Vraždy podle Jidáše

Po letech jsem si tento thriller zreprízoval a dočkal jsem se dalšího zklamání. Od doby, kdy David Fincher natočil Se7en (1995) ,se filmaři několikrát pokusili přiživit na jeho úspěchu, ale jen s neslavným výsledkem. Tento snímek není výjimkou. Od počátku se tvářil velmi temně, ale rychle mi došlo, že se o veškerou atmosféru postaralo jen deštivé počasí, zatímco tvůrci spíše tápali a snažili se budovat napětí náhlými hudebními ataky a zběsilým švenkováním kamery. A musím být fér; ono by to na mě fungovalo, kdyby mi bylo deset. Jenže dnes už se na mě podepsala spousta filmů, seriálů, lidí, počasí i život sám, takže mě takové oblbování už nebere. Stejně tak mě nemůže nadchnout zoufale neschopná policie, mezi jejímiž příslušníky čněl, jako maják na pobřežním útesu, detektiv Prudhomme s intuicí, která by strčila do kapsy i dedukci Sherlocka Holmese a jehož postavě dodával hloubku flashback s pitomě natočeným obsahem. V průběhu sledování tohoto filmu jsem se musel několikrát přesvědčit o tom, zda nejsem paralyzovaný, protože jsem sledoval děj naprosto netečně a bez emocí. Naštěstí se ukázalo, že jsem se jen bohapustě nudil. / Poučení: Čas od času si pozvi návštěvu. Mohla by se hodit. (06.09.2022)

Je to solidní, i když né moc originální thriller, který sráží docela částý díry ve scénáři, taky aby ne když ho psal Lambert a v některých scénách přehrávání christophera Lamberta, ale na to co předváděl poslední dobou to je kvalitní výkon za který se rozhodně nemusí stydět. Určitě taky prospělo, že je ve filmu dostatek krve a zmrzačených těla, jinak by tenhle film snad ani nestál za skouknutí. Co se týče děje, tak je pravda, že je podobný Sedm, ale bohužel taky je pravda, že je daleko horší, ale zase na druhou stranu to rozhodně děj sedm nekopíruje a občas to bylo i napínavý, ale to co tomu chybí asi nejvíc je pořádná mrazivá atmosféra, ale i tak jsem se vcelku ani moc nenudil (08.08.2005)

Film se zřetelně inspiroval slavným "Sedm". Především se snaží zoufale napodobit jeho atmosféru (ve filmu často hustě prší). Tento element se ukázal jako až příliš rušivý, protože na to, aby se mu vyrovnal, nemá na režisérské židli kvalitního režiséra, ale pouze pochybného Russella Mulcahyho, jehož filmografie je značně nevyrovnaná. Stejným neduhem trpí i tento film, který jen snaživě opisuje a občas přijde s vlastním nápadem, anebo si dokonce troufá šokovat naturalistickými scénami. I přes to vykrádání to funguje celkem slušně, a to i díky soustředěnému Lambertovi. 60% (28.07.2010)

Tenhle film by se mohl spíše jmenovat >Vraždy podle hollywoodských klišé< , ale objektivně vzato je to prostě další rutinní krimithriller s provařenou pointou, průměrný film pro průměrné uživatele žánru. Prostě zase detektív má trauma, ve vypjatých situacích prší, policajti si ve dne svítí baterkami a chvílemi má člověk pocit, že bystrosti též moc nepobrali a nakonec i ty vraždy jsou nechutné jen do té míry, aby i adolescenti a těhotné ženy v poklidu popcornové slasti vše řádně zkonzumovali a zdvižené žaludky a dávení přenechali jen chvílemi zbytečně přehrávajícím hercům... Tudíž nečekejte pranic horrorového, jak se snaží namluvit nám kategorizace filmu... Resumé: Dobrý hollywoodský průměr - a i ten Lambert je - až na ten líbací závěr - tentokráte vcelku snesitelný... Dvě a půl hvězdičky, protentokrát bezdůvodně zaokrouhleno nahoru... (06.04.2006)

Na úspěch Highlandera duo Mulcahy a Lambert sice nenavázali a postupně oba nenávratně uvízli v béčkových vodách (kde už vlastně dávno byli), přesto je tahle spolupráce docela slušná. Počkal, až se oběť probudí, aby jí mohl uříznout paži. Než vykrvácela, vyřízl jí římské číslice nad lopatku. Pak potřeboval druhou paži, od další hlavu, pak nohy… Další psychopatický masový vrah běhá po Chicagu a divácky atraktivní kloubení žánrů nese ovoce zhruba úvodní hodinku. Pak už se nám to lehce sype, i tak je výsledek podařený. Inspirace Fincherovým majstrštykem je patrná (holt v těchhle snímcích stále prší, policajti si nerozsvítí, ale raději vše prohledávají s baterkami), tvůrci také přidávají rodinné problémy (před rokem ztratili syna), zdaleka však nejsou tak úderní, jak v případě svého předobrazu, využívají spousty oslích můstků a s oním oparem náboženského fanatismu se dalo pracovat lépe. Všechny ty kamerové parádičky a švenky jsou spíš na škodu, řemeslně je to jinak nicméně solidní. A celkově překvapivě velká spokojenost. (06.07.2015)