Sedm

Detektivové Somerset a Mills skládají podle Fincherova návodu Doeovu kostku sedmi smrtelných hříchů. Každý tah vysává životní energii a je ponurejší a depresivnější než ten předchozí. Závěrečné eso, vysypané z Doeova rukávu, zatluče poslední pomyslný zrezivělý hřebík do rakve Utrpení. A divák už v ní dávno leží. Úvodní déšť je krásný a tíživý stejně jako všechno v tomto filmu. 33 miliónů dolarů(rozpočet)/327,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/131 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (14.04.2006)

„I played on husband...” Naprosto slizký, odporný, bezcitný, mrazivý a charismatický Kevin Spacey nasadil tomuto kulťáku korunu. Ponuré s šedé scenérie v celém filmu se mísí s údernými dialogy, takže ani na okamžik nepřevládne trošička optimismu. Brad Pitt, jako zelenáč, jehož osobnost se v průběhu případu drasticky změní. Morgan Freeman, moudrý mentor na konci svých sil. A k tomu dokonalá pointa "dvou těl". Co víc si může člověk přát? (22.08.2007)

Sedm je film, který má úplně vše a přitom nic navíc. Hrozivá zápletka, mistrné provedení a zdrcující rozuzlení. Moc se mi líbí, jak z temné atmosféry vyčnívají střípky lidskosti v podobě moudré a otcovské postavy Morgana Freemana. David Fincher předvedl dokonale precizní režii, kdy vytěžil z každého momentu naprosté maximum. 10/10 (07.12.2007)

"Lidi musíte praštit palicí a pak najednou zjistíte, že jsou velmi pozorní." Tak v tom má John Doe pravdu a mě svými kousky hodně zaujal. Oni se snažili i oba detektivové, ale kukuč trpělivýho Somerseta mě chvílemi nudil a naspeedovaný Mills si zase občas zasloužil tyčí do palice. Já jsem měl jedinej problém s tím, že jsem se nikdy neprošel Dantovým Peklem a tak jsem se občas ztrácel v náznacích. A jelikož pravidelně páchám dva ze sedmi smrtelných hříchů, tak se začínám ohlížet, jestli mě nějakej pozemskej Bůh nehodlá sejmout obzvláště trýznivým způsobem. Takováto detektivka mi zkrátka chutná, ale přesto bych občas vyměnil pečlivý budování atmosféry za lehký zvýšení tempa. (19.07.2011)

Se7en jsem viděla celkem dvakrát a musím říct, že na podruhé to byla snad ještě větší husťárna než na poprvé. Když totiž člověk zná dopředu vyústění příběhu (nechci spoilerovat, takže jej neprozradím), které je mimochodem ďábelské jako sama postava Kevina Spaceyho, John Doe, může sledovat, jak překrásně a logicky do sebe zapadají jednotlivé střípky téhle skládačky. Jediná pronesená věta není zbytečná, všechno má svůj smysl a své místo. Závěrečná scéna, ke které se musím ještě jednou vrátit, je neskutečně mrazivá, nervní a vždycky při ní mám žaludek až v krku. Se7en rozhodně není film vhodný pro labilnější povahy, ale rozhodně je to jeden z nejlepších thrillerů, co jsem kdy měla možnost vidět. (12.02.2005)