Případy 1. oddělení

Malý pitaval reloaded. Zatím to vypadá na průměr, možná až se ke slovu dostanou zajímavější vyšetřovatelé a jiné případy, zlepší se to, takhle je z toho šeď, která nijak zvlášť nevyniká, snad jen tím, že duo Miroslav Vladyka, Bolek Polívka vypadá spíš než jako vyšetřovatelé, tak jako dvojička šílených sériových vrahů s lehce pedofilními sklony a rozsáhlou sbírkou gumových kačenek. Nicméně reálnost případu je docela fajn.____EDIT____ I hle, po poctivě odkoukaných čtrnácti dilech zvolávám, ono to není tak průměrní, jak se zdálo. Případy jsou zajímavé a jednotlivé postavy taky nejsou jenom figurky. Sice to nejsou čtyři hvězdičky nejsilnější, ale pořád zasloužené. (06.01.2014)

Jako by hudba napovídala. Titulní znělka se podobá melodii Sherlocka Holmese s Robertem Downey Juniorem. . Vyzvánění na mobilním telefonu operativce kpt. Martina Pražáka hraje orchestrionem ze Hříšných lidí města pražského (Pražák tak pražského). Sice mohou být oprávněné námitky, ale seriál má své kvality. Postavy kolektivu vyšetřovatelů se dobře doplňuji a příběhy vypadají reálně, aby ne, jsou podle reálných případů. (05.07.2014)

--- PRVNÍ SÉRIE --- Nejsem zrovna příznivce kriminálních seriálů a už vůbec seriálů českých, ale Případy 1. oddělení jasně ukazují, že lze i v našich končinách natočit poutavý, kvalitně napsaný, napínavý a co víc, dobře zahraný seriál. Žádné akční přestřelky, nereálné sherlockovské dedukce a konspirace na každém rohu, ale příjemně civilní a dle mého skromného neprofesionálního názoru dost realisticky a syrově natočená kriminálka, čemuž dopomáhá výborná dokumentární kamera, jejíž časté zoomování (nikoli přehnané) a záběry na detaily budují atmosféru. Samotné případy jsou poměrně rozmanité - nechybí sledovačky, ohledačky, neúnavné pátrání a lámání podezřelých a ani nějaké ty drobnější zásahy či povedená přestřelka. Postavy policistů tvoří rozmanitou skupinu - od veterána v oboru, až po cholerika, puntičkáře, outsidera či sukničkáře a líbí se mi přiměřená snaha je zasadit i do kontextu normálního života, díky čemuž vznikají humorné situace a celkové sepětí diváka s postavami. Postupně jsem si je oblíbil úplně všechny a i když bych rád viděl víc, těch 14 epizod je na udržení tak vysoko nasazené laťky nejspíš tak akorát. Druhá série je prý v plánu, ale tvůrci si toho jsou údajně vědomi a raději snižují počet epizod na polovic, než aby utrpěla kvalita. Tenhle přístup se mi líbí. Hodnocení série: 4/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- První sérií vysoko nastavená laťka neklesá. Divák dostává další porci poměrně rozmanitých případů z nichž jeden se dokonce táhne i po několika epizodách. Vztahy na pracovišti se vyostřují, někdy možná až moc, a nezapomíná se na humor. Co mohu posoudit, tak realistické se to snaží být opravdu maximálně a to i za cenu, že oproti vyumělkovaným krimi ze zahraničí je to takové obyčejné. To je ale na tom právě to nejlepší. Nějaké drobnosti, jako podivné adresy v internetových prohlížečích či pochybná grafika "policejních databází" zůstávají, ale to už jsou vesměs jenom prkotiny. Ocenění si zaslouží především herecké výkony, které jsou rozhodně nadstandardní, obzvlášť co se týče vedlejších rolí v několika prvních dílech této série. Hodnocení série: 4/5 (13.11.2015)

Jak jsou předsudky zavádějící, jsem si uvědomil po zhlédnutí několika epizod Případů 1. oddělení. Dlouhá léta jsem na základě zkušeností podléhal dojmu, že vznik kvalitního kriminálního seriálu je u nás stejně pravděpodobný jako natočení vysokorozpočtového sci-fi ve vietnamské produkci. A ejhle, ono se to podařilo. Základem je kvalitní scénáristická práce, která vychází ze skutečných kriminálních případů a taky fakt, že se na scénáři podílel ostřílený kriminalista, který do něj vložil své zkušenosti. Díky tomu je to věrohodné, aniž by to ztrácelo napětí a atraktivitu. Co oceňuju nejvíc, že to jde vlastní cestou a nehledá vzory v zahraničí. Seriálů, které jsou zjevně inspirované severskými detektivními řadami nebo americkými akčními sériemi vyprodukovaly naše televize spoustu s velmi rozpačitým výsledkem. Do určité míry bych snad korigoval bezbřehé nadšení, které seriál vzbudil. Je to velmi solidní, ale výjimečné snad jedině v rámci velmi průměrné české dramatické tvorby, která už druhou dekádu tápe, jak dál a hlavně pokulhává za moderními televizními trendy. Kvalitní herecké obsazení, dokonce i Bolek Polívka si vzpomněl, že umí hrát, a přestal předvádět sebe sama. Snad jedině Sabina Remundová potvrdila, že opravdu nepodědila herecký talent své matky. Celkový dojem: 85 % (07.04.2016)

Tak jo, viděl jsem tři díly, u všech třech jsem pointy a zvraty odhadl asi tak 15 minut před kriminalisty a následně jsem byl nucený sledovat tu zvláštní provinční operetu, promiňte, velký pitaval z malého města plný krásného přehrávání, nesmyslné akce, která je totálně statická, ale hudba ji tlačí dopředu málem jako futuristický thriller. To rozkoukávání se do světa je zajímavé, ale scény typu rozhovor poldy a novinářky na studeném pustém parkovišti prostě pořád vypadají jako křečovitý derivát, kterému se divák zběhlý v estetice scandi-noir musí jenom lehce pousmát. Něco mi říká, že kdyby k údajně realistickým případům (občas o míře realismu silně pochybuju, resp. některé zkratky ve scénáři dost vraždí logiku dění) zkusili tvůrci zvolit syrovější přístup, nemuselo to zase působit až tak nejapně. Ale ten kontrast přiblblých peripetií a rádoby-osudového důrazu je na hlavu padlý. Ale chápu, že fenomén "pondělní detektivky na čété" a místní normalizační tradice "poldů s turkem, stařenou a rohlíkem" diktuje méně přísná kritéria. Po pár dalších rutinních dílech přihazuju hvězdu, dá se na to koukat jako na neurážlivou kulisu. Pro cukráře Enšpígla: když jsem naposledy mluvil s kamarádem detektivem, vyšteřoval skutečné případy, ne epizody seriálu. A když jsem posledně pustil telku, dávali tam epizody seriálu, ne skutečné případy. Mimochodem, Případy si dotyčný kriminalista velmi pochvaloval. Prý je to ze života. (14.01.2014)