Zuřící býk

možná příliš vysoká očekávání zde naplněna nebyla ani zdaleka... příliš pomalá a dlouhá přehlídka zbytečně natahovaných dialogů mě prostě fakt neba. jinak herce jako samozřejmě asi komentovat ani nemusím žejo... ale to je na tomhle snímku tak jediné, jinak jsem měl několikrát sto chutí hodit ručník do ringu... 50% (02.05.2009)

Herecký výkon De Nira je bezesporu výborný, ale já jsem hlavně obdivoval jeho tělesný výkon. Jak si na konci odskočil do jiné váhové kategorie, musel jsem smeknout klobouk, kam až jsou herci kvůli své roli ochotni zajít. Scorsese režíruje velice nápaditým způsobem zvláště sekvence z ringu. Zuřící býk mi také potvrdil moji teorii, že většina sportovců se svým smýšlením a chováním pohybuje v úplně jiném světě, něž já ;-) PS: I když nejsem sportovní fanoušek, Stalloneho ROCKY se mi líbí víc. Zuřící býk není ani tak o boxu, jak o zpackaném životu jednoho chlapíka z Bronxu. (23.02.2004)

Scorseseho mistrovské dílo se všemi klady i zápory, které tahle kategorie přináší. Tak nějak totiž věřím, že právě kvůli svému stylu bude tenhle film naprosto nezkousnutelný pro 95% bežných televizních diváků. Těch zbylých několik málo (řekněme) "vyvolených" v něm ale objeví možná jeden z nejzásadnějších snímků filmové historie. Osobně se mi hodně často u filmů stává, že jsem z nich napoprvé úplně na větvi (dokonalý příklad Zelené míle), ale jak uplyne několik dnů, týdnů, měsíců, jejich kouzlo vyprchá. Pustím si je podruhé a je téměř pryč. Zuřící býk je film z přesně opačné kategorie, napoprvé mě nesebral tak, jak bych podle hodnocení čekala, ale po měsících, možná i letech ve mně zraje jako víno. Dodnes nemůžu zapomenout na tu úžasnou kameru snímající židli letící vzduchem, netradiční černobílé zpracování, krásný hlavní hudební motiv a hlavně brilantní herectví jistého muže jménem Robert De Niro, které v Zuřícím býkovi přesáhlo všechny limity a mohlo by být označováno za jedno z nejpůsobivějších v historii. Za sebe musím říct, že se Zuřící býk asi v nejbližších měsících do mých top 10 nejoblíbenějších filmů nedostane, přesto nevylučuji, že tam za pár let možná najde své čestné místo hned vedle Scorseseho Taxikáře, který možná není tím nejdokonaleji vybroušeným diamantem, přesto (či právě proto) je mi jaksi o něco málo bližší. (20.07.2008)

Ani ne tak film o boxu, jako spíše o boji citově nevyrovnané duše s okolím a posléze i se sebou samým. Příběh graduje zvolna a postupně, aby pak dosáhl emocionálního vrcholu ve scéně souboje s Rayem Robinsonem. Zde La Motta, obtěžkaný výčitkami svědomí, vykupuje své špatné skutky prostřednictvím dobrovolně přijímaných ran boxerskou rukavicí soupeře. Krev stříká na všechny strany a divák trne hrůzou a úžasem. Scorseseho režie je prostě fantastická, De Niro fenomenální, ale bylo by nefér nezmínit i skvělý střih a kameru. A v neposlední řadě Joe Pesciho, který je De Nirovi rovnocenným hereckým partnerem. Zuřící býk je film, který si diváka možná nezíská bezprostředně, i díky pomalejší první půlhodině, ale o to déle v něm později doznívá. (27.06.2004)

(1001) Mno, to jsou dvě hodiny mého života, které nedostanu zpátky. Můžou se to snažit okrášlit, jak chtějí, ale pořád je to takzvaný garbage film o garbage people. Je mi vlastně úplně jedno, co se tam děje v popředí, protože na pozadí se k ženám chovají jako k podřadné entitě a to je pro mě tragédie tohohle příběhu. Kromě toho, že vlastně nechápu, proč by si někdo myslel, že hlas tohohle "muže" by měl každý slyšet, jsem dostala migrénu z těch nikdy nekončících dialogů, které nemají doslova vůbec žádný obsah. Nic. Nada. (24.03.2019)