Takedown
Nebezpečný kód
Režie:
Joe ChappelleKamera:
Dermott DownsHrají:
Skeet Ulrich, Ned Bellamy, Mitch Pileggi, Amanda Peet, Jeremy Sisto, Ethan Suplee, Cara Buono, Master P, Angela Featherstone, Tom Berenger (více)Obsahy(1)
Když byl Kevin Mitnick mladý, tak se hackováním bavil do té doby než jej chytila FBI a on dostal podmínku. Ještě během podmínky se však dostal k systému S. A. S., díky kterému se mohl připojit na jakoukoliv linku. Systém se zdál nezlomný, ale Mitnick jej překonal a začal krást informace v hodnotách, které se pohybovaly v milionech. Dva roky po něm marně pátrala FBI. Pak najali Tsotumu Shikomura. Experta, který je placen vládou a velkými firmami k tomu, aby byl před hackery vždy o krok napřed. Teď se však zdá, že našel v Mitnickovi úplně nového protivníka a souboj se brzy přenese z klávesnice i do reálu. (Isherwood)
(více)Recenze (34)
Příběh Kevina Mitnicka určitě skýtal velký potenciál, to by ho ale museli dostat do rukou lepší tvůrci, aby byl využit. Film je zalidněn zbytečnými a trapnými postavami ( polda neustále žmoulající obří doutník, ukecaný a debilně se tvářící černoch, ...), které zdržují tempo a to ani nemluvím o dinamických prostředcích filmového výrazu, které jsou tu ale použity tak nešťastně, že vyvolávají nechtěný smích ( zpomalovačky, dokumentárně roztřepaná kamera ). Známější tváře, jako Ulrich nebo Berenger už i tenkrát předváděli průměrný výkon, dnes se po nich téměř slehla zem ( na plátnech kin ). ()
Nevím proč je to prezentované jako volné pokračování té krávoviny z roku 1995, protože Takedown s tím filmem nemá vůbec nic společného. Naopak je to docela realistické drama na motivy skutečného příběhu. Bohužel je to ale také televizní béčko z roku 2000 se vším, co k televizním filmům z té doby patří. Nudný vizuál, nezáživná sterilní režie a v tomto případě i hodně chaotický rozjezd, kde neznalému divákovi až moc dlouho trvá, než se zorientuje kdo je kdo a jaké jsou jeho úmysly. ()
Jakmile se Kevin Mitnick doslechne o systému S.A.S., který umí monitorovat veškeré telekomunikační linky, i přes všechna rizika se pokusí do systému nahackovat. A to i přesto, že si nadnárodní korporace najali bezpečnostního experta Shikomura, aby systém ochránil... Původní Hackers nebyli úplně špatný film - sice (a zvlášť z dnešního pohledu) působil trochu komicky, ale minimálně dostal na filmové plátno Angelinu Jolie. Hackers 2 pokračuje v podobném duchu dále - sice taky není úplně špatný (tak trochu mapuje Mitnickův život), akorát že Mitnick nebyl žádnej velkej hacker, ale potřebné informace získával pomocí psychologického nátlaku na zaměstnance telekomunikací (více třebas zde . Ale zpět k filmu - asi dvacet minut po závěrečných titulcích jsem nejenže zapomněl o čem film byl, ale že jsem jej vůbec viděl. To asi vypovídá o jeho kvalitách vše... ()
Ztracen mezi příkazovými řádky občas cítím fóbii z jedniček a nul, ale o to raději se filmově vydávám mezi ty, kterých se počítače bojí. V tomto případě jsem jenom byl na vážkách, zda fandit hackerům, kteří umí vybílit můj účet, či fandit FBI, která tak ráda čte mou poštu. Nakonec jsem se rozhodl fandit sám sobě a dobře se pobavit. To se celkem podařilo, protože v tomto počítačovém pravěku jsem se nostalgicky pohyboval sebevědoměji než mezi současnými čtyř-, osmi-, šestnácti- či kdoví vlastně kolika jádry. ()
Sice tam byly zjednodušující vychytávky pro efekt, ale ve skutečnosti by každý z kroků šel udělat. Má to svou logiku, odposlouchávání mobilů, taky sem si zkusil, Dneska by už většina věcí šla podstatně obtížněji, ale princip zůstává, získejte zdrojáky, najděte díru a hrajte si na bohy. Je to hodně propracovaný do detailu, dokonce tam projíždí skutečný zdrojáky, je jedno čeho. Realističnost, ale asi moc lidí neocení :-) Pro mě to bylo napínavý a zároveň sem si to spojoval se znalostmi, prostě úžasný. Taky je nutný při hodnocení zohlednit dobu, kdy se to dělo, porovnávat to s dneškem je trochu padlé na hlavu, jak to někteří dělají. ()
Reklama