Počátek

V minulé dekádě to byl Matrix, který ukázal, že akční sci-fi blockbuster může mít mnoho úrovní. Tato dekáda na to zatím marně čekala. A teď přišel Inception. V jednom komentáři asi nejde rozumně pojmout, v čem je tento film neuvěřitelně originální a zvládnutý, a v čem je docela schválně neoriginální a co mu - opět docela chválně - schází. Protože, když děláte film o "snu ve snu", jak chcete docílit opravdového emocionálního účinku? (Možná to zvládne úchvatná hudba, která se opět téměř ničemu nepodobá, ale i u ní víme, že to je součást konstruktu - tvoření umělých světů.) (16.07.2010)

V nejtěžší filmové disciplíně zfilmování "reality snu" Nolan neuspěl (i když je pravda, že lucidní snění jsem si vždy představoval nějak takhle), Věčný svit tak i nadále zůstává jediným hraným počinem, který to uvěřitelně dokázal. Nolanovo snění je nahodilosti, překvapení, absurdity i surrealismu zbavené a díky chladnosti, odosobněnosti i pragmatičnosti zaměnitelné spíše za virtuální realitu. Což není zápor, pouze konstatování. Počátek od počátku přichází se složitým, ovšem do detailů promyšleným mnohavrstevným světem, do kterého je umístěn děj sice jednoduchý (klasický formát heist movie o vychytralém plánu, kde má každý svou pevně danou roli), ale nikoli hloupý. Navíc je to dokonalé řemeslo, to jak přehledně se zde pracuje s pěti (či dokonce šesti?) plány současně je obdivuhodné. Za co však Nolanovi tleskám je závěrečný několika vteřinový záběr, který je ve své jednoduchosti dokonalejší (a "blade runnerovsky" nadčasovější) než sebelepší šokující pointa. A nejlepší na tom je, že je to postavené tak, aby to fungovalo pro obě teorie stejně. PS: Až s vícenásobnou projekcí jsem si uvědomil, že pro mě je na tom vůbec nejpřitažlivější Cobbova osobní katarze skrze podobu Mal aka zhmotnění sobě sama nepřiznaného činu, který Cobba pronásleduje a nenechá v klidu (sice to může být i jinak, ale pro mně má Počátek kouzlo právě a jen s touto interpretací, tak mi neberte iluze a za to předem děkuji; jakkoli ta "filmová" je podmanivá i životaschopná). (22.07.2010)

║Rozpočet $160miliónov║Tržby USA $292,576,195 ║Tržby Celosvetovo $825,532,764▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $85,732,021 //počet predaných kusov 3,929,688║ Tržby za predaj DVD v USA $87,000,261 //počet predaných kusov 5,235,189║ __ABNORMALITA__ __Christopher Nolan predbieha dobu a opäť do nás hustí megaobjemné sústo aké by možno s vývojom kinematografie bolo stráviteľné tak v roku 2020. Nolan akoby súperil s Jamesom Cameronom, kto ma prešpikovanejšiu vizionársku schopnosť. V podstate ide o film, ktorý búra hranice dokonalosti a zachádza až ku geniálnosti nadľudských možností. V istom ohľade ide o Matrix ďalšej dekády a asi aj preto tento krát nebol do služieb povolaní Christian Bale do úlohy Dom Cobba aby výzorom nepripomínal Keanu Reevesa ako Nea. Nuž voľba obsadiť Leonarda DiCapria nezaostala za očakávaniami tohto vyzretého herca a opäť sa prekonáva a nebolo by vôbec prekvapivé keby konečne zožal aj nejaké ceny. Viacvrstvový dej, doslova v tomto prípade najlepšie vystihujúce slovo je pyramídový, je podobný "dokonalému" Dokonalému Triku, či že vôbec to nie je pre diváka žiadna ľahká vec stráviť tu hromadu informácii čo dej ponúkne, kompletnosť príbehového prepojenia ako celku príde približne od 5pozretia filmu. A preto aj pre všedného diváka to musí byť doslova smršťový zabiják. Film má spracované všetko na tej najvyššej úrovni, detailne vypiplané triky, odzbrojujúca hudba, moment prekvapenia, fantastické herecké obsadenie(Marion Cotillard opäť čaruje svojim pohľadom, nechýba ani prepojenie z Edith Piaf), originalita snových a akčných scén, či dokonca nadmieru silný emociálny náboj... __Čím viac sa to celé snažím pochopiť, tým viac som len domotaný! Sila čo stvoril Nolan! __ /videl v kine 3x: 100%/ (23.07.2010)

„Desať rokov? Kto by chcel snívať desať rokov?“ – „Záleží na sne.“ Kedysi som napísal horor Plod noci, ktorý nikdy žiadne vydavateľstvo nevydalo a ktorý bol postavený na snoch, snívaní. Kvôli téme som si v knižnici študoval materiály a hoci to bolo asi okolo roku 2004 a tento komentár píšem v decembri 2010, téma snov je ešte i dnes stále tajomná. Nikto poriadne nevie, čo to sen je, oblasť je plná nevysvetliteľných záhad a rozhodne je viac otázok, ako odpovedí. I v 21. storočí je vec, ktorú prevádzkujeme (či chceme alebo nie) každú noc, obostretá záhadami. Preto ma Nolanov Počiatok po tejto stránke v podstate fascinoval. Nie, toto asi naozaj nie je hlúpy film. Našťastie, sny nie sú len na efekt – Nolan, ktorý si to zároveň napísal a s manželkou produkoval, „efekt snívania“ naplno využíva. Nie je to kulisa, je to pointa a miestami som neveril, aké originálne veci vymyslel. A že mu na ne niekto dal 200 miliónov dolárov. Výborne investovaný rozpočet je ďalšia skvelá vec: v dobe, kedy sa vo filmoch počítačmi robia aj vrany, je super vidieť taký, v ktorom sú efekty vkusne použité na potrebných miestach. Často (najviac asi pri „ohýbaní mesta“) som takmer nedýchal. Plus potešia dobrí herci (Watanabe, Gordon-Levitt, Hardy, Dileep Rao, na rozdiel od JUNO sa mi tentokrát páčila aj už neotravná Ellen Page... Caine má skôr cameo) v čele s parádne namysleným hajzlom DiCapriom, ktorého Nolan, vďakabohu, vymenil za mátožného Balea. (03.05.2011)

Paradox: Falošne “superchytrý” film, ktorý skrze úžas nad dosiaľ nevideným vzbudzuje konzumne pohodlný pocit, že v ňom do seba všetko perfektne zapadá. Keby obsahoval skutočné emócie a nejakú myšlienku, keby osudovosť a naliehavosť čerpal z príbehu a nie iba z koule-rvoucně-robustnej Zimmerovej hudby, keby mi umožnil sa spojiť s postavami a nenechával ma iba žasnúť nad ich magickými dialógmi, zrejme by som onomu lákavému pocitu dokonalosti a výnimočnej udalosti podľahol. Ale týchto, pre FILM kľúčových hodnôt, tu nie je o nič viac, než je života v obraze monotónnej siluety šedivých mrakodrapov na pozadí päťdesiatročného sna Cobba a Mal. Inception je “iba” mimoriadne efektná matrixovská póza. (22.07.2010)