84. Annual Academy Awards

Každý rok si na konci února v 6 ráno řeknu: "Že já radši nešla spát, příště na to kašlu." Ale každý další rok stejně sedím u počítáče a civím na to, jak se Hollywood plácá po zádech. Letos tomu nebylo jinak. No díky bohu za Billyho Crystala, který je pořád stejně okouzlující. Předávání sice bylo lepší než fiasko z minulého roku, ale na to, že stopáž měla přes tři hodiny, to bylo strašně rychlé. Sestřihy oslavující kinematografii byly zapomenutelné, vystoupení Cirque de Soleil zbytečné. Tři uvaděči se ale vyšvihli - Emma Stone, Chris Rock, RDJ. Prosím, nechte jednoho z nich uvádět příští Oscary. Překvapeních, co se týče cen, se moc nekonalo. Hype projednou opět zvítězil a Artist z nějakého důvodu posbíral plno cen. Ale dva úžasné momenty se přece jen našly. Když Oscara vyhrál Plummer a Streep, měla jsem konečně pocit, že jsem svědkem historického okamžiku. (27.02.2012)

O něco málo lepší než loni. A to hlavně díky Billymu Crystalovi, kterému se občas povedl nějaký ten vtípek. Nicméně jinak opět klasická sterilní nuda včetně jedné z nejnudnějších úvodních scén a sestřihu zesnulých. Z předávajících stojí za zmínku snad jen dvojice Ferrel s Galifianakisem a Robert Downey Jr. Nejlepší scénka se paradoxně odehrála už na červeném koberci, kdy Sacha Baron Cohen v kostýmu Diktátora posypal Ryana Seacresta popelem Kim Čong-Ila. (28.02.2012)

Zaprděná show, u níž jsou jasně patrné producentské kotrmelce a strach z případného fiaska á la loňský rok. Jenže osobně je mi snaha o alespoň nějakou progresi mnohem sympatičtější než přímočará sázka na jistotu v podobě tradičně příjemného Billyho Crystala, jehož humor nezklame, ale v roce 2012 už zkrátka působí poněkud mdle a napodeváté i dosti ohraně. Show samotná potom tratila dost na absenci živé reprodukce písniček a vícero představení, jež by narušily stereotyp "předání ceny + Billyho vtip + předání cen". Zabití Muppetů a Cohenova Diktátora (k čemu byl celý mediální humbuk?) už je jenom dokladem, že scenáristé, resp. producenti neumí, anebo spíš nechtějí dostatečně improvizovat a sunout Oscary skutečně směrem k dynamičnosti a oživení zájmu ze strany mladšího publika. Uvidíme, co přijde za rok, ale to už asi sáhnu přímo po záznamu, abych mohl používat rychloposuv. (27.02.2012)

"You're only two years older darling, where have you been all my life?" Pozeranie Oscarov naživo by bez chatovania s kamarátkou, fb diskusií, pozeraní memes a gifov, okamžite sa objavujúcich na tumblr a zaspamovania si celého twitter streamu nebol zďaleka taký intenzívny zážitok. Bez internetu by som ich vlastne ani nemohla pozerať. Všetko odsýpalo prekvapivo rýchlo, plánované čítanie komiksu počas reklám som nestihla. Minulý ročník, ktorý bol pre mnohých slabý aj vďaka hostom, ma bavil viac ako tento rok s Crystalom. Jeho vtipy som často nepochopila, ale necítila som sa sama s toľkými nechápajúcimi celebritami :) Sledovala som aj koberec, ktorý mi "spríjemňovali" dámy so slepačím prejavom, ale vidieť obľúbeného herca/herečku/režiséra v krásnych/otrasných šatách so skvelými/prebohačosisnimispravila vlasmi ma nikdy neomrzí. Moje najobľúbenejšie momenty odovzdávania: Baron s popolom (ešte na koberci), hudba z Huga pri Oscaroch pre Huga, všetky momenty so Scorsesem, Francúzi na pódiu, 2!! momenty s Princess Bride, herci presviedčajúci ľudí o úžasnosti kina, Oscar pre film s najekologickejším názvom - Separation, focus group pre Wizard of Oz, prenádherný Cirque du Soleil, najlepší nenatočený dokument The Presenter v hlavnej a všetkých vedľajších úlohách s Downey Jr., dokumentaristi a prvý fuck večera, úžasná Emma Stone, najväčší pán a najlepšia ďakovná reč: Christopher Plummer /spolunominovaný so Sydowom/ od neho aj úvodný citát, ako sa všetci smiali na Billy Crystalovi, ktorý sa smial na sebe, drinking game na Martyho, krátky animák pre knihy, krásna Natalie Portman, každá jedna sekunda so Jeanom Dujardinom, suverénna Meryl. Tak o rok znova. (27.02.2012)

Toto bol môj prvý priamy prenos. Doteraz som nesledoval ani jeden, takže so staršími ročníkmi ho nemôžem porovnávať. Najprv prišlo zopár rozhovorov na červenom koberci a to bolo možno až príliš zdĺhavé. Pokiaľ ide o odovzdávanie, to si myslím prebehlo dôstojne, vtipy sa raz vydarili, inokedy nie, bolo vidieť, že pre Billyho Crystala to už nie je nič nové (jeho 9-te moderovanie). Pokiaľ ide o výsledky som nadmieru spokojný. Filmu The Artist som veľmi držal palce a som rád, že si ceny s Hugom rozdelil tak ako si ich rozdelil (Hugo - technické ceny, Artist - hlavné kategórie). Výhrady môžem mať len k spomínanému českému komentáru. Pozeral som to na HBO a asi naposledy. Teším sa na budúci ročník. (29.02.2012)