Vzpomínky na lásku

Pamäť. Koľkokrát aj tuná, na čsfd pozerám po čase na vlastný komentár k filmu a vôbec netuším, že som niečo podobné niekedy videl. Ale toto si zapamätám. Minimálne kvôli nasledujúcej scéne. Odohrala sa však mimo filmu. On a ona sedia na pohovke a rumádzgajú. Ani malé deti. Slzy im tečú po lícach, brady sa trasú. A prečo? Lebo obaja čumia na kórejský slzopudný doják. Ten je len ixtou verziou základnej dejovej kostry takmer každého smutného ľúbostného filmu: Ich zaľúbenie bolo hlboké, šťastie dokonalé, no nemohlo to trvať príliš dlho, lebo... Avšak spôsob akým to je nakrútené vyplavuje slzy. A to sa počíta, navyše ak to nebola len obligátna slzička v závere. & obligátna poznámka na záver: vôbec ma neudivuje, že škála hodnotenia mojich obľúbených užívateľov tohto filmu je od odpadu po päť hviezd a aritmetický priemer 68%. (16.09.2013)

Tady měl někdo trochu šetřit cukrem. Jedná se o opravdu nádherný ROMANTICKÝ film, nesmírně efektivní a originální (oni Asijaté jsou všichni jeden velký originál), plný skutečných emocí a znázorňující události každodenního života, jako by vypadly rovnou z básníkovy bohaté fantazie. Herci jsou příjemní a charismatičtí, režie uvolněná a přesná. Avšak jako myšlenkově podlézavé drama, ve které se snímek v poslední třetině promění, už to taková sláva není. Sice si moc vážím toho, co tím vším chtěl režisér znázornit, a proti námětu nemám sebemenší námitky, ale vzhledem k oslavným recenzím jsem asi čekal něco jiného než předlouhé dráždění slzních kanálků a příběhové schéma natolik jednotvárné, že rozšířená, 140 minut trvající verze byla z pohledu štábu skutečným hrdinským činem. Proto si to víc jak 4* nevyslouží, a nadávejte si na mě, jak chcete :-) (01.11.2013)

"Odpuštění je obětování malého kousku srdce na oltář svojí nenávisti." Já jsem velký romantik, ale nedá se to poznat. Také jsem hodně odolný, možná jen zabržděný, vůči vyvolávání emocí a nesnáším citové vydírání. Ve prospěch snímku, jehož originální název 내 머리 속의 지우개 mi učaroval, musím konstatovat, že jsem z něj necítil kalkul. Nicméně ždímání emocí probíhalo na příliš vysoké otáčky, které mi nebyly moc příjemné. Abych však jen nehaněl, tak musím vyzdvihnout Ye-jin Son, která dokázala z očí vykouzlit lásku, radost, smutek i prázdnotu a když se k těm očím přidal zbytek herečky, tak to byla docela síla. Já jen nejsem tím pravým divákem pro tento druh filmů. (15.04.2016)

SRDCE MI BUŠÍ JAKO O ZÁVOD. JÁ, KIM SU-JIN, MILUJI JEN TEBE, CHOI CHUL-SOO. NECHCI NA TO ZAPOMENOUT. NESMÍM..... /// Kim je hezká (asi bohatá), on je pracovitý (asi chudý) a inteligentní. A KIM ZTRÁCÍ TUŽKY... Jsou šťastní, její táta totiž dokáže odpouštět. A KIM ZTRÁCÍ CESTU DOMŮ... Zahrává si s nimi osud? Proč nemůžou být šťastní na věky? A KIM ZTRÁCÍ POJEM O ČASE.... Moc sympatické herecké obsazení a i když to (na první pohled) není z mého hodnocení znát, zajímavější než Láska a jiné závislosti. A CO ŘÍKAL DOKTOR? Film o lásce, kterou sužuje těžká nemoc. A co by to bylo za film o nemoci, kterou nevyléčí ani láska, kdyby se člověk na konci nerozbrečel! (Pro masochisty – je celkem dlouhej!!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často si nedokážu vzpomenout. 2.) Alzheimer? Toho chlápka neznám! 3.) Mám rád smutný filmy o šťastné lásce. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.04.2011)

Na podobné filmy je z nepochopitelných důvodů lepší koukat o samotě. Člověk pak má jistotu, že se do příběhu zcela ponoří, nechá se jím obklopit, a dokáže naplno cítit emoce, které ze snímku prýští jako krev z rány do srdce. Já se na tento "CSFD nejvíc nejubrečenější film" díval s blízkým člověkem, a dopředu jsem anotoval potoky slz, které nás nejspíše čekají. A to jsem neměl dělat - stejně jako jsem neměl číst každý druhý komentář zde, ve kterých se to slzičkami jen hemží. Jistě, bulvy mi zvlhly jedna radost a je to neuvěřitelně dojemné a smutné, ale příště, když se budu chtít rozplakat, si radši pustím My Chemical Romance a jejich album z roku 2006, to mě v písničcce I Don´t Love You vždy spolehlivě složí na kolena. No nic.. film režiséra H. Leeho je velmi pěkně natočený a je na něm dobře vidět, že jej nevytvořili amatěři, ale to je vedle neobvyklého příběhu asi tak všechno. Herci se sice snaží a snímek se tváří, že se neustále něco děje (jak postupují léta), jenže to je omyl. První hodina je skvělým story o znovunalezené lásce, jenže dalších třicet minut až do zvratu je z mého pohledu jen "dobře natočenou nudou". Ne, že by se mi na A Moment to Remember něco extra nelíbilo, jen jsem se nebavil zdaleka tolik, jak jsem čekal. A konec mne neodzbrojil :-), takže jsem i mírně zklamaný. Nicméně s hodnocením 88% (20.11.2009) se ztotožnuji, jen to prostě není na maximální rank. (20.11.2009)