Pěsti ve tmě

Opět špatně udělaná dobovka, kde funguje jen ta Eliška Balzerová jako Ema Gabrielová a ďábel Pepa Nedorost jako Kurt Schaller. Co na tom, že po Holešovicích rozestavěli pár reto aut, reklam a pokusili se rekonstruovat Lido-Bio a uvedli Pokušení - když se půl filmu Vašut producíruje v tý svý kožený bundičce a vypadá jak Patrick Swayze? Maskéři a rekvizitáři by se měli stydět a porozhlédnout se po reáliích roku 1936 a zapomenout na zřejmý Soukupův vzor - film Rocky. Hudební podkres operuje neustále dokola s jediným hudebním motivem a autentickou taneční hudbu supluje Havelka. Ale těšila jsem se na český příběh o jiném Schmelingovi a dala jsem tomu opakovaně šanci. (11.03.2009)

Tak to megaklobouk dolů před Jaroslavem Soukupem. Protože Pěsti ve tmě je nejen nadprůměrný snímek v české filmové historii, ale dokázal by konkurovat i té americké produkci. Vynikající hudba, zpomalené záběry často s výpovědní hodnotou (i já nevěřím, že to píšu u českého filmu), no a pak Marek Vašut opravdu hraje a to ještě k tomu jak. (15.01.2010)

Amerika má Rockyho Balbou, my máme Vildu Jakuba. Každý příběh je sice o něčem jiném, ale spojuje je to stejné - láska a poctivá touha po vítězství za každou cenu. Dokonce i hudba Zdeňka Bartáka v některých momentech připomíná Billa Contiho. Každopádně atmosféra třicátých let je dokonalá a i po herecké stránce také není co vytknout. Pěsti ve tmě jsou nejlepším režisérským počinem v kariéře Jaroslava Soukupa. Po revoluci už nenatočil skoro žádný dobrý film, ale pouze kopu trapných idiotských hovadin. (08.05.2017)

Velký příběh o velkém souboji, za nímž stála velká hrozba ze strany gestapa. Marek Vašut předvádí obdivuhodné výkony nejen v ringu a po boxerské stránce se mi líbí snad více než Stallone aka Rocky, protože jej můžeme vidět s rukama nahoře, bránícího se a zkrátka jeho zápasy působí autentičtěji. Rocky je však jen jeden - svým věhlasem a vlastností motivovat. Nevím, zda je to možné, ale přijde mi, jako kdyby se tvůrci Pěstí ve tmě inspirovali Stallonovými filmy, alespoň po hudební stránce (občas jsem v tom opravdu slyšel tóny z Rockyho) a v některých tréninkových pasážích. Přesto však výborný film. (18.04.2011)

Historie tady dostala na frak víc než borci v ringu, ale nebudu zbytečně rýpat, protože to bylo ku prospěchu napětí i příběhu. Jaroslav Soukup natočil zvláštní sportovní drama se společenským přesahem, a s téměř mystickou atmosférou. Té pomohla náladová kamera a netradiční zvuk s hudbou. Donekonečna opakovaný hlavní motiv se do sportovního filmu zdánlivě nehodí, jenže nádherně podkresluje dobu postupně opouštějící příčetnost. Nezbytné tréninkové koláže nepostrádají dravost ani potenciál diváka vyhecovat, takže jako příprava na rozhodující zápas slouží víc než dobře. Skvělý film, po němž ještě víc zamrzí, do jakého filmového bahna Soukup po revoluci spadl. (12.09.2022)