poster

Nae meorisogui jiugae

  • Jižní Korea

    내 머리 속의 지우개

  • USA

    A Moment to Remember

Drama / Romantický

Jižní Korea, 2004, 117 min (Director's cut: 144 min)

  • H34D
    *****

    Jedinečné, citlivé a jemné melodrama s obrovským emocionálním dopadem, aneb A Movie to Remember! Něco tak srdceryvného, láskyplného, v něčem zoufale úsměvného a v něčem zdrcujícího se jen tak nevidí. Vystavění emocionálního prožitku kousek po kousku je impozantní (kvalitní režie), zejména během druhé projekce jsem si všiml a ocenil pár detailů, které u diváka už od počátku, takřka nevědomně, budují onu potřebnou atmosféru. Je to síla charakterů (jako muž přiznávám, že Cheol-su je úžasný chlap), situací a vět, které teprve později dostanou další rozměr a také věrohodné zpracování Alzheimerovy nemoci. Žádné klišé, žádný patos, jen ten Director's cut mohl být buď kratší, nebo variabilnější. 9/10(1.6.2009)

  • bestlama
    odpad!

    50x a stále šikmooce. Tohle je ten případ, kdy nikdy bambusu neměly vyrůst končetiny. Mělo to zůstat v zemi a nechat se okusovat pandou. 144 minut emoční nudy. A když jsem tedy došel k těm posledním 30 minutám, tak jsem zjistil tak akorát, že korejci pouští slzy jinak než my. Chci tím říct pod jiným úhlem. (Jsem kurva vadný nebo co?!) Alzheimer je kurevstvo, ale nikdy jsem neslyšel o tom, že výhonek by něco takového mohl dostat. BRAVO!! Jižní Korea opět ukázala, že má krásné písmo. A aby se neřeklo, že jsem necitelný zmrd, tak proč mě Hačiko dokázal dojmout? Asi protože je mi víc líto psa než člověka? No co, tak mě jebněte třeba do plynu.(11.10.2013)

  • Davies182
    ****

    Na podobné filmy je z nepochopitelných důvodů lepší koukat o samotě. Člověk pak má jistotu, že se do příběhu zcela ponoří, nechá se jím obklopit, a dokáže naplno cítit emoce, které ze snímku prýští jako krev z rány do srdce. Já se na tento "CSFD nejvíc nejubrečenější film" díval s blízkým člověkem, a dopředu jsem anotoval potoky slz, které nás nejspíše čekají. A to jsem neměl dělat - stejně jako jsem neměl číst každý druhý komentář zde, ve kterých se to slzičkami jen hemží. Jistě, bulvy mi zvlhly jedna radost a je to neuvěřitelně dojemné a smutné, ale příště, když se budu chtít rozplakat, si radši pustím My Chemical Romance a jejich album z roku 2006, to mě v písničcce I Don´t Love You vždy spolehlivě složí na kolena. No nic.. film režiséra H. Leeho je velmi pěkně natočený a je na něm dobře vidět, že jej nevytvořili amatěři, ale to je vedle neobvyklého příběhu asi tak všechno. Herci se sice snaží a snímek se tváří, že se neustále něco děje (jak postupují léta), jenže to je omyl. První hodina je skvělým story o znovunalezené lásce, jenže dalších třicet minut až do zvratu je z mého pohledu jen "dobře natočenou nudou". Ne, že by se mi na A Moment to Remember něco extra nelíbilo, jen jsem se nebavil zdaleka tolik, jak jsem čekal. A konec mne neodzbrojil :-), takže jsem i mírně zklamaný. Nicméně s hodnocením 88% (20.11.2009) se ztotožnuji, jen to prostě není na maximální rank.(20.11.2009)

  • kitano
    *****

    (Director's cut) Bolo pre mna takmer nemozne tento film dopozerat. A nebolo to koli dlzke, ani koli tomu ze by film bol nudny, ci nebodaj zly. Bolo to koli tomu, ze poslednych dvadsat minut filmu som pozeral zo zovretym hrdlom a slzami v ociach. Ten nadherna cistota uprinost a krasa bez akehokolvek patosu ci klise, sposobili to, ze tie posledne dve slovicka vo filme, ktore som vedel ze nakoniec pridu sposobili to, ze som sa skutocne rozplakal. Nadherne je, ze so nemal ten pocit ako pri niektorych filmoch, ktore divaka vydieraju nasilu. Nie skutocnou hlbkou, ale scenami, ktore zarucene funguju. Nie v tomto pripade. Tu su emocie cire, uprimne, nutia vas pribeh brat ako nieco, co sa skutocne stalo. Ta vobec najkrajsia romanticka drama, aka bola kedy natocena a zaroven jednen z najlepsich filmov ake som kedy videl. (10/10)(12.8.2007)

  • Zíza
    *****

    S lehkým srdcem a čistým svědomím můžu dát 5*, protože se hora pohnula. Nejkrásnější scéna je, když spolu ti dva sedí u toho stolečku, on jí naleje skleničku a povídá: "Jestli to vypiješ celý, tak spolu budeme chodit." A když to do sebe opravdu "kopne", dá jí takový krásný polibek! Romantický, dojemný příběh, který mě opravdu nutil ronit slzičky, a já mu to vůbec nezazlívám. Možná je jen dobře, že tam nebyl konec, protože takhle jim člověk může vysnít chvilku společného štěstí, štěstí, kde vzpomínky mají označení jsoucno. Jsem ráda, že jsem monitoru mohla darovat nenucený - snad šťastný - úsměv.(18.6.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace