Tři mušketýři: Pomsta Milady de Winter

Pro mne - a nejen pro mne - vůbec nejlepší adaptace původního mistrova románu. Borderie musel předlohu milovat a dokonale znát, včetně ilustrací, neboť jeho záběry jsou podle nich přímo okatě koncipované. Ale co je hlavní, na rozdíl od dnešních režisérů si nemyslel, že je lepší, než Dumas a že jeho geniální dílo je potřeba udělat takzvaně jinak - moderněji a přizpůsobit jej dnešním telenoveláckým tupcům, jako to udělala BBC ve svém dvaceti(!) dílném seriálu: http://www.csfd.cz/film/348913-tri-musketyri/komentare/?_fid=6h4k#_=_ , u kterého jsem dokázal přežít jen první díl a to s velkou nevolností v žaludku! Tímto respektem k předloze získal Borderiho film také nadčasovost, jako předloha. Kdo to necítí a nevidí, tak toho je mi upřímně líto. (29.12.2015)

Keďže film tvorí s Kráľovninými príveskami jeden celok, na kvalite sa nič nemení. Prináša tradičnú dobrodružnú eskapádu 4 mušketierov v klasickom prevedení a kvalite svojej doby porovnateľné so snímkami V službách kráľa či Angelika. Konečne uvidíme aj muškety hoci nie v akcii a nie u našich hrdinov. Svojim spôsobom hlúpy príbeh o tom ako nevera môže byť cnosťou a boji za kráľa tým, že pomáhate jeho nevernej manželke. Film končí veselo a s veľkou parádou, hoci niekoľko scén pred tým zahynula krásna Constance. Ale Milady a zradný Rochefort tiež. 75% (19.10.2023)

Maličko nostalgické, dětinské, pokorné i fanfarónské pokračování příběhu ze sladké Francie, kde mocní s hlavou plnou velkých plánů v tajnosti spřádají intriky a osnují své pomsty ... a horkokrevní chrabří muži, zrození pro dobrodružství, se při každé příležitosti bijí jako lvi - za svou čest, za královnu ... a pro lásku. A heslo "Jeden za všechny, všichni za jednoho !“ nejsou jen prázdná slova. (18.02.2011)

Po letech velké zklamání, ačkoliv v porovnání s pozdějšími zpracováními (především v režii made in U.S.A.) je tahle verze pořád nejlepší. Typově přesně vybraný Richelieu, uvěřitelná hlavní čyřka (škoda, že Gérardu Barrayovi nebylo o pár let míň, v tomto v případě pořád dávám přednost Michaelu Yorkovi). Ovšem Mylène Demongeot pro mě není uhrančivá Mylady, ale slabý klon Brigitte Bardot; navíc se kvalitou hereckého projevu blíží spíš představitelce Angeliky. Chápu záměr režiséra o pobavení, nicméně jedna z nejsilnějších scén v knize, která koketuje s gotickým románem - poprava Mylady - je ve filmu trestuhodně odbytá; nechápu, proč se musela odehrávat za denního světla, když už režisér úplně vypustil roli kata. A hudba? Darmo mluvit. Prostě - jak říkával můj tatínek - průměrná rytírna. A ne že by Dumas nešel udělat jinak; pro mě zůstává vrcholem Chéreauova Královna Margot. (13.11.2011)

Druhý díl klasického filmu přináší dramatické rozuzlení příběhu o královských mušketýrech, v němž je zlo nakonec po zásluze potrestáno, Rochefort i Milady de Winter umírají a d'Artagnan prožívá tragickou lásku k paní de Bonacieux, jako pravý hrdina ze všech nesnází prochází vítězně a bez jediného šrámu, přesně tak, jak jsme si to jako kluci přáli, dospělí mohli obdivovat krásné šermovačky i jiné souboje, film nepostrádal humor třeba právě v těch nejnapínavějších částech, vždy jej však budu spojovat především se svým dětstvím, hodnotit jej po více než padesáti letech je obtížné, třeba i nový dabing je slabou stránkou, za což ovšem tvůrci nemohou. Hvězdičku tak strhávám hlavně z toho důvodu, že proti prvnímu dílu tato část postrádá nějaký nosný děj a je už jen dohrou dílu předcházejícího. Snad by se měly oba díly promítat současně. (14.09.2014)