Paprika

Filmy na téma protínání skutečnosti a snů mám velmi rád a ačkoli jsem byl tedy čerstvě po dosledování poněkud zmatený, když se mi to pak druhý den v hlavě rozleželo, musel jsem uznat, že tohle byla opravdu parádní audiovizuální jízda velkou smrští nápadů s vydařeným - i když trochu upozaděným - příběhem. Co je také dobré zmínit, je méně výrazný styl manga, než tomu u anime bývá obvyklé, pročež bych se nebál film doporučit ani těm, kteří tomuto žánru/stylu zrovna neholdují. Skvělé. 9/10 (14.01.2010)

Tak trochu animovaný kreslený Počátek lehce střihlý Cronenbergovým ExistenZ. Zatímco mě oba výše uvedené tituly přes odlišný styl a obsah shodně nadchly, u Papriky jsem zůstal chladný. Jen málokterý východoasijský snímek mě osloví a emočně správně naladí. Pocházím zkrátka z jiného kulturního okruhu a cítím to jinak. Paprika má celkem jednoduchý námět - děj se točí kolem ukradeného přístroje na výzkum lidských snů, ale těžkopádné a zmatené zpracování, které podtrhuje vizuální přeplácanost plná křiklavých barviček. Ta jedna* je vlastně jen za potenciál, který by se podle mého dal využít mnohem účinněji a s nesrovnatelně větším přesahem. Celkový dojem: 25 %. (14.12.2013)

Na jednu stranu vizuálne a hudobne pôsobivé, na stranu druhú príliš uletené a japonské. Pochodujúce domáce spotrebiče mi fakt vadili a doteraz ma strašia v snoch. Scenár sa snaží byť vedecký, ale je dosť problém stíhať spracovávať prednesené fakty, ktoré sami o sebe až také jednoznačné nie sú (a napokon ide viac o mystiku ako uveriteľnú skutočnosť). Filmy o snívaní majú byť trochu nejasné, ale až teraz mi došlo, ako geniálne na to išlo INCEPTION... (23.02.2017)

V mnohom odchod od povodnej tvorby, v mnohom rozvijanie hlavneho motivu celej Satoshi Konovej tvorby. Tentoraz uz nejde o na anime nepatricny zaner, sci fi s fantastickymi prvkami je anime vlastne, na rozdiel od psychothrilleru v Perfect Blue, dokumentu v Millennium Actress ci dickinsonovskeho romanu v Tokyo Godfathers. Napriek tomu ide o vrchol tvorby. Miesanie reality a fantazie bolo vo filmoch Sathosi Kona vzdy dolezite, ale skor plnilo funkciu metafory, pomocky, barlicky, zaujimaveho obzvlastnenia. Lenze prave neurcitost reality a fantazie, tej fantazie, ktorej prave animovany svet najviac sluzi, je to, co tohto tvorcu zaujima a tak v Paprike si Dickovesko budhistickej snovej neurcitosti uzil plnymi duskami. A tak Satoshi Kon natocil najlepsie dielo kariery. Zostal verny komiksovej gycovistosti anime zanru, zaroven vsak kazdym zaberom prekracuje hranice zanru anime. Na rozdiel od Myazakiho pomijajuceho sa fantarizovania v smutku, na rozdiel od experimentov Studia 4C, na rozdiel od anime velikanstva Katsusira Otoma, Satoshi Kon vyuzil vsetko co anime ponuka a predsa natocil viac. (23.04.2007)

Tak z toho, co jsem viděl od Satoši Kona, je Paprika zaručeně nejslabší. Nemá zas tak působivou atmosféru a celkově až tolik neosloví, ale i tak má zajímavé téma prolínání snů, zajímavé postavy, úžasnou hudbu a celkově ani moc nenudí. Hlavně je tady skvěle vidět, proč Satoši Kon točí anime - protože kdyby točil hrané filmy, asi by neměl dostatečný rozpočet na to, aby si s tím vyhrál tak, jako může právě v anime. Ale tohle samé dokazuje i v Perfect Blue a Herečce tisíciletí, což jsou filmy, které ve mě zanechaly dost emocí. Paprika se mi sice líbila, příběhem i zpracováním, ale zas toho tolik ve mě nezanechala. 4* (25.02.2020)