Režie:
Robert SedláčekScénář:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrají:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)VOD (1)
Epizody(6)
-
Snad to nebude tak hrozné (E01)
-
Past na svědomí (E02)
-
Krev, půda a strach (E03)
-
A přece se točí (E04)
-
Vyhrát za každou cenu (E05)
-
Dvojí tváře (E06)
Obsahy(1)
Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (244)
Nápad zpracovat tuhle látku v seriálu je skvělý, obsazení je výborné, výprava přesvědčivá - ale o velkých lidech a ideách nesmí točit přízemní, šovinistický a omezený pantáta. Za velkou zlodějinu považuji, že tvůrci zredukovali skutečný počet ženských hereckých osobností, čímž pokřivili a ztrivializovali reálný obraz barrandovských vztahů a přátelství - čili to nejzásadnější. Fašistickou a komunistickou éru nepřežije jediný skutečný mezilidský vztah - a nutno zdůraznit, že to není historická skutečnost, ale Sedláčkova neschopnost složitým a velkým lidským vztahům rozumět. V jiných počinech jako České století nebo Jan Palach je to ještě mnohem evidentnější. ()
Příběhy to nebyly špatné, ale podané to bylo tak rozvláčně a unyle, že to byla vyloženě škoda. Pokud by se ale za tohle rozdávaly nějaké ceny, z fleku bych volil tady brilantně geniálního Vladimíra Javorského a za ním Michala Dlouhého, bez debaty. Bohužel ale celkově tenhle televizní seriál kamsi zapadne, ačkoliv to byla celkem dobrá ukázka promítnutí přísloví "Z bláta do louže" v reálném životě. --- 2,5* ()
Bohema nabízí fiktivní pohled do zákulisí československého filmu od první republiky přes dobu válečnou až do roku 1958 (s flashbacky do roku 1968). Jako fanoušek naší kinamatografie bych měla zajásat a volat sláva. Leč přes poměrně vysoké hodnocení se žádné nadšení nekoná. Důvodů je několik. První otázkou, kterou si od počátku kladu, je cílová skupina. Má seriál přinést poučení divákům, kteří o této době a osudech herců nic neví? Nebo jí má přiblížit nové generaci, která zná herecké bardy jen tu a tam z filmů pro pamětníky? Obávám se, že první skupina se nebude orientovat v ději, druhou skupinu naše kinematografie nezajímá natolik, aby se dívala na seriál o ní. Neinformovaný divák dostane zavádějící informace a informovaný divák se nestačí divit! Zatímco mužské osazenstvo má slušné zastoupení v herecké i režisérské elitě, ženská část je v herečkách redukována na fiktivní postavu a pomíjí prvorepublikové hvězdy. S historickými fakty je nakládáno velmi diletantsky. Copak seriál neměl žádné odborné poradce ze strany historiků?! Jakýkoliv divák, ať už méně či více informovaný, je vlastně ošizen. Na jedné straně výborné herecké výkony (Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl), na druhé nevěrohodné. Jakoby tvůrci zapomněli, že diváci herce dobře znají, včetně jejich podoby, mluvy a gest. Je smutné, že Bohéma tak zůstane jediným seriálem, který se naší kinematografii věnuje, protože další asi v dohledné době nikdo nenatočí a v budoucnu už nebude pro koho - herce a dobu, o které to mělo být si už nikdo nebude pamatovat. Nepíšu to ráda, ale je to další promarněná šance České televize. ()
Pozitivum seriálu vidím v tom, že se snaží věrným a byť hodně schematickým způsobem se snaží ukázat herce slavných jmen - dalo by se říci naše rodinné stříbro, tak trochu v jiném světle. Generace našich dnes už pradědů a dědů to věru neměla jednoduché. Po krvavé válce je čekalo budování republiky, pak válka druhá - ještě krvavější a když člověk myslel, že už je pokoj, přišli komunisté a radostná budovatelská léta padesátá... tedy radostná jen pro někoho. V těchto dějinných vlnobitích nebylo snadné svoji bárku udržet na vodě s čistým svědomím pro běžného člověka natož pro tehdejší celebrity. Ony sice byly také jen lidmi, ale zároveň byly stromy do nichž ,,bouchají blesky''. Byly vidět, určovaly tón módy, chování, národ je miloval. Ale lid je nevděčné publikum a od ovací neměl nikdy daleko k házení shnilých vajec a zeleniny. Ba co víc. Český národ úspěchy moc neodpouští a když je možnost podržet souseda, tak jedině tak mu podržet hlavinku pod vodou... A pád celebrit, to je úplně to nejlepší. Vždyť na tom je vidět, že i ony jsou obyčejné a zranitelné. A tak nás seriál zavádí do těch napjatých let, kdy se tříbily charaktery a kdy nebylo jednoduché být slavným a oblíbeným. Javorský nám skvěle zahrál Vlastu Buriana a já opravdu občas žasl nad tou podobou ne jen vizuální, ale mimiky, kterou musel Javorský asi sakra cvičit! U Buriana jsem rád, že se konečně širší veřejnosti předvádí, že nekolaboroval a spíše naopak, využíval svého vlivu u Němců k lecčemus dobrému pro lidi a odboj. Bohužel na pošpinění jeho jména mělo velký vliv i zámořské vysílání V+W, kteří bez potřebných informací vycházeli jen z toho co se říkalo, případně ze samotných prezentací Buriana... Kdo překvapil byl Marvan, který uměl držet tempo v kterékoliv době bez vážnější újmy... Dodnes obdivuji odvahu O. Nového, který neopustil svoji židovskou manželku a nerozvedl se... Zpracování třicátých a čtyřicátých let se velmi podařilo, na rozpočtu se asi moc nešetřilo a tak interiéry i exteriéry působí opravdu dobově. To vše jsou vlastně flasbacky a reál 1968 mně moc nebaví. Nebaví mně ani znázorňování dobového natáčení, dnešní herci tam působí nepřirozeně (snad kromě Javorského) i jejich mluva přizpůsobená tehdejšímu způsobu intonace. A jestli mně něco ve filmu opravdu sere (pardon) tak je to neustálá potřeba pana režiséra ,,vyznamenaná mikina'' ukazovat v každém díle alespoň jeden holý chlupatý pánský zadek. Proti gustu žádný dyšputát (někoho to třeba vzrušuje ..), ale to - že Miloš Havel byl gay netřeba vysvětlovat jeho holou řití na obrazovce s holou řití jeho milence... On už hambatej Dr. Edvard Beneš mně vyděsil v Českém století, tam jsem to ale považoval za jakýsi režisérský úlet. Nyní vím, že to byl záměr díky rejžově zálibě v pánských pozadích... Jestli mohu poprosit, tak když zadeček, tak příště třeba Judyt Bárdos než ten Pleslův (nic proti Jaroslavu Pleslovi! ).... Sečteno podtrženo, zatím průměr a baví mně se na to koukat, což se mi u serošů ČT kromě Kosma a Světa pod hlavou už dlouho nestalo. ---- Dodatek k poslednímu dílu ---- Javorský byl neskutečný a jeho smutná postava Vlasty Buriana zamyšleně hledící do vln bazénu (patřícího mateřské školce), který kdysi býval jeho, stejně jako tak zahrady a vila mně opravdu dojala. Znovu jsem si musel odplivnout nad rudým morem a nejen padesátými léty. * * * () (méně) (více)
"Prvorepublikový film táhli prostě chlapi," řekl Robert Sedláček pro Český rozhlas. Tím se mnohé vysvětluje. Je pravda, že už před rokem ukázala Lída Baarová, jak je těžký sehnat dneska herečky, který by alespoň vzdáleně evokovaly oslnivou nádheru předválečných hvězd. Na druhou stranu v takhle rozsáhlým projektu prostě není možný ignorovat fakt, že český film táhly Mandlová, Baarová, Vítová, Gollová. A zde fiktivní postava Lili Krallové dělá akorát bordel v ději. Kromě toho jsem měl vždycky za to, že když mám po ruce historicky vypjatý momenty, je radost psát scénář a dialogy, ale tady se celkem nic neděje a i tragédie Anny Letenské prošumí spíš jen tak mimochodem. Vladimír Javorský výborný, ovšem na ambiciózní seriál je to dost málo. ()
Galerie (189)
Photo © Česká televize / Karel Cudlín
Zajímavosti (41)
- Wilhelm Söhnel (Jan Hájek) se narodil 25. listopadu 1909 v Rychvaldu na severní Moravě. V Praze vystudoval na německé univerzitě práva. V dubnu 1939, krátce po okupaci a vzniku Protektorátu, ho okupační úřady povolaly, už jako člena NSDAP, do Prahy. Nastoupil jako právník nově ustaveného oddělení kulturněpolitických záležitostí Úřadu říšského protektora. Od roku 1941 byl partnerem herečky Nataši Gollové. (sator)
- Králová (Judit Bárdos) dostala darem vůz Tatra 75. Jednalo se o osobní automobil vyráběný českou automobilkou Tatra v Kopřivnici od roku 1934. Během pěti let bylo vyrobeno 4 501 kusů. Výroba byla ukončena v roce 1942. (sator)
- Natáčení začalo v pražském divadle ABC, které představuje Divadlo Vlasty Buriana uzavřené v roce 1943. Natáčelo se také v Teplicích a v Krušnohorském divadle, nebo v Regionální knihovně, kde místní ředitelna zastoupí pracovnu Emila Háchy. (ČSFD)
Reklama