Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Simulacron 1 je nejdůležitějším projektem Institutu pro kybernetiku a výzkum budoucnosti. Elektronické monstrum má dosavadní počítačovou technologii pozvednout o stupeň výš. Bude-li funkční, dokáže předpovídat politické, hospodářské a společenské procesy s takovou přesností, jako by se odehrávaly dnes. Tím je přístroj zajímavý pro dvě strany: pro ty, kdo chtějí zlepšit situaci světa, i pro ty, kdo chtějí získat informační náskok před konkurencí. Vypuká klasický boj o to, kdo se nové zbraně zmocní první, a také se začíná stírat hranice mezi přítomností a budoucností, mezi realitou a virtualitou... (Letní filmová škola)

(více)

Recenze (18)

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Existence Třináctého patra, amerického sci-fi filmu z roku 1999, který se stejně jako Fassbinderův Svět na drátě inspiroval románem "Simulacron-3", nicméně by měl být o více než 100 minut kratší než komentovaný film, mě nutí se sám sebe ptát, zda si tento film svou monstrózní délku obhájil. Bohužel - se vším svým obdivem, který chovám vůči Fassbinderovým filmům - musím říct, že za mě spíše ne. První díl (dlouhý zhruba hodinu a pětačtyřicet; ostatně stejně jako díl druhý) po celou tu dobu připravuje diváka na pointu, která snad musela být jasná každému, kdo je alespoň minimálně obeznámen se žánrem sci-fi (tedy to není takový twist, jak možná Fassbinder zamýšlel); nadto po seznámení s oběma díly, kdy ty skutečně život obracející události se začnou hlavnímu hrdinovi dít až v druhém díle, na první část pohlížím hlavně jako na jednu z nejdelších a nejúmornějších expozic v dějinách filmu! Nicméně, fikční svět s kterým tento film přichází, je pekelně znepokojivý, a ta možnost, že i my bychom mohli být - však víte! - mě upřímně děsí! A Fassbinder je samozřejmě výborný filmař (inscenátor), i když byl tento jeho film pro mě zatím nejhůř stravitelný, tak mi to minimálně kompenzuje hra se zrcadly, umocňující jeden z leitmotivů snímku, tj. dvojnictví. Chci tím, že říct, že to jak po obsahové, tak formální stránce není tenhle film žádný průšvih, ba naopak, a tak tu čtvrtou hvězdičku "z klobouku" rád vytáhnu. Díky za tip Willymu Kufaltovi! 70 % ()

evapetra 

všechny recenze uživatele

Na filmu mě nejvíc upoutaly vizuální a zvuková složka, tedy výběr hudebních skladeb i zvuky všeobecně. Užívala jsem si tvary a barvy, při prohlídce institutu, bytů Freda a Evy, restaurací i kaváren. A téma je to ovšem nadčasové, vkrádají se člověku při sledování nejrůznější úvahy o tom, v jaké z realit, že to žijeme. ()

Reklama

MissJ 

všechny recenze uživatele

Připomíná to Godardovo Alphaville (zjevně zcela záměrně, Eddie Constantine se objeví v menší roli jako muž v Rolls-Royce), ale je to lepší, o dost. A nejenom to, jsou v tom citelné vlivy Kubricka (i toho Strausse se dočkáme), já osobně jsem si tam našla i Kmen Andromeda, THX 1138 a Tatiho Playtime. Fassbinderovi se podařilo nemožné. Zkombinoval moje oblíbené sci-fi filmy a vytvořil v dobrém smyslu slova velkofilm, beztrikové sci-fi, které působí velmi nadčasově. Nenechte se odradit stopáží, pokud vás to vtáhne, na čas ani nepomyslíte. Knižní předloha: Daniel Galouye - Simulacron-3. ()

r_t_fish 

všechny recenze uživatele

Vytecne osobita adaptace romanu Simulacron-3. I pozdeji natoceny (a nepravem lehce zapomenuty) film Trinacte patro podle stejne predlohy dopadl velmi dobre, ale Fassbinder vykreslil atmosferu filmarsky naprosto dotazenym zpusobem. Vyprava a kamera jsou bez chyby, priznivcum 70. let polezou oci z dulku. A ta odtazite stihomamiva atmosfera! (V roce 2010 nastesti probehlo dukladne restaurovani pro vydani na BD, vice takovych pocinu). ()

honelnik 

všechny recenze uživatele

Témy nastolené týmto filmom museli byť pre širokú verejnosť proste “mind-blowing“, keďže hlavný technický problém tej doby bolo či si nahrať piatočné vystúpenie Goťáka v opere NDR na VCR alebo Betamax. V dobe Facebooku a už updjtovanych zdrojov ako Matrix vieme, že Rainer bol svojou víziou totálne mimo mísu, za tri a pol hodiny strávených v Nemecku budúcnosti som nevidel jedinú kung-fu bitku alebo moslima a Blinde je tu absolútne neznámy pojem...teda už tušíme, že s týmto materiálom po 30 rokoch dieru do sveta neurobí. Ale úplne vážne, zaoberať sa virtuálnymi svetmi a umelými inteligenciami v 60. rokoch, a následne toto preniesť na plátno v rokoch 70tych chcelo veľké gule a veľké mozgy a sluší sa aspoň teda uznať pánov za ich snahy. Myšlienková základňa filmu je spracovaná výborne a je aktuálna aj dnes, dať to do ruky takému Elimu Rothovi tak vám z toho vyseká 90 minútový slasher par excellence, problém je s tým, že pre mňa (a tým pádom asi 90% ľudí) je film dnes už nepozerateľný vďaka neexistujúcej dramaturgii. Je síce štandard, že sa nás podobné filmy snažia držať v šachu a podhadzovať nám prázdne, mätúce stopy aspoň do polovice príbehu, ale pri 200 minútovej stopáži je to fakt na pecku na solar. 100 minút sledovať škaredé Nemky a zmätených Nemcov je trochu priveľa....Ak vás teda pointa filmu nenapadne okolo 7mej minúty...holt 30 rokov spraví s diváckym očakávaním svoje. Dobrý film má zub času otupiť a nie sa ním nechať ohlodať, stačí pozrieť na http://www.csfd.cz/film/20008-motylek/ alebo http://www.csfd.cz/film/5910-hodny-zly-a-osklivy/ , filmy ktoré ešte dnes vyrazia dych. Dokonca aj http://www.csfd.cz/film/5393-2001-vesmirna-odysea/ pri ktorom som 3x zaspal sa mi pozeral jednoduchšie. Je síce fajn, že režisér má technickú stránku pevne v ruke, ale ak by som mal vidieť ešte jeden kruhový objazd kamery alebo “tajomný nájazd“ na postavu, ukrytú niekde v obraze na konci každej druhej scény, tak sa stanem obeťou prvej dobrovoľnej samovraždy udusením zvratkami. Po 3 a pol hodinách sledovania konverzácií postáv, z ktorej aspoň jednu vždy vidíme v odraze striebornej misy, či iného blyšťavého predmetu, mi už automaticky zapadával jazyk keď som na plátne zbadal zrkadlo. A to nehovorím o "okružných jazdách", kde sa kamera len vykrúca dookola po miestnosti počas siahodlhých dialógov hľadajúc uhol, ktorý prispeje k epilepsii diváka ešte o trošku viac ako ten predošlí. Je to všetko strašné príma a verím, že kameraman mal z práce s logaritmickým pravítkom na učňovke v Dusseldorfe 1ku, ale v živote ma ešte kamera nerušila tak ako tu. Rád sa považujem za človeka, čo si je schopný aspoň na základnej úrovni užiť technickú stránku veci, rovnako mám napozeraného Terrence Malicka, čiže 3 hodinové bezdejové slátaniny mi nerobia problém, avšak tento film som pobrať nedokázal. Jedným z mínusov sú absolútne ohavné ženy a fakt, že hlavná samica filmu vyzerá, že v mládí vyhrávala prebory v hode guľou tomu moc nepomáha. Čo je celkom zaujímavé, ak sa pozrieme na pánov Nemcov, ktorých xichty by som hneď bral do reklamy na Head & Shoulders. Ak to mám zhrnúť, Welt am Draht je dnes už len pekná pripomienka na odvážne hlavy doby minulej, a varovný prst “umelcom“, ktorí si myslia, že 3 hodinové beztrikové “nudné“ sci-fi je nejaká novinka. Ak však chcete s kamarátmi vo flanelových košeliach a okulároch s centimetrovými obrúčkami viesť hlboké debaty o podstate vesmíru nad šálkou instagramu tak smelo do toho, máte vyhraté. () (méně) (více)

Galerie (51)

Zajímavosti (3)

  • Film byl natočen dle románu "Simulacron 3" od amerického spisovatele Daniela F. Galouye. (ČSFD)
  • Ve scéně, kdy je Stillerova (Klaus Löwitsch) chata zobrazována kolem dokola, se objeví stín kamery. (ČSFD)

Reklama

Reklama