Survival of the Dead

Tento poslední Romeův film ve mně žádné výraznější stopy nezanechal, protože jak jistě víte zombie žánr nepatří mezi moje nejoblíbenější. Přesto si však myslím, že rozhodně nejde o žádnou ztrátu času, kterou by jste museli doslova protrpět. Asi největším kladem je děj jenž se odehraje před příjezdem vojáků na ostrov a kratší stopáž. Ta hodina a půl je tak akorát. Bohužel úplný závěr filmu mě dost zklamal a jen doufám, že další jeho filmy nebudou pokračovat v podobném stylu. Samozřejmě je zde k vidění opět několik velice kvalitních scének a hlášek, které patří asi k tomu nejlepšímu co nám film mohl nabídnout. Romero je však člověk, který si může ve svých filmech dělat co chce a fanoušci mu budou stejně pořád zobat z ruky. Škoda jen té občasné kýčovitosti a přítomnosti některých trapných momentů. Po skončení tohoto filmu jsme se navíc na letošním FF dozvěděli nemilou zprávu o úmrtí jednoho z diváků, takže taková nemilá koncovka a spojení s tímto filmem, jenž mi zůstane v paměti. (12.07.2010)

Romerov ďalší zárez do Zombie hororu nevychádza zle. Stále tam nájsť nejaký ten sociálno-kritický podtón a čierny humor je takisto v ponuke dňa. Mňa, ako fanúšika zombie hororov ( hlavne starej školy Fulci, Romero, Mattei - tí ostatní šprintéri mi akosi k duši neprirástli ) potešil aj klasický Romerov pohľad na ľudské telo z jeho vnútornej stránky. Je to morbídne, ale patrí to tam. Možno ale predsa len menej CGI a viac practical - Savini prosím ťa príď! (10.08.2017)

I když si taťka Romero upsal už pár křížků, stále má z čeho čerpat. A až jednou usoudí, že už uhodila příhodná chvíle na zasloužený odpočinek, tak si nejspíš vybere ukrytý ostrov Plum(žádní živí otravové v dohledu!) „Zomboušci“ jsou tady poslušní, pracovití, vždy se drží zpátky(silné řetězy jsou účinná pojistka) a ani sváry rančerských klanů O’Flynnů a Muldoonů je nevytrhnou z letargie. :-) ... Než přestanou být hlídači obezřetní a nastane, ta tolik očekávaná mela… (09.07.2010)

Romera jsem vždy považoval spíše za režiséra béčkových filmů, ale tentokrát klesl o další úroveň. Sázka na neherce je v tomto případě ke škodě a stejně jako většina scén a dialogů jsou jejich výkony spíše k smíchu. Film je pro mě jedním z těch případů, který je natočen velmi seriózně, ale vyznívá spíše jako komedie. Čemuž by odpovídaly některé scény. Co měla znamenat třeba ta vojanda, co si dělá dobře před ostatními vojáky? Tváří se, že je to pro ni naprosto normální, jako je normální si po ránu čistit zuby? Nebo scéna, ve které voják granátem vyhodí do povětří dveře a očouzené postavy stojí na místě dál, jako kdyby se nechumelilo? A ještě k tomu mají vtipnou poznámku. Premisa není také zrovna světoborná. Každý člověk, který jakýmkoliv způsobem umře, se vrátí zpět jako nemrtvý? Na základě čeho? Scénáře? Přiznám se bez učení, že mě sledování doslova ubíjelo a většinu jsem proklikal. (11.07.2021)

Vlastně ani nevím, jestli jsem víc příjemně překvapený nebo rozčarovaný, zda se mi to víc líbilo nebo ne. :) Romero na jednu stranu hned v prvních minutách zažehne oheň bleskové (sebe)ironické podívané, která cituje z westernových klasik, dává do kupy bandu zábavných amorálních postav s nízkým pudem sebezáchovy a násilí bere spolu se vším ostatním výhradně na lehkou váhu. Tenhle nadopovaný dostihový kůň však ztrácí dech ve chvíli, kdy má Romero v plánu zvážnět a postupně se dopracovat k obvyklé výpovědní hodnotě skrze satirický hledáček, přičemž se nedokáže zbavit nevhodných postupů, které mu doteď tak dobře sloužily v případě svérázného pastiše. Dost možná si všechny ty legrácky, záměrný amatérský přístup (viz. nahodilost scénáře, v němž vše nemusí zákonitě něco znamenat či se k něčemu vázat), zkratkovitost, podivnou profilaci postav a spoustu dalších nedořešeností či spíše řečeno podvratností ponechal záměrně a chtěl tak demonstrovat, že i s minimem prostředků a horkou jehlou šitým scénářem se dá natočit chytrý a hravý kousek z řad pokleslého žánru, máte-li talent a buřičského ducha. Tím však trpí to, čeho si (a nejen já) cením na Romerových zombie bijácích nejvíc, tj. poctivá hororová atmosféra (film má k ní a hororovému žánru opravdu daleko) a detailní rozbor apokalypsou poznamenaných lidských charakterů a především sociálních rozporů, s kterými se zde pojí hned několik závažných témat, hodných řádného prozkoumání (vnímání „deadheads“ na různých etických úrovních je zde podrobeno většímu důrazu a je více spjato s obecnou etikou člověka, než kdy předtím). Závěrečná mrazivě varovná tečka v Romerově dosti nejistém podání má tak snad vůbec poprvé pramalou váhu. Oproti výbornému Deníku mrtvých, který dokázal s mistrovskou přesností střídavě vyvolávat salvy smíchu, věnovat se formálním, žánrovým i narativním hrátkám, budit panickou hrůzu a důstojně se strefovat do médií, armády a mnohých dalších, mírný krok zpět v konceptuální uvědomělosti, žánrové nadřazenosti a pomyslném romerovském tažení vpřed. (14.04.2010)