Červený drak

Krásně zbytečná kapitola hannibalovské mytologie a mimořádně zabitý film. Opravdu nechápu, proč nás tvůrci po tom, co nám v MLČENÍ JEHŇÁTEK představili intelektuálního gurmána Hannibala Lectera, toho času za mřížemi, a v HANNIBALOVI ukázali, co dokáže na svobodě, nezavedli v prequelu na začátek celé legendy a neodhalili nám, jak se z Hannibala Lectera stal Hannibal kanibal. Odmyslím-li si, že příběh pouze recykluje JEHŇÁTKA, přičemž odstavuje postavu Lectera na druhou kolej, musím konstatovat, že scénář samotný je nadprůměrný a obsahuje řadu dobrých nápadů, kvůli kterým stojí zato se na film podívat, zejména úvodní dopadení Lectera a finále (byť na finále JEHŇÁTEK nemá). S Lecterovým sadismem ho ale zabíjí Rattnerova průměrná režie bez výraznějšího autorského rukopisu a schopnosti vytvořit atmosféru a bohužel i výkony většiny opravdu hvězdného hereckého ansámblu. Hopkins i Norton působí místy až sebeparodicky (např. Nortonova rekonstrukce zločinu s diktafonem), Keitel neobdařil svou postavou ani zlomkem charizmatu, jaký měla v podání Scotta Glenna v JEHŇÁTKÁCH, zbytek v čele s Ralphem Fiennesem ale potěšil a speciálně jsem ocenil návrat mého oblíbence Anthony Healda v roli slizkého Dr. Chiltona. Na filmu mě nakonec nejvíc pobavilo, když jsem přemýšlel o tom, jak by asi vypadal, kdyby jej natočil Michael Bay, o kterém studio uvažovalo před Rattnerem. Myslím, že z lůžka ve své cele se zvedající Lecter zpomaleně objížděný kamerou z podhledu, by nebyl špatný :) (13.11.2005)

Červený drak dojíždí především na tom, že Ratnerova režie je, co se atmosféry týče, totálně prázdná (kdyby uprostřed filmu najednou vskočil do obrazu Jackie Chan, vůbec by to nenarušilo atmosféru filmu). Vynikající herci se navíc utápí ve slabě načrtnutých postavách, ve kterých ani nemají co předvést (tohle je snad jediný film, kde je Norton nevýrazný). Ralph Fiennes je ovšem vynikající a vůbec celá ta linie, sledující jeho "vztah" se slepou, je zajímavá. Prostě čistý televizní thriller "jednou a dost", který má tu smůlu, že má ambiciózní předlohu, výrazné obsazení a dva silné předchůdce... (02.12.2005)

A podívejme se, ona je z toho docela příjemná trilogie a téma je pořád aktuální. Obloukem se vracíme do nejoblíbenějšího období, kdy pan doktor úřadoval za plexisklem a celý příběh s ním procházíme jenom pro to, abychom se dočkali kouzelné tečky na téma agentka čeká. Ale málo platné, ačkoli je Clarice jakoby všudypřítomná, skutečnost, že jí má nahradit celá slovutná trojice v podání Nortona, Fiennese a Keitela, jednoduše nestačí. Takže se dostávám ke stejnému paradoxu jako v Jehňátku, kdy scény Hopkinse byly zatraceně dobré, ale bylo jich málo. A tady byla navíc jen ta milá slepá slečna a upřímná scénka z badatelny. (A samozřejmě to nevypadá jako retro, ale o to tu vážně nejde.) (22.09.2012)

Ratner měl k dispozici ingredience potřebné k natočení výborného thrilleru, včetně víc než solidního scénáře i výtečných herců, ale jeho k uzoufání sterilní a nudná filmařina (všimněte si nekonečného počtu záběrů libivolného herce uprostřed obrazu mluvícího přímo na kameru) není schopná dodat potřebnou atmosféru a napětí. Takhle jsme skončili u lehounkého nadprůměru. (07.10.2018)

Na tento film jsem se hodně těšil a o to více jsem byl zklamán. Třetí díl v pořadí o kanibalovi Hannibalovi je pouze slabým odvarem Mlčení jehňátek a Hannibala. I herecký koncert Antonyho Hopkinse z Mlčení jehňátek je už pouze historií a je zcela zastíněn Ralphem Fiennesem. I překvapivý závěr film nezachrání, a tak toto dílo navždy spočine v šedém průměru. (08.05.2009)