Chobotnice

Beznadějně dokonalé ponoření do osmdesátkových vod, včetně návratu do pátečních (či sobotních) večerů u dědy a babičky, kdy na rohovém gauči stál velký tác s vykrájenými půlkami jablek a hrušek, oranžová (lehce štípavá) deka, rozpálené plynové topení a rozpálené obličeje sledující komisaře, kterému všichni hází klacky pod nohy. Až pak přišel ten díl s autem někde u hřbitova, následovalo několik nadávek a od té doby jsme se na Chobotnici už nedívali (konec 4. série). Ale to předbíhám, v naší cestě do minulosti jsme teprve na začátku, Jan Kanyza si pomalu rozmlouvá hlasivky, Eda Cupák výjimečně jako gauner, slizák s hlasem Přeučila svádí Elsu (o lvici se nejedná) a já nerozumím všemu, ale tyhle večery mě baví. A teď po letech, u téhle bezvadné kriminálky usínám, když jsem příliš utahanej na rozkoukávání celého filmu, a užívám si skvělou práci Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha 1987, všímám si i dalších detailů, které jsem tehdy nemohl pobrat (Barbara De Rossi vstávající z postele), občas mě vzbudí střelba, zvýšený hlas anebo geniální hudební motiv. (29.11.2015)

Pokud se dá o nějakém filmu či seriálu říct, že dobře vystihuje skutečnou atmosféru místa a doby, je to právě tenhle. První série líčí začátek sisyfofské práce komisaře Cattaniho a také začátek jeho osudového boje proti mafii. Příliš problémů s výpravou tohoto seriálu tvůrci zřejmě neměli, takže jim naštěstí zbylo dost na kvalitní mezinárodní obsazení. (04.02.2009)

Nejlepší kriminální seriál všech dob(minimálně I.-IV.série). Nikde jsem nezažil tak bolestivé ztvárnění permanentní porážky dobra prostřednictvím těch nejcivilnějších a nejchladnokrevnějších krutostí. Únosy, drogy, výhrůžky rodinám a jejich krutá naplnění. Smrt drtivé většiny těch odvážných a dobrých ať už se jejich těla najdou rozstřílena desítkami kulek kdesi ve vracích aut na opuštěné silnici, či s jednou nečekanou kulkou do týla kdekoliv ...třeba ve frontě na kafe. Oproti tomu nehynoucí triumf mafie. Všechno nebývale hmatatelné. Když ještě uvážím, že Morriconeho soundtrack k tomuto seriálu osobně navrhuji za nejgeniálnější hudební dílo určené pro filmovou tvorbu, uvědomuji si, že právě píši recenzi ne jednu ze stovek dalších, ne abych vyjádřil své hodnocení, ale abych napsal cosi jako milostný dopis k tomuto pro mě nezapomenutelnému projektu. Ačkoliv bych pochopitelně našel dílčí chybičky, tak síla celého díla na ně dá hodně rychle zapomenout. Klasika, kult a slzy za které se nestydím. 100% (07.04.2008)

Nezapomenutelná hudba - Ennio Morricone, Riz Ortolani, Gino Marinuzzi. Tento seriál je jednoznačně z těch nekomediálních nejlepší. Postava samotného Corrada je naprosto geniální. Skvěle vybraný herec, skvěle vypíchnuté vlastnosti hlavního hrdiny, ale i celé mafie. Není divu, že si mafie údajně tehdy začala dělat obavy. Avšak začít s jedním člověkem v čele proti celé mafii, to už musí mít člověk kuráž a tu Corrado bezesporu má a bere to dech i po téměř třiceti letech (psáno 2010). Co oceňuji ale nejvíc je, že Corrado se chová jako opravdový chlap. Většinou ví, kdy má mluvit a kdy naopak. (02.03.2008)

Klasika, která ve své době byla možná populární ale dnes již nemá co nabídnout. Seriál, se začne rozjíždět až někdy po prvních dvou epizodách a ani poté nenabídne nic co by překvapilo nebo udrželo diváka v napětí. Nejvíce mě na seriálu štvalo, že se až moc zaměřuje na osobní život hlavního hrdiny a kvůli tomu plyne dost pomalu a brzdí kriminální část, která je sama o sobě docela zajímavá. Ani nevím jeslti budu mít chuť podívat se na další řady tohoto seriálu. (22.08.2008)