 1909 v Rychvaldu na severní Moravě. V Praze vystudoval na německé univerzitě práva. V dubnu 1939, krátce po okupaci a vzniku Protektorátu, ho okupační úřady povolaly, už jako člena NSDAP, do Prahy. Nastoupil jako právník nově ustaveného oddělení kulturněpolitických záležitostí Úřadu říšského protektora. Od roku 1941 byl partnerem herečky Nataši Gollové. (sator)

Reklama

Reklama