Proč? 13x proto

Nepopírám, 13 Reasons Why je tematicky cenný seriál otevírající ožehavé otázky, o kterých je třeba mluvit (v americkém kontextu už teprv). Tím spíš je škoda, že od perfektně šlapající a chytlavě odvyprávěné první série, která má natolik funkčně vystavěný koncept, že se pohlcený divák ani nestihne zamyslet nad vykonstruovaností a problematičností některých postav, se postupně dostáváme někam, kde jsme vůbec být nechtěli. Především série číslo 3 už je více než cokoliv jiného mechanická a natolik zahleděná do snahy vymyslet zajímavý narativní koncept, až v ní všechno od pohybu a konfrontací postav v ději po principy diegetického světa přestávají fungovat. Pořád to má trefné momenty, které se dotákají podstatných témat. Nicméně to všudypřítomné bahno středoškolského života bez náznaku optimistického východiska, které by nebylo poznamenáno morálně nepřijatelným rozhodnutím, působí s každým dalším dílem úsměvněji a úsměvněji. Ve chvíli, kdy si divák uvědomí, že se kolem něj pohybují VÝHRADNĚ patologicky nadobro poznamenané postavy, z nichž i ta nejnormálnější je schopná v záchvatu vzteku zmlátit člověka do bezvědomí, přesvědčivost se logicky vytrácí. 1. série: 85%, 2. série: 70 %, 3. série: 50 % (02.11.2019)

Nesmírně důležitý projekt. Na 13 Reasons Why by se imo mělo nahlížet minimálně jako na generační seriál, jehož sdělení s přesahem do veškerých věkových kategorií se mělo přinést už dávno předávno. Nakonec je jedině přiléhavé, že ten průlom činí seriál o teenagerech, jakoby vrchem křičící do světa "Hej... hej... HEJ! I zdravá, čilá mládež má vaše dospělý problémy, kapiš?". Dle mnohých "nevinný, lichotivý" catcalling nutně potřebuje vymýtit na všech možných úrovních a 13 Reasons Why tomu mohou napomoci. Stejně tak obhajoba bohapustého znásilnění ve stylu "ale ona mi neřekla, abych toho nechal!" nutně potřebuje vymýtit a 13 Reasons Why tomu mohou napomoci (protože zobrazení scény ve vířivce udeří jako máloco na televizních obrazovkách a myslím, že leckomu pomůže si uvědomit, že v některých situacích holt člověk ztrácí řeč). A takhle bych mohl pokračovat... --- Byla by určitě škoda, kdyby veškerá ta zásadní poselství, resp. veškeré ty hlasité apely, přehlušila - byť zcela zasloužená - chvála střihu a kamery či soundtracku, jenž si věru nemohl vysnít lepší vlajkovou loď než The Night We Met. Stejně tak mi v tomhle bodě přijde škoda jakkoliv navazovat druhou sérií. Na druhou stranu, pokud to pomůže k dalšímu etablování Katherine Langford jako objevu loňského roku, potom s chutí do toho. Vážně odzbrojující výkony v jejím podání; tolik kontrastující s prkenným Dylanem Minnettem aka jedinou výraznou slabinou seriálu. (19.10.2017)

Rozhodně jedna z nejlepších seriálových novinek za posledních několik let. Pár chybek to samozřejmě má: kolem pátého dílu to začne na chvíli ztrácet dech a události těsně před koncem (párty u Bryce a vyústění Alexovy linky) jsou snad přeci jen trochu přeexponované. Ale přesto jde ve výsledku o velmi napínavé drama s ukázkově řešenými (a měnlivými) cliffgangery a precizní výstavbou. Ocenění si zaslouží hlavně způsob vyprávění: mixování flashbacků a voiceoveru (na pozadí aktuálního dění) umožňuje neukázat klíčové pasáže a nechat na ně diváka v napětí čekat, mixování minulého a aktuálního ve výpovědích jednotlivých aktérů zase umožňuje vytvářet (vždy alespoň na nějaký čas) dojem nespolehlivého vyprávění, a především - samotná nelinearita vyprávění v minulosti (a v tom je seriál nejrafinovanější) umožňuje neustále se ke klíčovým událostem vracet, doplňovat je, restrukturovat a reinterpretovat je. Z výše uvedeného vyplývá, že je scénář skutečně konstruktem, který je jako celek poměrně obtížně uvěřitelný. Hodně mu ale pomáhá kvalitní práce s vývojem postav, podpořená místy velice dobrými výkony mladých herců a skvělá práce s filmovým zvukem (nemluvím o soundtracku, který je sám o sobě hodně dobrý, spíš o filmové hudbě a ruších na pozadí některých pasáží). 13 Reasons Why se dá ale doporučit i jednodušším způsobem: je to seriál, který chytne a nepustí a který má srdce. (12.04.2017)

mam z toho hrozně smíšený pocity. ukaž mi středoškoláky, co se takhle chovají. (a na školním plese si pouštějí Eagulls, jasný, ftw) snaží se to bejt hrozně trendy, ale nevěřim tomu skoro nic. jsou tam momenty, který jsou strašně lame a prvoplánový, že se jim spíš směju než se do nich snažim vcítit. nicméně si vážim toho, že někdo natočí seriál týkající se tohohle tématu (a nemyslim sebevraždu) a zaměří se na to, jak se s tim perou středoškoláci. jako celek to pro mě bohužel ale nefunguje a mam s tim spíš problém. (ALE dát do posledních minut Angel Olsen a Boba Moulda? za mě dobrý!) (04.05.2017)

V záplavě jednodušších seriálů pro teens to nabízí ožehavé téma k diskuzi a zároveň jde o vztyčený prst pro většinovou společnost, která zatím šikanu nebere jako skutečný problém s možnými katastrofálními následky. Přehlídka mladých hereckých talentů, kteří jsou celou dobu ždímáni až na kost, s přehledem utáhne i občasné méně záživné a naivní pasáže. Po drtivém finiši první série je pokračování lehkým zklamáním a klesající tendence do očí bijící. S1: 90% S2: 70% S3: 60% S4: 50% (13.07.2019)