Osvobození Prahy

Na jednej strane sa mi páči približné obdobie, ktoré zahrnuli do filmu, tiež masové scény a ich pestrosť, no na druhej strane film bol akoby bez deja a upnutý akoby len okolo bojov a aj tie boje boli dosť bláznivé, také hurá do boja, no ľudia padali ako jablká zo stromu, možno aj rýchlejšie než bežne, proste dosť naivné a aj to vítanie vojakov bolo z môjho pohľadu prehnané. Tendenčnosť a taká tá ruka vtedajšieho režimu je u toho cítiť. Pre diváka to po určitej dobe nemusí byť zaujímavé, lebo to vyzerá miestami umelo, no efekty, vizuálne úpravy, to robí tento film ako tak znesiteľným. (09.06.2014)

Tak velká událost v rukách Komunistů...film který przní dějiny Československa..by se stejně jako major Zeman měl uvádět jen s vysvětlujícím komentářem.Je mi stydno za tyhle řemeslně dokonale zvládnuté sračky které dokazují, jak velký film to mohl být, nebýt vedoucí úlohy strany.... slušnej koment: woody Dodatečně vloženo...takovou esenci pitomost už jsem dlouho necítil jako koment od Vikki. Je mi jasné co doba komančů s někým udělala...VÁS ZE SRDCE LITUJI. (06.05.2014)

Ideologické zkreslení je zde dosti průkazné, ale když si vezmu Němou barikádu, kde ideologie také sehrála jistou (byť ne tak otevřeně deklamovanou) roli, tak musím říct, že i po filmařské a narativní stránce je tenhle film naprostý debakl - Vávra chtěl konec války pojmout v celé šíři, tudíž skáče z jedné strany na druhou, zbytečně předvádí hystetrický Hitlerův výstup, snaží se otřást značně neumětelskou a schematickou popravou v Terezíně, do toho míchá nějaké náznaky individuality roubované na jinak kolektivního hrdinu (u NB tím dosáhl výrazného kladu a výsledek působil vyváženě, tady jde spíš o podivný rámec, kde opět figuruje Vášová jako tragická hrdinka, která však už nemá příležitost k pověstné vypjatosti rozhodného činu). Navíc film psůbí stejně unaveně jako sám tvůrce, kamera pomalu klouže a statické obrazy se snaží alespoň popostrčit donekonečna se opakující hlemýždí transfokací, dynamizace střihem je zde cizím pojmem, navíc musím bohužel říci, že ani Liška se moc nevytáhl, neměl k tomu ani příležitost, dokud je jeho hudba jen popisná, ještě to jde, ale když se snaží o nějaké kontrasty vůči dění v obraze, tak to působí krajně násilně. Ve výsledku vzniklo těžkopádné, z dnešního pohledu však co se týče realizace úctyhodné dílo, které však doráží nehorázné překrucování dějin. Husitská trilogie je oproti tomuto "opusu" stokrát stravitelnější. (30.12.2009)

Abych citoval jistý současný pořad-,,Kurňa,co to je?´´ (17.06.2017)

Tento film bych si netroufla komentovat, protože nejsem z Prahy. A ačkoliv mám dostatečné informace z doby konce války, nedokázala bych zodpovědně říci, jak to tehdy v Praze bylo. Ale dělat si z historického filmu pana Otakara VÁVRY srandu, považuji za vrchol nevkusu ! (17.07.2008)

Tento dvoudílný film Otakara Vávry je teda řádná kopa hnoje, je to dílo doslova a do písmene falešné jak pětikoruna. To by člověk nevěřil, jak odporným způsobem lze navádět k lásce k našim exzkurvybratrům Sovětům a překrucovat a ponižovat tak lásku k vlasti, lásku ke svobodě. Čekal jsem tu daleko větší hodnocení a jsem rád, že zdejší uživatelé mají vesměs celkem rozum. Jediné, co nemůžu pochopit, je to kvantum předních českých herců a proč to udělali, že vzali ty prašivé role. Jestliže takový starý pes Jiří Kodet v Pelíškách vykřikuje "Proletáři všech zemí, vyližte si prdel" a tady podporuje sovětskou propagandu, tak to mně teda poser kotník. Dát si tento film mezi oblíbené filmy je jako zapíchnout tam rudý prapor. Nic, spálit to, zavčas, protože tento film nejen, že nestojí ani za děravý groš, ale navíc je ostudou pro český lid. odpad! (11.11.2011)

Tohle Vávra přehnal. (25.05.2014)

" Z celého srdce budeme milovat Sovětský lid, vrátil nám svobodu a mír! " Agitka, poplatná tehdejší době, kde všichni lidé jsou komunisté a bojují za budoucí svobodu. Hrůza, děs a dezorientační informace dělají z této historické události neuvěřitelný blábol. Co na tom, že některé akční nebo davové scény jsou řemeslně dobře zpracované, když dohromady převládá chaos a bolševická lživá ideologie. Teatrální scény, jak vítězný lid vítá Rudou armádu jsou jen střípky v této propagandistické mozaice. Na závěr, jak se ukáže Klement Gottwald a pronese svoji řeč, to by se i prase poblilo. Jednu hvězdu za Liškovu hudbu, i když je vidět, že se u tohoto paskvilu taky moc nesnažil. I herci to měli docela na háku, žádná výrazná role, nic! Někdy bych rád viděl pravdivě natočený film o květnových pražských událostech, ale tady už není nikdo, kdo by to dokázal kvalitně a věrohodně zpracovat. Takové zpracování třeba od Vláčila (to by určitě i Liška hudebně zahřměl), to bych si dal sakra líbit! Tohle už nikdy!! (02.01.2018)

Není pravda, že jsme neuměli dělat velkofilmy. Osvobození Prahy je velkofilm jako poleno, jen bohužel vznikl v době, kde se u nás dějiny překrucovali o sto šest. Otakar Vávra tímto filmem dokončil trilogii o těžkých časech v dobách, kdy Evropu svíralo hitlerovské Německo a vzdal tak čest našim předkům v boji proti tomuto zlu. No, i když v tomto filmu vzdává čest jen a jen komunistům a osvobozující Rudé armádě. Obraz, kdy Prahu osvobozují a chtějí za ni položit život jen a jen komunisti, ostatní jsou jakože posraní až za ušima, to je na facku. Politicky se jedná o jeden velký blábol, který mi neskutečně pokazil celkový dojem, protože jako válečný film je to velmi povedené. Střety v ulicích Prahy, stavění barikád, příjezd Sovětů a jejich boje s okupanty, hroutící se situace Němců, to vše je vylíčeno skvěle a poutavě. Oťas dokonce splašil originál tanku Panzer IV, což věrohodnost ještě umocnilo. Prostě škoda první naprosto nezáživné části, jinak ale celkem dobrý. (25.08.2015)

Posledny treti diel Vavrovej trilogie Dny Zrady - Sokolovo - Osvobozeni Prahy sa tematicky venuje oslobodeniu hlavneho mesta CSR : Prahy. A filmarsky ide opat o plnohodnotne dielo, ktore dokonca moze konkurovat filmu Dny zrady. Rezisersky ide totiz o vysoko nadpriemerny film, v ktorom hrala plejada vybornych hercov - Smeral /Kladivo na Carodejnice/, Vetrovec, Somr ....... Scenar je taktiez kvalitny, oslobodzovanie Prahy ma vzdy zaujimalo a preto som film priam hltal. Vdaka filmu som sa mal moznost dozvediet kopu uzitocnych informacii /Konev, ukrajinske fronty ....../. Klasicke Vavrovo pravidlo - ideologicky hnoj, ale technicky a rezisersky mimoriadne kvalitny film - je dodrzane aj tu. 89 % (01.10.2013)

A do třetice uvědomělý hraný rádobydokument, který je poplatný své době. Největšími hrdiny jsou komunisté, kteří jako jediný organizují a vykonávají odboj proti Německým okupantům a se Sovětským Svazem na věčné časy. Dialogy jsou zase spíše komunistickými uvědomělými hesly než normální mluva. Film se zabývá posledními dny dubna a prvními dny května roku 1945. Takže nám ukazuje pád Berlína a přípravu Adolfa (Gunnar Möller) k sebevraždě, když konečně pochopil, že je vše ztraceno. Rozpoutání povstání v Praze za režie hrdiných komunistických funkcionářů. Zvlášť vyniká doktor Vacek (Vladimír Šmeral), který "vše" vymyslel a rozhlasový moderátor (Vladimír Brabec), který stále vysílal prosbu k záchraně rozhlasu, i když už to měli Češi obsazené. Němci se samozřejmě chovali jako ta největší zvěř, i když generál Schömer (Günter Naumann) měl největší starost, jak ze země co nejrychleji a nejtišeji zmizet z dosahu Rudé armády. Zase se ukazuje, že vše mohlo být mnohem rychlejší, ale díky mocenským ambicím Sovětského Svazu a následného překroucení událostí a heroizování komunistů, se tak nestalo. Ale alespoň komunisté mohli "začít" s povstáním proti zbytkům Němců, na dohled museli být Rusové pod vedením dua Koněv (Sergej Poležajev) - Rybalko (Dmitrij Franko), co kdyby se Němci chtěli moc bránit. O povstání, ke kterému se přidávali snad všichni a s takovým nadšením, když předtím většinou pochlebovali, považuji za pokrytectví. Navíc pokud se vyzdvihuje jeho hrdinnost poté, co už Berlín padl. Česká exilová vláda a buržoazie v Čechách je samozřejmě ztvárněna v nelichotivých barvách, kteří touží jen po majetku a po moci. Po tom samém toužili i komunisté a proto rozehráli tuto šílenou hru, na jejímž konci konečně vylezl ze skrýše Klement Gottwald (Bohuš Pastorek), aby všchnu hrdinnou slávu strhl na stranu svojí a jeho strany. Je uzavřen cyklus rodiny Horáků, kdy Karel (Jiří Krampol) říká svým rodičům, že Standa (Vítězslav Jandák) se vrátí jako hrdina, i když se jen poflakoval po Praze s flintou, kterou ani neuměl nabýt. Jen nechápu jednu věc, když je komunismus tak skvělý pro lidi a komunisté jsou samí správní chlapi, proč není komunismus stále? (17.03.2010)

Dny Zrady a Sokolovo ještě tak nějak beru, lze tam sledovat, jak chtěli komunisté, aby vypadal jejich obraz a překrývají jedny historické postavy jinými. Tady ale všechno dostupuje takové obludnosti, že nelze hodnotit jinak. (18.05.2020)

Propaganda ako vyšitá! (21.05.2020)

Zaver Vavrovy trilogie povazuji za nejslabsi. Filmy teto serie se snazi dokumentovat deni kolem 2. svetove valky, pokud ale vyklad dejin neni presny, ztraci dilo hodnotu. Snad pro vyzkum propagace komunismu a obelhavani naroda bude toto dilo jednou ceneno. I tak si myslim, ze hodnotit film odpadem ( treba jako filmy Trhala fialky dynamitem ci Playgirls... ) neni na miste. Jak rikam, svou hodnotu si film v budoucnu najde. Dobra hudba. (02.10.2008)

Jelikož tohle je jakési volné pokračování Sokolova, které považuji za mírně řečeno (nejen) historicky nepřesné a zmanipulované, platí pro něj stejná slova a hodnocení, které jsem použil u komentáře k Sokolovu. Ano, jistý zdejší kolega může namítnout, že oproti Ozerovovi je tento výjev přijatelnější, ale dle mého názoru je mnohem přijatelnější jeho pojetí, u kterého i naprostý laik vyprskne smíchy, než když historie je manipulována sice méně nápadně, ale o to více zákeřně (větší pravděpodobnost ovlivnění diváka). P.S. Co se týče srovnávání s americkými filmy - snímky jako Top Gun vnímám podobně a hodnotil bych je nejspíš stejně. (27.08.2009)

za výpravu. (15.07.2008)

Ani se nedivím, že můj oblíbený Radyo dal odpad. Hloupoučká komunistická lživá Vávrovina s Liškovou hudbou. Té se tradičně nedá nic vytknout. Herci tam nehrají, každý má jen pár minut vstupu. Jedna * za hudbu druhá za tanky svištící Prahou, na to už se prachy nikdy nedají dohromady. Smutně mě rozesmálo závěrečné zvolání: "Rudá armáda jenž nám přinesla svobodu a sovětský lid, jenž nade vše budeme milovat..." Já dodávám: přinesla, poněvadž už měla v plánu nám ji na dalších 50 let vzít, co to kecám navždy. A rád je nemám, pálit si to taky nebudu. (18.04.2012)

Hvězdičku za scény s Hitlerem. Obecně, scény z velitelských štábů, sovětských či německých, působí poměrně věrohodně. Zbytek je pak naivní, kýčovitý balast s tristními herecké výkony. Tendenčnost celého filmu je komická. Věřím, že tehdy nešlo zřejmě jinak ale nemohoucnost nekomunistických aktérů je hluboko za hranicí uvěřitelnosti. Bída a děs, Vávro. (10.12.2013)

„Z celého srdce budeme milovat sovětský lid, vrátil nám svobodu a mír...“ (09.04.2007)

Na historickou věrnost ve filmech sere pes. Respektive, pokud Forman udělal v Amadeovi ze Salieriho žárlivého nedouka, tak je to režisérská licence. Pokud by sovětům u Stalingradu přišla na pomoc US Army, tak je to škvár. Vávra toho sice hodně upravil, něco vypustil a něco přehnal, ale snad kromě ignorování Vlasovců - ve filmu je suplují z prstu vycucaní partyzáni z Brdských lesů, plus mínus převyprávěl historii. Co mu ale neodpustím, je nedostatek atmosféry a celková sterilnost filmu. Vyprávění působí zmateně - zčásti protože některé události nebylo vhodné zmínit a zčásti protože příběh nemá jedinou dějovou linii. Jde spíše o soubor různých výjevů z klíčových situací, jen volně spojených motivem povstání. Zobrazované události jsou samy o sobě slušně natočené a třeba i vtahují do děje, jenže poté následuje další scéna a začíná se nanovo. První hodina je nezáživná, plná strojových hereckých výkonů a mezních událostí podaných bez prožitku, tu druhou táhnou záběry bojů a přehlídka obrněné techniky v ulicích Prahy. Už jenom pro ně stojí za to film vidět. Kde jinde totiž uvidíte T-34-85 na Staroměstském náměstí? (26.08.2016)