Pěsti ve tmě

Tak to megaklobouk dolů před Jaroslavem Soukupem. Protože Pěsti ve tmě je nejen nadprůměrný snímek v české filmové historii, ale dokázal by konkurovat i té americké produkci. Vynikající hudba, zpomalené záběry často s výpovědní hodnotou (i já nevěřím, že to píšu u českého filmu), no a pak Marek Vašut opravdu hraje a to ještě k tomu jak. (15.01.2010)

Z doby, kdy Soukup uměl ještě filmy, chlapi byli ještě drsný, Praha byla prohnilá, ženy krásné a cudné, náckové a Mnichov za dveřmi, všude prsty gestapa a Marek Vašut v nejlepší formě. Film se zdá bejt povrchní, ale jde krutě do hloubky, alespoň dle mého soudu. Je vtipnej, tragickej, plnej prvorepublikové nostalgie naší svobodné republiky. Aspoň v ringu jsme to těm náckům natřeli! 90% (11.02.2010)

UDĚLÁŠ MI KAFE? Film u kterého jsem měl dost problém s uvěřením atmosféry 30. let. Automobily po ulicích a dobové oblečení mi k tomu jaksi nestačily. Navíc stále dokola se opakující hudební motiv, jako vystřižený z černobílého noiru, mi k tomuto filmu příliš neseděl. Na druhou stranu, Vilda je zde sympaťák a nedá se mu nefandit. A navíc se film jmenuje Pěsti Ve Tmě a to už je nějakej název. (09.04.2018)

Pod Soukupovými filmy je všeobecně dost nablito, ale Pěsti ve tmě mají stále vysoké hodnocení a jsou považovány za jeho nejlepší film. S tím bych možná i souhlasil, ale pak je třeba i zde zmínit naivitu snímku a hloupé dialogy. Rocky po Česku sice neurazí, ale stavět ho na piedestal jen kvůli tomu, aby zastínil všechny ty Discopříběhy, Kamarády a Maisnery se mi zdá poněkud pozérské. Tedy přesně ve stylu uživatelské elity této databáze. (08.12.2011)

„Zase zlobíš rošťáku…“ Marek Vašut tuhle roli mladého "rozhněvaného" muže, po něhož je sportovní čest na prvním místě, sehrál vcelku věrohodně. Mě ale asi ještě víc zaujala Eliška Balzerová, která je zde doslova k "nakousnutí". O to více má pak asi vyznít ona tvrdošíjnost a mezkovitost hlavní postavy filmu. Trošku tedy nechápu, proč bylo třeba změnit jméno postavy z Viléma Jakše na Vildu Jakuba a to i v závěrečných titulcích, kde se dozvídáme o jeho tragickém osudu za 2. světové války. Jinak co bych určitě ocenil, je zdařila "dobová iluze" (ač tvůrcům snímku k tomu podstatě stačilo jen pár záběrů na stará auta a dobové reklamy na domech v ulicích Karlína) a taky pěkná hudba (Havelkův zpěv prvorepublikových písní a zejména tklivé tóny trubky za doprovodu klavíru). (19.02.2022)