Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže

Nebýt těch dvou geniálních scén, z nichž první ani do filmu nijak zvlášť nezapadá (lidojedi; ostrovní bitka s mlýnským kolem, hřbitovem, lesíkem a pláží), dal bych dvě hvězdičky. Stejně jako minule se dost banální historka všemožně uměle komplikuje a velmi podobné situace se pořád dokola opakují, výsledkem čehož je místy přes všechnu akci naprostá ztráta rytmu. Navíc jakkoli postavy o svých motivacích permanentně hovoří, nijak zvlášť zřetelné nejsou a celý závěr působí jako snaha za každou cenu naplnit dilema naznačené ve třech čtvrtinách filmu (rozhovor Jacka a Elizabeth o "zvědavosti"). Ty dvě scény mi ale stále leží v hlavě natolik silně, že bych se konkrétně na ně podíval klidně ještě několikrát... Na celý ten film, který zdánlivou přehlceností maskuje vlastní narativní inkoherenci a repetitivnost, už ale pokud možno nikdy. (03.08.2006)

Je to lehké, je to hloupé, vzato kol a kolem to není ani moc epické, ale co... Těch pár nápaditých, výtečně přestřelených akčních scén (mlýnské kolo), musím ocenit, míhání jazyků hbitější než míhaní šavlí a kordů, též, i přes mírnou repetitivnost. I potrhle náhlé proměny situací (neustálé výměny držitelů Truhly). To dobré nechat, i **** bych dal, ve 150 minutách se však Verbinski nevyhnul chvílím nudy, které odhalují, jak se k téhle podívané neustále přilepují další a další kousíčky, až je to celé překynulé. Silné ***. (08.03.2010)

„Kapitán, navrhujem zmiznúť od ostrova čo najrýchlejšie a držať sa na otvorenom mori.“ – „Pán Gibbs, s tým prvým súhlasím, ale musíme sa držať na plytčine.“ – „Kapitán, to si navzájom odporuje.“ – „Dôverujem vašim schopnostiam, pán Gibbs!“ Jednotka patrí v mnohých smeroch medzi moje veľmi obľúbené filmy. Môj obľúbený Johnny Depp („Jump Street 21“) zažiaril tak, že si 17-roční diváci na celom svete uvedomili, že nejaký Depp vôbec existuje. Za druhé, mal som mať veľkolepú internetovú stránku s názvom Čierna perla. Za tretie, Geoffrey Rush sa okamžite stal mojím obľúbeným hercom. A za štvrté – bol to dobrý film. Preto som sa na dvojku tešil. Nesklamala. Bombastická audiovizuálna stránka (miestami pripomínajúca kombináciu Tima Burtona a Petra Jacksona), prepracovaná detailnosť (od lodí a ostrovov cez kostýmy, masky a zbrane až po počítačové efekty a hrdzavé kľúče k truhliciam, v ktorých niečo búcha), strhujúce akčné scény (šialená finálna šermovačka na bielom pobreží sa plynulo presunie na cintorín, do džungle a na obrie mlynské koleso), parádny hudobný motív (komu by pri jeho počutí nezaihrala strunka v srdiečku?), dokonalé herecké obsadenie (Depp, démonický Billy Nighy z LÁSKY NEBESKEJ ako chobotnicový Davy Jones, Tom Holland ako „fanatik, ktorý z máp maže ostrovy“ a na rozdiel od originálu, kde bola skôr matná, sa do skvelej formy dostávajúca Knightleyová) - a čo dokleplo beztak vysoké hodnotenie do maximálneho? Šikovné odkazy na predchádzajúci diel (okrem ustavičných narážok na KAPITÁNA Jacka Sparrowa spomeniem posledné sekundy s nečakane sa vracajúcim „starým známym“, no ruku na srdce, všimli ste si, že už počas prvej návštevy bosorkinej chatrče sú mu vidieť čižmy?). Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/akcny-film/162-pirati-karibiku-truhlica-mtveho-mua-100- Kino Považan 2006 (20.11.2009)

Podobný případ jako u pokračování Mumie. Dražší, delší, akčnější, ale lepší? To sotva. Úžasné triky a choreografie nedokážou vyvážit slabý scénář a překvapivě slabé herecké výkony (jedinou výjimkou je samozřejmě Depp). Závěrečný záběr na Johnnyho Deppa je úchvatný a na pokračování se rozhodně těším, viz. konec. (28.07.2006)

Nezbývá mi než souhlasit s renomovanějším hlasem Tomáše Baldýnského. Není to Davy Jones a Bludný Holanďan, co proklelo kapitána Jacka, je to tučný disneyovský měšec, ze kterého Piráti číslo dvě čerpají z plna hrdla. Výsledkem je klasický film prostředníček, který nemá pořádně ohraničený začátek a konec, čili působí vcelku vesele chaotickým dojmem. Postavy tak nějak vplují do starých kolejí, odskajují si tu sem, tu tam, vykonají přemnoho skopičin, pobaví diváky, přiberou do party nového záporáka a když člověk cítí v kostech, že by se mělo už konečně začít dít něco pamětihodného, zatroubí Hans Zimmer nezapomeutelnou pirátskou tuš a plachtí se do přístavu jménem "Díl číslo tři". Veselá navršenina historek "Truhla mrtvého muže" tak zůstává napůl otevřená, napůl zavřená. Určitě potěší fakt, že se postavy v rámci schopností scénáristy a režiséra někam vyvíjejí, profilují, že se pouze neopakují staré animozity a přátelství, že vzniká nové tření a napětí. Oku nepochybně zalahodí skvělé efekty a uchu zase Zimmerova hudba. Citlivější chuťové buňky bude provokovat zmíněná neohraničenost a hraní na efekt. Jenže o efekt v tomhle špektáklu jde především, takže proč vlastně plakat? Možná proto, že filmu v některých momentech chybí gradace a odpich. Že se některé dialogy vlečou jako krakenův sliz. Že Johnny Depp používá svůj vybudovaný repertoár grimas a jeho Jack už není tím úžasným středobodem. Že ne všechny choreografie jsou tak nabité jako ta na mlýnském kole. Prašť jak uhoď, i druzí Piráti chytili vítr do plachet a lokli si dobrého rumu. Možná trochu zvážněli a určitě ztratili něco rošťáctví jedničky. A naprosto bezpochyby trpí syndromem prostředního dílu trilogie. [7/10] (15.08.2006)