Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Scénář:

Tereza Brdečková

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrají:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)
(další profese)

VOD (1)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(více)

Recenze uživatele Kakho-oto k tomuto seriálu (4)

Bohéma (2017) 

Jako zdroj poznatků k historii českého filmu či jednotlivých filmařů za protektorátu to nelze brát bez ověřování z hodnověrných zdrojů, poněvadž něco bylo jinak, jak uvedla scénáristka Tereza Brdečková. Čistě jako filmové dílo (televizní seriál) nejde bohužel o více než průměr - zaujme pár scén či rozhovorů, z postav seriálu nejvíce Burian - skvěle ztvárněný Javorským. První tři díly jsou horší než film Lída Baarová od Filipa Renče, nicméně čtvrtý díl o Letenské je brilantní (vrcholem pro mě byla ukázka popravy ze dne 24. 10. 1942 v Mauthausenu, toho dne stejným způsobem zemřelo okolo 250 Čechů - rodinných příslušníků a pomocníků paraskupin ze západu). Pokud by byly poslední dvě epizody na úrovni čtvrté, dal bych seriálu čtyři hvězdičky, avšak po solidním pátém dílu následovala poslední (stalinistická) epizoda, jež se kvůli dlouhému časovému záběru děje (1945-1954) příliš nepovedla (a to je teď jako jediná v červených číslech...). Celkem 65 % ()

Past na svědomí (2017) (E02) 

Tato epizoda poměrně dobře vykreslila, v čem spočívala "kolaborace" Vlasty Buriana s německými okupanty. Účast v jednom rozhlasovém skeči, kde byl Burian donucen zesměšnit exilového ministra Jana Masaryka, jej po válce přišla velmi draho, zatímco někteří skuteční kolaboranti nebyli nijak potrestáni. ()

A přece se točí (2017) (E04) 

Velmi silný díl seriálu, který v prvé řadě představuje "umělecký filmový pomník" vlastenky, silné ženy a herečky Anny Letenské, která padla (v jejím případě šlo o podlou popravu v koncentráku Mauthausen) jako jedna z mnoha osob českého protinacistického odboje. Vůbec celkově seriál vykreslil naše filmové umělce v éře protektorátu poměrně kladně. Nechápu některá hodnocení, jež tvrdí přesný opak. ()

Vyhrát za každou cenu (2017) (E05) 

Celkem zbytečná je scéna, která nesmyslně naznačuje, že KAŽDÝ kolaborant s nacisty se stal kolaborantem nastupujícího komunistického režimu. Na druhé straně epizoda velmi dobře vykreslila poválečnou situaci Vlasty Buriana a Miloše Havla, kteří byli osočováni z kolaborace. Oba dva přitom zaměstnali za války řadu osob, jež by jinak dost možná skončily jako pracovně nasazené pro německé válečné úsilí. Jestli byl Otakar Vávra taková svině, jak naznačuje seriál, tak je to dost smutné. O Marvanově chování vůči Burianovi raději pomlčet. Celkem nechápu, proč Janě Štěpánkové vadil způsob ztvárnění jejího otce Zdeňka. Osobně je mi jeho postava v seriálu velmi sympatická, navíc skvěle zahraná Michalem Dlouhým. ()

Reklama

Reklama