Wallander

1 séria ****, 2 séria **** a pol* Od Wallandera som vzhľadom na všetky ospevné recenzie očakával vysoko sofistikovanú detektívku starej školy. Po druhej sérii som trochu prekvapený, že takmer všetky prípadny obsahujú vždy jemnú nelogickosť, resp. chybičku krásy, niečo čo nesedí, ale paradoxne príbehy som si maximálne užil tak či tak. To je asi jediná kritika, ktorú ju Wallanderovi môžem napísať (teda okrem toho, že jeho tím pôsobí niekedy ako banda šaškov a na všetko je tam chudáčisko de facto sám:). To čo je najpodstatnejším faktorom, pre ktorý ma Wallander dostal je jeho "pozerateľnosť" a dva hlavné faktory - postava poctivého oddaného večne unaveného a frustrovaného Wallandera (skvelý presvedčivý Branagh!), ktorý akoby vypadol z filmu Oliviera Marchala a geniálna kamera, ktorá maximálne využíva krásy švédskeho prostredia a ktorá je vypiplaná do posledného detailu. Teším sa na tretiu sériu a na ďalšie čo snáď prídu. 3 séria slabšie **** - prvý diel výborný, zvyšné dva prekvapivo slabšie (na pomery Wallandera). Do príbehov sa vkráda povrchnosť, niekedy som mal pocit, že tvrocovia sa prioritne sústredili na vizuál (úplne geniálna kamera, tak ako v predchádzajúcich dieloch). To čo je však najdôležitejšie, je zachovaná "pozerateľnosť". Wallander ako postava sa naďalej vyvíja a Kenneth Branagh stále dokáže svojou charizmou potiahnuť celý dej. Čiže spokojnosť ostáva, aj napriek jemnému poklesu kvality, ďalšie diely si určite rád pozriem. (24.10.2012)

Kurt Wallander. Policista, který nedokáže vypnout a bere vše až příliš osobně. Nejvíce mi sedl "Firewall" (1x02), přičemž zbylé epizody jsou, co se kvality týče, až nezvykle vyrovnané a to i přes jejich rozdílné pojetí. Tak například "Na špatné stopě" je skvělým, možná až lehce hororovým úvodem do seriálu, "O krok pozadu" zase vyniká spíše po stránce emotivní, jež se naplno projeví především ve druhé polovině této epizody... První série: 80% (****,*****,****), druhá série: 80% (*****,****,****), třetí série: X%. Oblíbené postavy: Kurt Wallander, Magnus Martinsson, Linda Wallander, Nyberg. (17.06.2012)

Tak na tomto seriálu je jedinečná jeho atmosféra. Určitě to je za poslední dobu jeden z nejkvalitnějších krimi seriálů, co jsem viděl. Kenneth Branagh v postavě Wallandera to se svojí výjimečností hraje opravdu neuvěřitelně přesvědčivě. Ostatně jeho nevšední herectví funguje dobře i v jiných filmech. Nutno dodat, že navíc si jeho postavu, která má velký smysl pro spravedlnost a vypadá úplně obyčejně, nelze prostě neoblíbit. Co říci závěrem? Všechna rozuzlení příběhů stojí opravdu za to. Jsou totiž skutečně vymakané, nečekané a přitom úplně prosté. (30.01.2011)

Galerie severské bolesti. Tak zní nadpis jednoho článku o Wallanderovi. Zcela přesně vystihuje všechno. Kurta Wallandera musíte poznat sami. Už bylo dost všech těch kriminálek s uhlazenými, spořádanými, "obyčejnými" detektivy, kde bylo více hlavních postav, ale žádná "ta" výrazná, a kde hlavním cílem bylo prostě "jen" vyřešit případ. Nastupuje nová generace sociálně "odloučených" hrdinů, kteří se zcela obětují práci, provází je prázdnota a často neschopnost navazovat citové vztahy, či slušně vycházet s ostatními. Je to generace komplikovaných, nadřazených, cynických, samotářských, utrápených, pomuchlaných a vyčerpaných chlapíků. Jenže jsou to géniové a my diváci je milujeme. Chceme jim porozumět, poznat jejich uvažování, vcítit se do jejich postavy, do jejích pocitů a celkově jsou nám svou odloučeností, samotou a jakousi vnitřní bolestí velmi blízcí. Kenneth Branagh a jeho Wallander je jedním z takových mužů. Vizuálně i obsahově vytříbený koncept celého seriálu s utrápeným hlavním hrdinou se více než účelně prolíná se stejně tak melancholickým a depresivním prostředím a přírodou Švédska. Do těchto dvou silných stavebních prvků všech epizod prorůstá ještě ten poslední. Krutost a tragičnost spáchaných zločinů. To vše v Kurtovi vyvolává smutek, zdrcení a nepochopení, co se to vlastně se světem a lidmi děje. Zároveň však na ně i na jejich zoufalé zločiny dokáže pohlížet s jistým porozuměním. Je to tak, že člověk hroutící se pod tíhou vlastní bolesti a melancholie dokáže nad jiným utrpením, ač v podobě zločinů a těch, co se jich dopouštějí, projevit větší míru vcítění? Jsme šokováni a zdrceni nad chováním lidí, často nás míra hrůzných činů už nechává chladnými, jindy je dokážeme pochopit či se do nich vcítit. Šílená doba nutí lidi k šíleným činům. A nebo, šílení lidé dělají svými skutky ze světa šílené místo. Myslím, že platí obojí. Ve všech epizodách jsem v určitém okamžiku doslova cítila Wallanderovo rozpolcení a utrpení a často jsem měla doslova pocit, jako bych cítila jeho vnitřní bolest jen při pouhém pohybu či pohledu. Kenneth je jednoduše geniální. Osobitá a nádherná hudební stránka vždy jakoby mlčenlivě a jemně objímá celý děj. Stejně jako ty velké, ve větru se vlnící lány... Plus si mě získalo Kurtovo vyzvánění:) (08.11.2011)

Horší přebarvenou, přeefektovanou a přeafektovanou pitomost jsem snad ještě neviděl, alespoň co se detektivek týče. Ačkoli jsem měl ty nejlepší úmysly, do druhé poloviny seriálu jsem se už nedovedl vrátit. I tak mám potíže obraz masochistického periodicky kničícího Branaghova policajta vymazat z paměti. (24.04.2012)