Červený trpaslík

K Červenému trpaslíku se váže taková malá historka. Před několika lety, když jsem ještě jezdil spávat k babičce, za dob krásných jsem šel spáti. Bylo to po schodech nahoru v malé místnůstce, kde babička spávala, aby nemusela poslouchati dědovo chrápáníčko. V pokojíčku byla malá kryptofašistická modrá televize a já si jí zapnul. Ulehl jsem do postele, přepínal kanály a najednou mě zarazil takový chlápek se srandovní čepicí. Zaujalo mě to, tak jsem to nechal a užíval. Byl to Lister, myslím v dílu Psychoteror. Nečekal jsem, že mi tato chvíle změní život. Hned druhý den jsem se koukal do televizního programu, jak se ten seriál jmenoval. Byl to Červený trpaslík. (16.02.2012)

Tahle legenda je natolik známá, že si ani netroufám ji nějak moc komentovat... Kdo by neznal kluky z Trpaslíka? Stejně jako tisíce dalších jsem tomu propadl, legenda britského humoru srovnatelná s Black Addrem i Pythony...Některé díly (třeba ty bez Rimmera) jsou trošičku slabší, mezi moje nejoblíbenější patří Queeg, Karanténa či Zpátky v červeném (všechny) Ovace ve stoje a 100% (19.06.2006)

Za tenhle legendární britský sitcom vděčíme dvěma talentovaným scénáristům, Robovi Grantovi a Dougovi Naylorovi, kteří krátce po odvysílání první série začali příběhy posádky Červeného trpaslíka vydávat i knižně. Šťávu, tedy bonmoty a sarkastické poznámky, dodával seriálu zejména druhý z nich.Televizní diváci ale stejně ocení především hrdiny, které znají z obrazovky. Ze všech herců se stali uznávané televizní hvězdy a Červený trpaslík je považován za nejúspěšnější vývozní artikl BBC. Jednotliví členové posádky představují dokonalé protiklady, které spolu musí vyjít na malém uzavřeném prostoru, z čehož vzniká nekonečné množství konfliktů. Autoři seriálu velmi dobře znají soudobou fantazy a sci-fi literaturu a seriál se dá považovat za humorného průvodce žánrem, oblíbenými tématy a rekvizitami sci-fi literatury a filmu. Fanoušci dokážou vystopovat odkazy na S. Kinga nebo R. Bradburyho a řadu další. Seriál se stal kultem a je jen škoda, že jeho výroba nepokračovala. Až do posledního dílu poslední série si zachoval mimořádně vysokou úroveň. Jeden ze dvou seriálů, které hodnotím 100 %. (19.01.2008)

Z toho, co podřadný televizní žánr sitcom ve své podstatě nabízí, těží Červený trpaslík maximum a definuje premisu, že v podstatě jediným důležitým atributem v tomto žánru je fungující humorná složka. Maximum humoru, maximum zábavy, maximum gagů a vtipu - to jsou synonyma kvarteta Lister-Rimmer-Kriťák-Kocour... Snad mimo úplně prvního dílu celé série jde o vysoce návykovou záležitost, pokud jste samozřejmě naladěni na podobný druh humoru. Co díl, to malá televizní událost. Pro mě osobně ryze kultovní seriál... Klasický produkt BBC - svižný, zábavný a přitom inteligentní! (oscilace mezi pubertální trapností a až intelektuálskými aluzemi...takových seriálů není moc...) Takhle sofistikovaný humor skutečně hned tak někde nenajdete... (Tušíte třeba, že seriál Červený trpaslík je citován a uváděn jako příklad v populárně vědecké knize o kvantové fyzice v části o paralelních vesmírech?) Televizní zábava už nikdy nebude jako dřív... :-) 100% (28.03.2007)

„Krvácím v nemoderní barvě!” –– Vrchol britského humoru ve slušivém sci-fi kabátku a nebezpečně vysoká koncentrace vtipů na průměrný díl. Jak už bylo řečeno mnohokrát, tohle lze buď milovat, nebo nenávidět. Nejsem sice nějaký ortodoxní vyznavač tohoto seriálu a pravda, seriál má i své slabší epizody, ale jelikož jsem se od dob Mr. Beana u sledování nějakého seriálu ještě nepobavil natolik, až bych brečel smíchy, nelze jinak než dát plný počet. Holly a Kocour svými kecy bezkonkurenčně vládnou! (13.01.2012)