Panoptikum Města pražského

Lidové moudro praví, že nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Troufám si tvrdit, že volné pokračování úspěšného cyklu kriminálních příběhů Hříšných lidí města pražského tuto teorii nenaplňuje ani v nejmenším. Scénárista a spisovatel Jiří Marek se po mimořádném úspěchu Sequensova třináctidílného seriálu a čtveřici celovečerních hraných filmů ocitl doslova na oběžné dráze popularity; další příběhy rady Vacátka a jeho "pánů ze čtyřky" mohli čtenáři sledovat v řadě reedicí jeho povídkových krimisérií, které vyvrcholily v polovině osmdesátých let ve velkorysý projekt tehdejší Československé televize, jímž by nejen uzavřeli pohled na jednu etapu české policie a kriminalistiky vůbec. Jak se později dozvídáme z Markových úst, první epizoda seriálu byla upravena specielně pro příchod nového pana rady, vzdělaného, šarmantního a svým způsobem přísnějšího Korejse, který v sobě nese vůni staroanglických gentlemanů wallaceovských nebo doylovských tradic. Neoddiskutovatelné a bohužel jakoby nechtěné srovnávání se starším předchůdcem nemá ve všech ohledech možnost nacházet nedostatky: atmosféra jednotlivých epizod si udržuje vysoký nadprůměr, dokonce se domnívám, že některé se honosí lepší výstavbou scénáře (za všechny bych připoměl Hokynářskou baladu, která výborně postihuje nejednoduchost doby) a pečlivější vizáží hereckých představitelů. Pět ódy na herecký výkon Jiřího Adamíry, který se s maximální profesionalitou zhostil nejednoduché role a vlastně vytvořil mnohem zajímavější verzi prvorepublikového kriminalisty než jakým byl čitelnější komisní Marvanův Vacátko, by bylo téměř zbytečné, neboť tu platí ono známé: buď přeskočí jiskra mezi ním a divákem a pak se těšíme na každé shledání s jeho osobností nebo naopak. Domnívám se, že nepominutelná časová propast vytvořila největší šrámy na postavách inspektorů Boušeho a Brůžka, kterým léta bohužel ubrala na elánu a proto jejich výkony působí jakoby unaveným dojmem, ale i oni mají v seriálu místa, kde dokáží zaujmout (nezapomenutelná je Vinklářova kreace v epizodě Příběh z dovolené, zasazené do oblasti sudetského pohraničí a reflektující veškeré reálie roku 1937). Naopak mladistvý vzhled do seriálu přináší skutečný milovník té doby, herec, zpěvák a režisér Ondřej Havelka, jehož snaživý koncipient Souček symbolizuje nástup nové generace těsně předmnichovské republiky. Ti všichni, doplnění o nezbytnou kohortu nejslavnějších představitelů domácí Thálie osmdesátých let (Maciuchová, Heřmánek, Růžek, Bartoška, Stašová, Cupák, Trávníček, Vala, Hrušínský, Rázlová, Mrkvička, Racek, Zedníček a další) mají na svědomí jedno z nejkrásnějších děl novodobé české televizní tvorby, které s výjimkou jiného Moskalykova seriálu, jímž jsou žánrově i kvalitativně blízké Četnické humoresky, nenašlo ani po téměř pětadvaceti letech důstojného nástupce. Doufám, že jsem těmito slovy vyjádřil Moskalykově dílu poctu a současným tvůrcům poskytl důvod k zamyšlení. I když, jak se říká: nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Ačkoli.... (19.07.2010)

Pan Marvan byl kdysi výborný, pan Adamíra není o nic horší. V barvě nebo černobílé, obojí se mi líbilo a to tak, že hodně. (01.07.2007)

Průměrný seriál osmdesátých let. (10.02.2007)

Snaha navázat na "Hříšné lidi" úplně nevyšla, i když je to na české televizní poměry pořád ještě velmi nadprůměrné dílko. Z "hříšníků" si ovšem bere především to, co mi na nich spíš vadí. Moskalyk tenduje (podobně, jako v "Četnických humoreskách") ke komedii a prakticky úplně se vytratila atmosféra a napětí, které je nejen základním kamenem každé detektivky, ale také nezanedbatelnou komponentou "Hříšných lidí"... Odlišné pojetí je patrné v režii, v zpracovávaných námětech i v herectví jednotlivých postav. Kromě citelného posunu v hereckém výrazu u Vinkláře i Bláhy je tu především mladé detektivní "ucho" v podání Ondřeje Havelky, což je postava vysloveně komická. Situaci naštěstí zachraňuje stále seriózní Adamíra, který tu taškařici vždycky vrátí do těch správných "detektivkových" mezí... Na druhé straně, rozehrávat komické etudy se tvůrců vcelku daří a některé jsou neuvěřitelně povedené, třeba nezanedbatelná část "Atentátu na ministerského předsedu" se vážně povedla... Celkový dojem: 75% PS: Jestli mě na panoptiku něco opravdu štve, tak je to, kromě špatně artikulujícího a neustále se přebreptávajícího Bláhy především utahaný úvodní jarmarečný mordýřský cajdák "Panoptika", který si vždy doslova přetrpím, případně jej přeskakuji, kdy mi to "médium" umožní... (28.07.2008)

Je to pořád nadprůměr, ale Adamíra mi v roli kriminálního rady nikdy k srdci nepřirostl. (29.07.2007)

Stačí se kouknout na jméno režiséra - Moskalyk. Ten člověk prostě neumí navodit tu správnou atmosféru o čemž mně neustále dokola přesvědčuje. Jiří Adamíra je sice charismatický, ale jeho herecký projev je tak statický, že jsem hlavně u prvního dílu, kdy se seznamuje s galérkou myslel, že umřu nudou. Ani pozdější rozjezd moc nepomáhá, známá čtyřka příliš zestárla. Hlavně ona předchozí atmosféra, zde místy působí nepatřičně komicky. Vyložená blamáž to není, důstojný pokračovatel také ne. (12.09.2005)

Panoptikum Města pražského bohužel nebyl moc šťastný projekt. Nepodařilo se navázat na úspěšnost Hříšných lidí a po všech stránkách to byl o třídu horší seriál. Skvělý Marvan byl prostě nenahraditelný a navíc i kvalita jednotlivých příběhů byla dost kolísavá a většinou šlo jen o dost průměrné zápletky. Zbytek slavné mordparty mnohdy nedostal moc prostoru, což byla chyba, Adamíra se snažil, ale nebylo to prostě ono, Havelka mi tam moc neseděl a úvodní písnička, kterou zpíval Zedníček, byla hrozná. (11.12.2019)

Geniality původního seriálu to sice nedosahuje, ale i tak patří tento seriál k tomu nejlepšímu, co se u nás urodilo. Jiří Adamíra se svým neskutečně příjemným barytonem dělá z rady Korejse hodně sympatickou postavu. Je zdatným nástupcem proslulého rady Vacátka. Potěší návrat všech starých známých pánů inšpektorů Boušete, Brůžka a Mrázka i jedna z mála rolí Ondřeje Havelky. (23.04.2009)

Důstojné pokračování...Adamíra je také skvělej! (26.07.2010)

Stále to má kvalitu, ale na čiernobielu klasiku sa to jednoducho nechytá. (05.02.2010)

Jedna až dvě nezapomenutelný scénky na jeden díl, to byla úžasná bilance, kdežto dnes se tento poměr malinko změnil a máme zde jednu až dvě dobrý scénky na deset seriálů. (26.12.2016)

To jsem si krásně zavzpomínala, dávno tomu, co jsem viděla tuhle sérii kriminálních příběhů poprvé.. Herecký ansámbl skvostný, Jiří Adamíra je ohromný sympaťák s podmanivým hlasem, jednotlivé díly jsou zajímavé, místy zábavné i vtipné, no a k tomu kouzelná atmosféra starých časů.. Tedy u mě opakovaně spokojenost a pěkné čtyři hvězdy.. (04.04.2024)

Hříšní 1968 Jiří Sequens st. Panoptikum 1986 Antonín Moskalyk, jiná doba jiný režizér. Ale výsledek velice dobrý, pokus přivést lidi a hlavně pobavit od reálu doby 1968 Rusáci 1986 srab komunistů no coment deda :-) PS povídka Pan rada v Paříži je přímo skvělá, skvělé jsou všechny :-) :-) (15.04.2015)

Jiřího Adamíru jsem měla stejně ráda jako Jaroslava Marvana. Velmi dobrý seriál. (01.06.2013)

To byl seriál, kde hrály naše největší filmová či divadelní ESA ! K tomu jako extratřída režísér Antonín MOSKALYK, náměty dle skutečných kriminálních událostí a nezapomenutelné veledílo je na světě. Báječné, úžasné ! (23.10.2007)

Zn : Kvalita. Víc psát není zapotřebí. (28.05.2014)

Celkově vyvážené díly, které jsou však svou atmosférou i hudbou jen ve stínu geniálních Hříšných lidí města pražského. (14.09.2018)

Radu Vacátka zastoupil stejně šarmantní rada Korejs, ale perfektní zábava zůstává. (26.01.2009)

Nejlepší epizody: 1. Letní přeháňka, 2. Děvče od vody, 3. Hokynářská balada. 7/10 (30.06.2015)

Přiznám se, že ne všechny díly jsem viděl, ale ono to u seriálu, jeho díly na sebe NENAVAZUJÍ, zas tak nevadí. Adamíra se štafety po Marvanovi zhostil se ctí a role v tomhle seriálu patří k jeho nejlepším. Atmosféra Prahy 30. let je vykreslena opravdu pečlivě. (05.04.2004)