Režie:
Peter HyamsScénář:
Peter HyamsKamera:
Peter HyamsHudba:
David ShireHrají:
Roy Scheider, John Lithgow, Helen Mirren, Bob Balaban, Keir Dullea, Madolyn Smith-Osborne, Dana Elcar, James McEachin, Mary Jo Deschanel, Elya Baskin (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Nový čas, nová odysea, a nová šance rozluštit záhadu mise Jupitera z roku 2001. Členové posádky na palubě Leonova jsou na cestě za setkáním se stále vesmírem plující lodí Discovery. Posádka zatím netuší, že se brzy ocitne tváří v tvář osudu samotného lidstva. Ten bude spočívat na křemíkových bedrech znovu probuzeného počítače HAL-9000. Tímto filmem natočeným podle pokračování slavného románu Arthura C. Clarka "2001: Vesmírná odysea", dokázal režisér Peter Hyams (Kozoroh jedna, Outland) natočit pohlcující sci-fi film navazující na svého předchůdce, avšak se svým rukopisem. Píše se rok 2010. Čas zjistit, že nejsme sami. (Magic Box)
(více)Recenze (260)
Navazovat na kultovní Kubrickovo dílo je hodně tvrdý ořech, ale Hyams ho rozlouskl uspokojivě. Když pomineme narážky na americko-ruské vztahy, které byly v 80. letech v módě (rok po druhé vesmírné odysey například bušil Ivan Drago do Rockyho), máme před sebou poctivě natočenou sci-fi. ()
Zábavný bratříček mnou nechopené sci-fi klasiky. Snaha vysvětlit a zjednodušit předešlé události je patrná, už z úvodní vypravěčské části. A musím říct, že mi to pomohlo. Mohl jsem si pak 2010-ku užít jako biják, který nechytračí a prostě baví. Ikdyž Hal, záporák z 2001-čky, mě svou krotkostí teda pěkně zklamal. ()
Kdo by to byl do Hyamse řekl? Tleskám! ()
Tady jsou opravdu slušné jen efekty a Roy. Jinak je to nesrovnatelná sračka oproti Kubrickově opusu, ... a což teprv závěrečný monolog vypravěče a dvou sluncích :), přiji všem, kteří nepochopili 2001 a vrchol mentální aktivity prožívají při star treku a červeném trpaslíku. ()
Rozhodně jsem si dvojku užil víc. Něco se tam děje a také to má pomalé atmosférické pasáže. Vliv studené války je příjemným zpestřením. Co je horší je to, co nahradilo rozmluvu s počítačem. To nemá takovou sílu a bohužel toho je v druhé polovině až až. Takže se mi ve výsledku film líbil víc ze začátku než jeho závěr. ()
Základem pro zdařilý děj filmu je geniální pokračování knižní předlohy. A. C. C. rozvinul svůj rozjetý konflikt a na pozadí geniálních HC sci-fi nápadů a inovací jej konkretizoval. Film se snaží jet po knize, sem tam si to ohne včetně druhé poloviny, ale je určitě zdařilým představitelem a reprezentantem skupiny - pokus o věrné přetáhnutí knihy na plátno. ()
Vytrieť! ()
Pojďte zapliveme si na Kubricka... Dokážu si celkem představit jak Stanley Kubrick zuřil, když tento film vznikl i přes podporu Arthura C. Clarka (Kubrick sám, jak je jeho dobrým zvykem, zničil všechny kulisy z původního snímku). Problémem je zkrátka průměrnost, se kterou se Peter Hyams (ano, režisér Lovců dinosaurů) svého úkolu zhostil, neudělal vůbec nic navíc a proto je o téměř třicet let později pokračování 2001 právem skoro zapomenuto. 40 % ()
No není to žádný Kubrick, na to zapomeňte. Peter Hyams, režisér vesměs mizerných filmů natočil i dva velice slušné. Kozoroh 1 a 2010: Druhá vesmírná odysea. Film volně navazující na slavnou filmovou symfonii pochopitelně postrádá onu vizuální podmanivost a perfektní sladěnost detailů nepřekonatelné dvoutisícjedničky, myšlenkovou hloubku naštěstí neztratil. Protože i navzdory všemu velice slušně vypadá a zachoval si alespoň část atmosféry předchozího dílu, dá se říci, že se nemožný úkol navázat na geniální dílo podařil. Je škoda, že se nikdo nechopil i zbylých dvou pokračování. ()
Hyams se ani nepokoušel srovnávat svůj film s Kubrickovým, a jelikož mu tím evidentně prospěl, nebudu tak činit ani já. Přišel s jiným, konvenčnějším stylem vyprávění, kde film pracuje ve prospěch příběhu, nikoli naopak. Jediné, co by se snímku dalo vytknout, je až příliš názorné a jasné poselství, díky němuž spadne závěr filmu do bahna klišé. Naštěstí se v něm topí jenom krátce, takže to na kvalitách filmu nic nemění (vidím v živých barvách, jak by ten závěr natočili dneska). Podobných sci-fi je zoufale málo. ()
Druhá odysea se mi jeden čas velice líbila a pořád jsem si ji pouštěl na VHSce. Tp už je ale opravdu dávno a když jsem ji viděl nyní,už mě tolik nenadchla,naopak se mi zdála poněkud nudnější a méně zábavnější. samozřejmě oproti té první to uteče mnohem rychleji a je to svým způsobem zábavnější. ()
Táhlý, místy nudný film. Ale má své kouzlo, napětí (hlavně v závěru), kteroužto atmosférou je film protnut po celou dobu. Opakované záběry na vesmír nám umožňují věřit, že se opravdu točí ve vesmíru a ne ve studiu. Počítače, které mají představovat rok 2010 (tedy letošní) jsou pravda trochu zastaralé, ale na to, že jde o 26 let starý film, to ujde. Na konci se dovíme morální varování a apel. Nevím, myslím si, že čtyři hvězdy si film zaslouží i proto, že nám dokazuje, že i s pár herci a v omezeném prostoru se dá zahrát velké divadlo. ()
Mé hodnocení všech částí "Vesmírné odysey" podle knih A. Clarka a můj názor na ně jsou ZDE. (Vysvětlení, proč hodnotím více snímků jako celek, lze nalézti na mém profilu v úvodní části "O hodnocení".) ()
Paradni oldschool scifi. Jaktoze jsem to neznal? K dokonalosti chybi velmi malo, remeslne perfektni. Ale myslim, ze drobne zkraceni by neuskodilo. I tak vysoky nadprumer a doporuceni vsem. 4+ ()
Kamera: Peter Hyams .... na kubrickuv opus nema zadny scifi film sanci. ()
S Kubrickem prosím nesrovnávat, tohle je úplně o něčem jiném. Navíc si toho filmu musím vážit jako jediné adaptace knihy A. C. Clarka a jako jednoho z mála zástupců filmové hard sci-fi. ()
Na totální fantasmagorii a vymývačku od Kubricka to skutečně nemělo, ale jako pokračování víc nez zdařilé. Vyvstává u mě jediná otázka, co se dělo dál? ()
Tohle je tak nádherný film, až mi při něm vždycky naskočí husí kůže a ukápne slza. Vesmírná odysea – ať v knižní či filmové podobě – je dílo prostě unikátní, nadčasové a troufám si říci, že nepřekonatelné. Arthur C. Clarke zde nastínil zcela ojedinělou vizi samotné podstaty vesmíru, která v sobě nese silné morální i filozofické poselství. Toto druhé pokračování je sice svým způsobem o něco více „světské“ než Kubrickův první díl, přesto i zde nalezneme typický jinotajný Clarkův rukopis, který přináší více otázek než odpovědí. Na konci se sice náznakem dozvídáme, jaká BY MOHLA být funkce tajemného monolitu, ale je to vlastně podstatné? Podstata filmu leží daleko za horizontem standardů daných žánrem běžného sci-fi. Právě proto je Vesmírná odysea tak mimořádná. Obávám se, že v dnešní době kýčovitých akčních rádoby sci-fi titulů se obdobného veledíla již nedočkáme... ()
"All these worlds are yours except Europa, attempt no landing there. Use them together, use them in peace." Krásné a nadčasové! Jen škoda, že Tříska nedostal víc prostoru... :-) ()
Pokračovanie kultového sci-fi, ktoré vsadilo na myšlienku a nielen formu? Ok, objektívne slabšie ako prvá časť, subjektívne pre mňa lepšie ako prvá časť, myslím viac znesiteľné. ()
Reklama