Camino

Neuvěřitelně stupidní citový terorismus, který používá úplně stejnou škálu emocí a přesvědčovacích prostředků jako náboženský fanatismus, proti němuž brojí. Camino je obludným triumfem dořečenosti, citového vydírání a té nejtupější agitky. To, že agituje za "bezideologičnost" ji sice může šlechtit, ale nic nezmění na tom, že Camino je hloupá a záludná reklama na dětskou nevinnost a Conversky. Všechno je v ní uzpůsobeno tak, aby působilo – přitom zdánlivě vysoké je v tomto filmu jen odpudivě přízemní. Já osobně se tváří tvář takovým patvarům dostávám do stavu bezmezné zuřivosti. Jeden z nejdebilnějších filmů, které jsem kdy viděl. (22.02.2010)

Sledovat mladinkou Nereu Camacho, jak umí spontánně odehrát radost ze života i ze smrti, byl zážitek, ale mé 4* jsou tentokrát hodně na hraně, protože posledních 20 minut bylo bezostyšné natahování diváka na skřipec a potlesk v pokoji umírající hřebíčkem do rakve mého do té doby převládajícího dojetí. Z popela to pak vytáhly Camininy finální haluzky - jako bezelstně vztyčený prostředníček směrem k nebesům. (27.12.2009)

Jediné co bych tomuhle skvělému a lidskému snímku vytknul by byla jeho délka, ale to je jenom maličkost. První hodina a poslední půlhodinka mě neskutečně potěšila úplně ve všem a to se mi už dlouho nestalo. Prostřední část by mohla být sice trochu kratší, ale důvod proč to neztrácí na kvalitě je výborná Narea Camacho a Mariano Venancio v roli otce Caminy. Náboženské řeči mě ve většině filmů docela vadí, tady se to dá v pohodě překousnou, protože to do příběhu pěkně pasuje. Je to sice doják s kýčovitými scénami ale neskutečně krásný, emoční a pěkně natočený film. (06.07.2012)

44th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2009 - Jeden z dalších nezapomenutelných festivalových zážitků... Neuvěřitelný úsměv mladičké hlavní hrdinky a hlavně neuvěřitelně smutný její osud včetně její rodiny :-( Úžasné, úžasné, úžasné... - 95% (08.07.2009)

Jak hodnotit film, který vám jakékoli hodnotící rámce sebere už úvodní scénou, upozorněním "vše je podle skutečné události" a roztomilou velkookou holčičkou (která navíc vážně umí hrát), kterou vidíte umírat? Kdybych tu napsal, že jsem se tak akorát cítil ty dvě hodiny manipulován, psychicky vydírán a týrán, budu za ne-lidumila? Za cynika? Za povýšeného filmového vědce? S filmem mám podobnou obtíž jako třeba s Časem probuzení - dvě hodiny víte, že se stane něco hrozného a... ono to vážně po dvou hodinách přijde. K čemu to ale je, než k tomu ždímat ze sebe slzy? Silný zážitek, u kterého si ale bohužel nemohu říct, že skvělý. Kdybych sledoval dokument, který v závěru odhalí skutečnou rodinu v sepjetí s krajními katolíky (kteří za smrt, nebo lépe snad formu a důvody smrti Camino fakticky mohou), případně vvrcholí jejich veřejným pranýřováním před soudem, byla by to bomba. Takhle zbývá pouze snímek, který odsuzuje bezmála jako fašistu každého, kdo si nepopláče. Silné, ale nízké. (15.07.2009)