Luther

Chyba čekat, podobně jako já, dalšího vtipného asociála s geniálním mozkem, jako jsou Sherlock, či dr. House. John Luther je detektiv z masa a kostí, který práci obětoval svůj osobní život a ona se mu odměňuje peklem. Neděje se tak skrze vtipné bonmoty, ale naopak přes nepříliš vábné stoky londýnské společnosti, kde se mrtvými opravdu nešetří, přičemž se stíhá rozvíjet i hrdinův charakter, jehož byste do vzorové příručky mladého policisty rozhodně nezanesli. Idris Elba propůjčil své postavě onu zvláštní auru ne příliš sympatického a přesto respektovaného člověka, který vnitřní etiku zahodil už dávno, ale fandit mu nakonec budete. Po dvou řadách se uctivě ukláním. [PS: Pokud dojde na další sérii, chci zpět více Alice Morgan!] (14.07.2011)

,,JSEM JOHN LUTHER. VRCHNÍ VYŠETŘOVATEL…“ /// Jeden policajt – pro změnu černej (ty vole, nic proti němu nemám! A není snad? No tak vidíš!), nemá žádný extra vlastnosti a tady pozor! – JÁ ASI NĚCO NEPOCHOPIL… Detektiv je suchej (a vostrej, to von je!), vostatní poldové jsou… prostě jsou, naštěstí zločinní hajzlové maj koule (i když jeden před jejich protřepáním potřebuje kabelku – poznámka pro milovníky kabelek). Taková realita – všichni věděj, kdo je vrah, ale (prej) nemůžou nic dělat. Tak nedělaj nic, seděj si tam v tý svý komorní atmosféře, možná i prděj, aby byla dusnější… a když už teda někdo na něco dojde, tak je všechno dopředu tak čitelný, že i já, kterýmu říkaj ,,blesku“, jsem asi tak vo dva díly vpředu. Sorry, nejsu velkej fanda vobyčejnejch krimi seriálů, a tohle je jeden z nich. Hraje si na něco víc a přitom takový Bron/Broen má kromě dobrýho sráče i sympatickou policajtku. A co je tady? PRD! Snaha vo dva lidi v záběru - tím má jako něco vzniknout? Taky tady není žádnej vývoj (jako rozumnej) charakterů. Z toho se stane čurák a ten procitne. ZÁZRAK (Michaeli Schumachere – dějí se!). Mám obdivovat lidi, co dělaj mezi (téměř) geniálníma dedukcemi naprosto hovadský rozhodnutí, aby tak rozehráli hru, jenž má bejt poutavá (asi pro 90% lidí i byla), přitom stačilo zavolat záchranku. Nebo snad – vy taky neumíte vytočit 155? Dávám 2*, protože si myslím, že 75% lidí, kteří dali 3***, bylo stejně nasranejch jako já! Další série nechám těm, jenž podlehli fascinaci. Třeba Alicí Morgan – aha, vona tam nebude… a přitom byla jediná… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že v Anglii jsou policajti. 2.) Baví mě, když se na někoho šije bouda. 3.) Thx za titule ,,afix a jirkazuza“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (30.01.2014)

Nejdříve přišli George Gently spolu s Wallanderem, poté se připojil Sherlock a mezi ně se vklínil Luther. Čtyři jména ze stáje BBC One, všechno kriminálky, které sice mnohé spojuje, ale přesto je každá úplně jiná. Tam kde jsou první dva jmenovaní (nejlepšími možnými) zástupci klasického "oldschool" přístupu k žánru (jeden v šedesátkách a druhý v současnosti a oba výrazně po svém), tam kde ten třetí je jejich (nejlepším možným) přesným opakem, tak tam je Luther nikoli mezi nimi, ale na čtvrtém vrcholu pomyslného čtyřúhelníku, byť především díky závěrečným dvěma epizodám, které do té doby "jen" nadstandardně kvalitní seriál tahají do nepoznaných výšin. První čtyři epizody totiž zaujmou charaktery a především pnutím v originálním "vztahu" Johna a Alice (úplně vidím crossover Dexter Morgan meets Alice Morgan). Zase až tak ovšem nezaujmou případy samotné. Ty nejsou vůbec špatné, ale obdobné jste již jistě viděli i jinde a tak si říkáte "řešte osobní rovinu, řešte osobní rovinu". No a ono to přijde, nebojte. A jakmile to přijde, tak tolik nekompromisních zvratů a intenzivního napětí, aby jeden pohledal. A stejně by nenašel. Ve druhé sérii (dva samostatné případy rozdělené do čtyř dílů) si tvůrci naštěstí uvědomili v čem byli nejsilnější během první sezóny a zkombinovali tedy vypjatost a nekompromisnost v osobní rovině s "běžnými" případy. Je to taková zlatá střední cesta mezi oběma přístupy z minulé sezóny, která mírně drhne snad jen v prvním rozjezdovém dílu a především v tom, že Alice by to chtělo podstatně více (a hlavně jejího sexy "mig-mig"). A Elba v roli znatelně roste; jestli minule mohly nějaké hnidopišské výtky na jeho výkon být, tak zde už je to bez debat naprosté splynutí s postavou. Třetí série je ovšem nejen usnutí na vavřínech, ale i pád z nich. Tuctové, nedotažené a zacyklené ve schématech minulých sériích. Autoři se snaží o osudovou linii, ale v závěrečné epizodě je Luther odsunut na třetí kolej. A tak je to tu se vším; spousta dobrých motivů, spousta nápadů, ale vše tak nějak vyzní do ztracena. I ten návrat Alice je takový nijaký. Elba táhne co to jde, ale nemohu si pomoct, že celá linie s vnitřními záležitostmi je blbá až hrůza. A ve stínu dějové linie (a ostatně i stylu) Line of Duty to zarazí o to více. Stále nadprůměr, ale i tak jde o znatelný pokles kvality. Čtvrtá série pak hraje na jistotu a recykluje to, co fungovalo nejlépe. Což možná nepotěší, ale na ploše pouhých dvou epizod to nesporně funguje; o tom žádná. S1: 4/5 S2: 4/5 S3: 3/5 S4: 4/5 (20.02.2011)

Rukopis BBC je poznat na první pohled, spíše konverzační a psychologický rozměr převládá a udává směr, kterým se percepce detektivky bude ubírat. Zdá se mi ale, že je děj trochu moc překombinovaný a geniality hlavní záporné postavy (v podstatě ale i detektiva Luthera) je až příliš... Idris Elba také nemá to absolutní charisma, jako třeba jeho Stringer z amerického seriálu The Wire, ta stylizace geniálního, byť vnitřně rozervaného detektiva, je výborná, ale ne naprostá... Každopádně detektivní seriál je to povedený... (12.12.2010)

První řada výborná. „Mám to na háku“ polda, jehož totální vnitřní rozervanost hraničí s antickou tragédií a jehož konfrontace se svůdně psychopatickou Alicí připomínají introspektivní pohledy do zrcadla, které vám odhalí i to, co byste nejraději zakopali hluboko pod zem. K tomu nepříjemně realistické zločiny, jež jsou spíše impulsem k psychologickým hrám mezi vyšetřovateli a vyšetřovanými (nejčastějšími oběťmi jsou policisté) než ke standardnímu odhalování vrahovy identity (která je většinou brzy odtajněna). A samozřejmě zdrcující finále, vyhrocené skoro stejně intenzivně jako finiš třetího dílu Sherlocka, které hrdinovo neštěstí dovádí až na hranu autorského sadismu. Druhá série se svou neředěnou vážností a stupňovanou brutalitou zločinů tu hranu překračuje. Příliš často a nápadně se předpokládá, že se zlosyn zachová určitým způsobem a, ejhle, on se tak opravdu zachová. Tvůrci zužitkovávají snad každé z klišé supertemných kriminálek, jež jsou shazovaná v A Touch of Cloth. Jako kdyby jim stačilo, že Luther je v háji a už se nenamáhali jeho postavu někam dál posunovat. Takže jenom vyměnili Alici za jinou vykolejenou, ale mnohem méně zajímavou dívčinu, která by mohla být nanejvýš protagonistovou dcerou, nikoli jeho temnou stránkou. Lutherovi vnitřní démoni byli vůbec dost zkroceni (v poslední epizodě se chová jednoduše jako magor, ne jako muž až fanaticky oddaný svým zásadám) a to navíc v zájmu scén silně čpících sentimentem. Pravdou ovšem je, že Elba, obdařený mimochodem přesně tím typem charismatu, které potřebuje představitel Bonda, předvádí konstantně fenomenální výkon a některé nepříjemně konfrontační voyeristické záběry kruťáren vybízejí k obsáhlejší studii o zobrazování násilí v televizních detektivkách. 80% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Traffic, SarumanKo (09.12.2012)