Těžká váha

Zážitek! Matně se snažím vybavit si film, který mě takhle emotivně zruinoval. Nefandím často, vypadám u toho jako blázen, jenže když jde o všechno, když si to ten ušatý borec v kšandách zaslouží (ó, jak já ho zbožňoval!) a zároveň dokazuje, že ještě není za zenitem, pak kvílím, burácím a skáču metr vysoko. Sledoval jsem tu bídu a situaci, kdy štěstí momentálně stepuje u jiných, s nakloněnou hlavou, očima navrchu hlavy a zvláštním úsměvem. Dech se zastavoval, duše zachvívala a - do háje, i slza ujela. Jim byl zásadovej a zároveň parádní chlap, tak proč to nepřiznat? Proto ta plná palba. Zážitek! (25.08.2010)

|| Scenár: Cliff Hollingsworth, Akiva Goldsman | Hudba: Thomas Newman | Produkcia: Brian Grazer, Ron Howard, Penny Marshall | Distribúcia: Universal, Touchstone, Miramax | Štúdio: Imagine, Parkway | Rozpočet: 88 miliónov $ | Tržby: 108,539,911 $ || Drahá dráma. Obsahovo i rozpočtovo. Každopádne to je obdivuhodné dielo, s vždy zaujímavým Crowom, polootravnou Zellweger (jak väčšinou), a prekvapivo šikovným a fungujúcim zfilmovaním športových častí a vývoja zápasov - to kulhá v športovkách vždy najviac. Howard je toho majstrom, no to nezabudnuteľné plus, ktoré núti diváka vidieť dielo znovu, chýba. (04.09.2012)

Slušná režie, kamera, příjemně civilní Crowe, ale ani to nevytáhne film z průměru, kam jej řadí scénář. Filmu schází jakýkoli hlubší záběr, krize, nezaměstnanost a dělnické nepokoje jsou jen tak načrtnuty ne pro nějakou sociální studii, ale čistě proto, abychom viděli, že pravého Američana nic nezlomí. (11.10.2005)

Životní osudy Jima Braddocka jsou samozřejmě výtečný námět na film. Tento slavný boxer patřil k meziválečné generaci, která v boxerském ringu formovala sny obyčejných lidí, inspirovala je a dávala jim naději. Ostatně, každé jméno v kategorii šampiona v těžké váze je pojmem: Jess Willard, Jack Dempsey, Gene Tunney, Max Schmeling, Jack Sharkey, Primo Carnera, Max Baer, James J. Braddock a Joe Louis. Ti všichni jsou hrdiny moderní doby. Ale Braddock byl učiněný zázrak, obyčejný chlap, který dřel bídu s nouzí v době krize a nahoru se vyšvihl díky porážce dvoumetrového obra Maxe Baera, se kterou nikdo nepočítal. Ten film se napsal v podstatě sám. Russell Crowe opět překonal sám sebe a jedno oko nezůstalo suché. Na místě Renée Zellweger bych si sice dokázala představit tucet lepších hereček, ale nevadí. Do síně slávy nejlepších boxerských filmů se Cinderella Man zapsal zcela určitě. Hned po bok těch dramat, která vykreslují zápasy Schmelinga proti Louisovi. (26.08.2020)

Howard mi pomalu začíná lézt na nervy. Jeho sterilní akademická režie, možná přináší Oscary, ale mé uznání nikoliv. Pan režisér zde jede podle osvědčených kolejí a ve svém hrnci míchá přesně ty ingredience (odhodlání, rodina, přátelství), které tak platí na americké diváky. Ovšem potolikáté mu na to již odmítám skočit. Zručně natočený, řemeslně odvyprávěný a špičkově zahraný film, bez jakéhokoli náznaku režijní invence, který disponuje dost možná nejlépe nasnímanými boxerskými souboji, co jsem měl možnost vidět. To však proti šablonovitosti a předvídatelnosti každého druhého záběru neznamená zhola nic. (31.01.2006)