Reklama

Reklama

Judejský kníže Juda Ben Hur se po letech setkává se svým přítelem z dětství Messalou, který se vrací do Jeruzaléma jako římský tribun. Někdejší přátelství však přehluší konflikt římské nadvlády a judejské touhy po nezávislosti. Pod záminkou útoku na nového správce je Ben Hur prodán do otroctví a jeho matka a sestra uvrženy do žaláře. Ben Hur stráví několik let jako veslař na římské galéře. Při námořní bitvě s piráty je jeho loď potopena, ale podaří se mu přežít, a navíc zachránit i římského konzula Quinta Arria, který ho odveze do Říma a přijme za vlastního. Ben Hur se stane jedním z nejlepších vozatajů v římské aréně, ale on i jeho adoptivní otec vědí, že dříve nebo později se musí vydat do Jeruzaléma. Quintus Arrius mu v návratu nebrání, i když ví, že už ho asi nikdy neuvidí… Stejnojmenná předloha generála Lewa Wallace s podtitulem Vyprávění o Kristu, která poprvé vyšla v roce 1880, se během několika let stala bestsellerem. Ještě v 19. století století byla zdramatizována a s velkým úspěchem předváděna na amerických jevištích. V roce 1907 byla poprvé zfilmována režisérem Sidneyem Olcottem jako poměrně primitivní dílko o délce necelých 15 minut. V době největšího rozkvětu němé kinematografie byl Ben Hur natočen podruhé. Velkolepá produkce, pronásledovaná při natáčení spoustou potíží, se do kin dostala v roce 1926. V 50. letech biblické eposy znovu přišly do obliby (mj. Quo vadis, Roucho, Desatero přikázání), neboť svou výpravností dokázaly čelit odlivu diváků k televizním obrazovkám. Vrcholem žánru se stala nová verze Ben Hura (1959). Studio MGM, které na tom nebylo finančně zrovna moc dobře, hledalo spásu ve velkofilmu, který by ho zachránil před hrozícím bankrotem. Jakmile padlo rozhodnutí o jeho natáčení, byly zahájeny rozsáhlé přípravy, které zahrnovaly mj. stavbu 300 velkých dekorací, včetně velkého cirku, v němž se odehrává slavný závod čtyřspřeží. Na filmu spolupracovala řada historiků, kteří se leckdy nedokázali dohodnout, takže např. návrh už zmíněné dekorace velkého cirku nakonec vznikl okopírováním dekorace z němé verze (1926). Film vznikal v italských exteriérech a v římském studiu Cinecitta, což bylo nejenom nákladné ale představovalo i značné logistické problémy. Vlastní natáčení trvalo víc než půl roku a velká pozornost byla věnována oběma akčním sekvencím. Námořní bitva se na rozdíl od Niblovy němé verze nenatáčela na moři ale ve speciální nádrži s použitím modelů – z dnešního pohledu také úroveň triků relativně nejvíc zastarala. Zato patnáctiminutová sekvence závodu čtyřspřeží patří i po čtyřiceti letech k nejlepším filmovým scénám všech dob. Její choreografii připravil jeden z nejlepších kaskadérských odborníků Yakima Canutt a režíroval ji Andrew Marton. Při jejím natáčení bylo exponováno 263krát víc filmového materiálu, než bylo nakonec použito do konečného sestřihu, což dodnes představuje ojedinělý rekord. Oba hlavní představitelé Charlton Heston a Stephen Boyd se natolik naučili ovládat starověké kvadrigy, že mohli řadu scén absolvovat bez kaskadérských dublů. Kaskadéři (mezi nimi i dva Canuttovi synové) zaskakovali jen při opravdu nebezpečných záběrech. Při natáčení nebyl nikdo vážněji zraněn a jedinou obětí se nakonec stala 65mm kamera, kterou jedno ze čtyřspřeží naprosto zničilo. Perličkou pro nás je, že čtyři bělouši, použití při scéně závodů, byli do Itálie letecky přepraveni z Československa... Několikaleté přípravy a obtížné natáčení však nezůstaly bez smutných následků. Mimořádnému tlaku při výrobě Ben Hura nakonec podlehl jeho producent Sam Zimbalist, který zemřel na infarkt ještě před první klapkou. O to větší tíha spočívala na bedrech režiséra Williama Wylera, jenž v době, kdy už většina dekorací byla hotova, stále nebyl spokojen se scénářem Karla Tunberga a pozval si na pomoc anglického dramatika Christophera Frye a amerického spisovatele Gora Vidala, kteří řadu scén přepracovali. Přes Wylerův protest byl však při arbitráži Cechem amerických scenáristů jako jediný autor Ben Hura nakonec uznán Tunberg, který ale jako by zásahem vyšší moci jako jediný z nominovaných nezískal Oscara. Film, jehož rozpočet se nakonec vyšplhal na 15 milionů dolarů (tehdejší rekord), měl premiéru v amerických kinech 18. listopadu 1959 a stal se triumfálním úspěchem. Jeho tržby ve Spojených státech dosáhly téměř trojnásobku nákladů a studio MGM si mohlo po letech opět volně vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (459)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Nad tímto filmem slunce právem nezapadá, a i když jsem alergický na přílišné přeceňování, tady těch jedenáct oscarů svoje opodstatnění mělo. Knižní předloha je umělecky bída. Film je jedním z vrcholů americké kinematografie, navíc bez monumentalistické samoúčelnosti. Nejen závěrečná půlhodinka v sobě nese silný spirituální obsah, který ve mně zanechává stopy i dnes. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $15miliónovTržby USA $74,700,000Tržby Celosvetovo $196,200,000Tržby za predaj Blu-ray od roku 2011 v USA $3,059,478 //počet predaných kusov 65,037Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ __║Tržby z požičovní v USA $33,600,000Tržby z požičovní v Celosvetovo $90,000,000▐ __ Ohromujúca výprava na čele s hercom Charlton Hestonom šľape na plné obrátky po celú dobu filmu. Film je preverený časom a na svojom čare nestráca absolútne nič, zážitok by bol o to mocnejší vidieť to tak ešte v kine. /100%/ ()

Reklama

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Tohle je u mě první (a zatím jediný) případ, kdy se mi film líbí víc než knížka. Narozdíl od ní není vůbec zdlouhavý a těžkopádný, právě naopak - skvěle dokázal zobrazit reálie z přelomu př.n.l. / n.l. a podkreslit je zajímavým příběhem (který je sice podle knížky, ale opravdu skvěle vyprávěný, narozdíl od slov pana Wallace, při jejichž čtení jsem se opravdu neskutečně nudila). Navíc skvělá atmosféra (viz.závody koňských zpřežení), výteční herci, dobrá hudba a fantastická výprava dělaná tak, jak to v té době jedině šlo, tedy doopravdy a s tisíci statistů. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Rozpadlé přátelství, rozbitá skřidlice, galeje, hláškující šejk, závody v cirku, ukřižování. Tři a půl hodiny té největší podívané, jakou kdy Hollywood nabídnul. Má to své mouchy, je to předlouhé, teatrální a přepjaté, jenže ten film chytne (dámy prominou, jen obrazně řečeno) za koule a pustí až se závěrečnými titulky. Sled pamětihodných scén, který ve výsledku všechny sošky zaslouží, ať už o nich myslíte, co chcete. Když mám definovat velkofilm, s nábožnou úctou ze sebe jako první vypálím právě tohle. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Třiapůlhodinový epos podle knihy generála Lewa Wallace z roku 1880 vypráví o zámožném židovském šlechtici z rodu Hurů, který se vydává na cestu pomsty poté, co jej zrad nejlepší přítel. Drama fiktivních postav se odehrává v autentickém prostředí známém především z Nového zákona. Vždyť také podtitul zní „Příběh Ježíše Krista“. Samotného Ježíše uvidíme pouze zezadu, tvář kamera nikdy nezabere, přesto právě scéna s nim patří k těm nejsignifikantnějším. Co se však při vyřčení jména Ben Hur vybaví každému, je nezapomenutelný, cca osmiminutový závod čtyřspřeží. Rok průběžně natáčená scéna, kterou paradoxně nerežíroval samotný Wyler, nýbrž pomocný režisér Yakim Vanuty. Jelikož podobně rozmáchlá produkce nemůže být postavena na jedné, byť bezmála dokonalé scéně, jsou zde pochopitelně také věrohodné kostýmy, skvělí herci, scénář vyhýbající se patosu, orchestrální hudební doprovod Miklose Rozsy, novátorské techniky kamerových záběrů, obrovský emotivní náboj a pochopitelně režie Williama Wylera, který si mohl vyzkoušet i sandálový velkofilm. Velkofilm, těžké se vyhnout tomuto slovu, když již sedmiminutová hudební předehra napovídá, že tohle nebude komorní drama o třech postavách. Přejděme však k jádru věci: Ben Hur za ty roky zestárl a dost. Příběh je na dvě stě minut příliš povrchní, jásavá, nepošpiněná červeň pelerín římských vojáků tahá oči, myšlenku „víra tě postaví na nohy“ pohřbívá její plochost a souboj galér v jedné obrovské nádrži? – škoda slov. Ale stejně: 100 švadlen, zbrojířů a koželuhů, 40 tisíc tun španělského bílého písku, 100 tisíc kostýmů, 8000 statistů, celkem přes 300 scén, 15 milionů rozpočet, 80 milionů zisk. To mluví za vše – Ben Hur JE velkofilm a jako takový si zaslouží být hodnocen. 85% ()

Galerie (169)

Zajímavosti (68)

  • Bílé koně šejka Ilderima (Hugh Griffith) byly přivezeny ze slovinské Lipice, původního domova sněhobílého plemene koní „Lipicán“. (HellFire)
  • Producent Sam Zimbalist chtěl natočit závod koňských spřežení systémem Cinerama (širokoúhlý formát). Kvůli vysokým nákladům ale od nápadu ustoupil. (HellFire)

Související novinky

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana…

Cinecittà – návrat ke slávě?

Cinecittà – návrat ke slávě?

29.11.2014

O italském filmovém studiu (čti „činečita") sídlícím v Římě jsme se tu už zmínili před několika měsíci v souvislosti s několika připravovanými nákladnými televizními sériemi (jedna z nich v režii…

Seznamte se s novým Ben Hurem

Seznamte se s novým Ben Hurem

20.09.2014

Jedenáctioscarová klasika Ben Hur se již brzy dočká nové filmové verze. Remake sepsali Keith Clarke (Útěk ze Sibiře) a John Ridley (12 let v řetězech) a natočí ho ruský režisér Timur Bekmambetov …

Cruise nepovede nových Sedm statečných

Cruise nepovede nových Sedm statečných

04.01.2014

Nejspíš dobře víte, že je současný Hollywood semeništěm nepřeberného množství remakeů a rebootů. Zvláštní zálibu v nich má studio MGM, které spoluprodukuje Hobity nebo Bondovky a i jinde se snaží…

Reklama

Reklama