Slavné historky zbojnické

Další z mé tetraiády nejoblíbenějších a nejlepších seriálů naší televize, který poutavě vypráví o historii našich, nebo zahraničních zbojníků. Zdroj úspěchu je zde stejný jako u Dobrodružství kriminalistiky - výborná režie a opět široký herecký ansámbl s Milošem Kopeckým jako vypravěčem v čele dělá z tohoto filmu jeden z nejlepších seriálů a zároveň svou délkou jeden z nejkratších seriálů naší kinematografie. (01.06.2013)

Nemám rád ty dlouhý komentáře, jak si tu každý vylévá srdíčko. Autoři se jistě nesnažili o historyckou epepoj. Ale pokud chtěli, aby měl děj spád a aby povídka byla poučná, tak se jim to báječně povedlo. Seriózní herecké výkony a zvučné obsazení také slibuje dobrý zážitek. Občas se o něco podobného pokusíme i dnes, ale bohužel se u nás nejvíce točí stále nové a nové varianty na "Velmi křehké obvody". (26.11.2015)

Československý šestidílný televizní seriál, jenž se věnuje vyprávění historických příběhů o známých i méně známých zbojnících a loupežnících, jež se z určitých důvodů staly legendami. Po docela morbidním pozadí během promítání úvodních titulků zobrazující druhy historických poprav se dostává ke slovu vypravěč M. Kopecký, jenž v každém dílu diváka uvede do společensko-historických souvislostí konce 18. a počátku 19. století, v nichž se jednotlivé hodinové příběhy odehrávají. Seriál se věnuje postupně V. Babinskému (1796-1879, R. Brzobohatý), Sóbri Jožkovi (1810-1837, J. Bartoška), J. J. Graselovi (1790-1818, I. Vyskočil), Schinderhannesovi (1778-1803, M. Vladyka), Róžovi Šandorovi (1813-1878, P. Zedníček) a Jeanu Salvadorovi (1774-?, V. Dlouhý), z nichž každý zemřel rozdílnou smrtí, pouze český zbojník Babinský skonal přirozeně ve vysokém věku. Jak vidno, geograficky jsou příběhy zařazeny do Českých zemí, Uherska, Německa a Francie. Přestože se jednotlivé příběhy odehrávají podle podobné dějové osnovy, tedy vzestup a rozšiřování moci, majetku a věhlasu zbojníka, poté zrada spojence či osudná chyba a zákonitě ústup ze slávy, případně smrt, působí do značné míry každý jinak a neokoukaně. Velkou zásluhu na tom má scénář J. Melíška věrohodně zachycující realitu loupeživého života a prostředí společenských vyděděnců a především herecké výkony hlavních i vedlejších postav. V doplňujících vedlejších rolích, jež výrazně pozvedly divácký zážitek ze seriálu, se objevili namátkou maďarští důstojníci J. Sovák a K. Heřmánek, proradní J. Hanzlík a L. Křiváček, věrní pomocníci A. Molčík či O. Vetchý, vojenští velitelé J. Somr a L. Trojan a mnoho dalších. Svůj půvab a krásu v seriálu prokázalo také mnoho českých hereček, za zmínku stojí J. Hlaváčová, V. Freimanová, I. Svobodová, B. Štěpánová, D. Bartůňková či L. Geprtová. Kdybych měl vybrat jeden díl ze seriálu Hynka Bočana, jenž mě nejvíce zaujal, zvolil bych čtvrtý v pořadí, jenž pojednává o německém rebelovi Schinderhannesovi. Tohoto vyvržence, jemuž život ukončila gilotina, ztvárnil velmi vydařeným, až překvapivě výborným způsobem M. Vladyka a jeho projev byl tak diametrálně odlišný od jeho obvyklých komediálních rolí. Až na pár ojedinělých nesrovnalostí v několika dílech mohu s klidným svědomím hodnotit tento seriál nadprůměrně, zejména díky netradičnímu a zajímavému tématu a skvělým hereckým výkonům. (18.07.2018)

Konkrétní důkaz o tom, že i za minulého režimu díky dobrému námětu, hereckému obsazení a skvělé režii pana Hynka Bočana vznikaly skvosty České kinematografie. Ve srovnání s dnešními trapnými produkcemi tento šestidílný seriál působí jako diamant mezi skleněnými napodobeninami. A to se psal rok 1985. (23.01.2011)

Rozhodně zajímavý počin ČST v polovině 80tých let. Největším kladem (jako u spousty tehdejěích seriálů) je zde herecké obsazení, které dokonalé přebije jeho největší slabinu (výprava je zde skoro jako vždy přímo televizně ubohá). Bočan si zaslouží pochválit, že neudělal ze skutečných zbojníků (lupičů i vrahů) co žili, takové ty Jánošíky co bohaté okrádali a chudým rozdávali-a hlavně proti nespravedlivému řádu bojovali (tak jak se to pánům dramaturgům s rudou knížkou v kapse hodilo do krámu). (27.07.2007)