Režie:
Robert SedláčekScénář:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrají:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)VOD (1)
Epizody(6)
-
Snad to nebude tak hrozné (E01)
-
Past na svědomí (E02)
-
Krev, půda a strach (E03)
-
A přece se točí (E04)
-
Vyhrát za každou cenu (E05)
-
Dvojí tváře (E06)
Obsahy(1)
Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)
(více)Recenze uživatele dr.fish k tomuto seriálu (1)
Bohéma (2017)
Hodně jsem se obával, že si Sedláček ukrojí Bohémou příliš veliký krajíc. Když se ale spustila sprcha kritiky ze všech stran, vzklíčila ve mně odvaha a pustil jsem se do toho. První díl toho mnoho nenabídne, je těžké napodobit klasiky českého filmu a nevypadat trapně. Javorský jako Burian se vydařil, je tu ale více dobrých rolí. Plesl jako Havel exceluje. Pohled na Jaroslava Marvana podnítil mou zvědavost a vůbec- hodně věcí jsem vyhledal, doplnil a taky přehodnotil. Závěrečné dva díly jsou pak dokonalou ukázkou praseckosti komunismu, který se dal vydržet jen koupelí v chlastu, jak také řada z hrdinů seriálu učinila. Dcera Zdeňka Štěpánka se možná cítí dehonestována, bulvár má o čem psát, to je ale dobře- diskuze probíhá. Chápu, že to propojení vypravěče s osmašedesátým rokem spousta lidí vidí jen jako laciný kalkul, já ale ne. Nejde jen o osud nějakých celebrit, ale také o historické pozadí doby. Tři až čtyři převraty za jeden lidský život. Doba, která není zase tak daleko, týká se našich rodičů a dědů, potažmo tedy každého z nás. Zcela jistě je tato doba klíčem k pochopení naší současné národní povahy. Sedláček zkrátka zase trefil do černého. Scény z filmu mne pronásledují už týden a to je známka, že seriál je prostě dobrý. 85% ()