Nastala chyba při přehrávání videa.
  • B!shop
    **

    Tak i Romero se chtel prizivit na novym trendu natacet film jakoby amaterskou kamerou a totalne to zkurvil. Pribeh neprinasi nic novyho, ale coz o to, to jsem ani necekal, problem je, ze je celej pribeh fakt o hovne. Hodinu a pul se chce parta stredne nesympatickejch studentu a nalitej profesor (jedinej sympatak, protoze nemele, ale jedna) dostat domu a furt jen melou a melou a melou. Film nema absolutne zadnou atmosferu, neni tu ani jedna lekacka, brutalni sceny se vetsinou omezujou na strileni do hlavy a ani toho tu moc neni a celej pribeh jde v podstate od nikud nikam. A kdyz pominu nelogicnosti v pribehu, porad tu jeste zbyde naprosto zmrvena kamera. Jednak to v podstate ani jako amaterskej zaznam nevypada, jakmile Romero potrebuje, aby nekdo neco rek nebo zabral, najednou se vzdy zazracne objevi nekdo, kdo to muze natocit a proste tomu clovek neveri, ze to vse nataci jen nakej student, ani na chvily to nepusobi autenticky a zatimco v jinejch filmech podobna kamera dokaze dobre navodit atmosferu, tady clovek akorat krouti hlavou, jesli to skutecne Romero myslel vazne, o cemz jsem navic misty docela silne pochyboval, protoze film se mistama, nejspis neumyslne, zvrhava v parodii. Navic je do filmu namontovana hudba s dost trapnym vysvetlenim. Ale i tu kameru bych prekous, ale proste hodinu a pul poslouchat trapny, nezajimavy, pripadne nudny kecy pronaseny topornejma hercema fakt neslo vydrzet.(2.5.2008)

  • Radko
    *****

    Partia študentov nakrúca horor. Vtom do reálneho života vpadne šoková udalosť. Tisíckrát silnejšia než emócia, ktorú zamýšľajú vyvolať u divákov svojim dielom. Mŕtvi totiž dostávajú druhú šancu a filmári celého sveta tým pádom tiež. Menia sa kulisy i scenár. Dané sú výlučne práve zažívanou skutočnosťou. Nakrúca sa bez emócií, bez pomoci. Všetko, čo sa zachytiť dá. Hlavným posolstvom filmu sa tak stáva záznam a odkazy na ďalšie záznamy. Zachytené ručnými, priemyselnými kamerami, mobilmi. Odpor a nedôvera vládne a priori len k TV. Svedectvá na internete sú vraj pravdivejšie než oficiálne. Je však možné poučiť sa z miliardy súkromných videí, zistiť z nich vôbec niečo všeobecnejšie? Po príčinách hromadného zmŕtvychvstania nepátra nik (žeby všeobecná akceptácia nevídaného v nastávajúcom veku Vodnára?:). Nepodstatné. Dôležité je len ukázať podivný jav a povrchne ho interpretovať. V tejto rovine sa odohráva i kritika spravodajstva. Vraj je všetko nesprávne vysvetlené. Ale všimnite si: spomalené figúry mŕtvych nabrali zrýchlené krvilačné reakcie len v momente zaznamenania ich útoku. Možno to je jediný zmysel ich zmŕtvychvstania. Ukázať hereckú akciu na kameru. Nezáleží teda naozaj na "Prečo?", pretože oveľa dôležitejšie "Ako?" zároveň označuje príčinu a zmysel žitia v okúzlení médiami: ukázanie svojho zovňajšku (oblečenia, dizajnu, tela...) a pohybu zaznamenávajúcej technike.(30.3.2009)

  • Smok
    ***

    Ježišmária, ako ja nemám rád túto roztrasenú, za každú cenu sa autenticky tváriacu kameru typu rodinný výlet na kolotoč :) Natáčať treba aj keď ti zombíci killujú kamošku, lebo čo neni na kamere, to sa nestalo :( Ale na druhú stranu gore efekty sú celkom v poho - mozgy a iné orgány lietajú vzduchom ako na dobre našlápnutej dedinskej zabíjačke, zombíci sú fešáci ako z magazínu a atmosféra celkovej bezútešnosti bola cítiť ako ponožky po šichte. Takže u mňa ľahký nadpriemer. Dovolím si citovať životnú múdrosť na adresu zombíkov: "Jestli nejsi Ježíš Kristus, tak po smrti nevstávej a nikam nechoď" :)(25.11.2008)

  • Isherwood
    ****

    Oblíbený prostředek mladých filmařů, ruční kamera, se dostal i do rukou starého harcovníka, který opět ukázal, že umí držet krok s dobou. Romero se sice opakuje, do současné společnosti, včetně všech jejích moderních výdobytků v podobě všemocných médií, internetu a jiných komunikačních prostředků, které zkracují vzdálenosti, se ale umí obout pořád se stejnou razancí. I tolik diskutabilní ‚natáčím vše, co vidím‘, které umí být předmětem dlouhých sporů mezi diváky, nakonec ustál překvapivě snadno. Hrdinové nedrží kameru v ruce jen tak zbůhdarma, ale i mají pro to důvody a navíc to Romero obratně kočíruje i v tradičních filmařských disciplínách. Motivace postav funguje, road movie s nezbytnými ‚pocestnými‘ taktéž, takže spíše než horor o zombies připomíná tento film napínavý thriller, kde se jen tak mimochodem objevili živí-mrtví, před nimiž je třeba utéct. Nakonec je tak škoda jenom toho, že to trochu pokulhává v napětí i strachu (hrdinové i samotný divák), které však bohatě vynahrazuje lahůdkové ‚gore‘, u něhož jsem si často kladl otázku, jak to ten dědek sakra dělá. 4 a ½.(23.9.2008)

  • Matty
    *****

    „Bůh nám změnil pravidla. A k našemu údivu jsme podle nich hráli“ Není s podivem, že nejvýraznější filmy usilující o dojem reálného záznamu skutečnosti pracují s nějakým neštěstím (Záhada Blair Witch, Monstrum). Lidé své nitro nejlépe odhalí během vyhrocených situací a navíc – je-li v tom násilí, je to divácky atraktivnější. Zatímco španělský [REC] plnil primárně funkci zombie hororu, teprve sekundárně funkci sociálně-mediální kritické sondy, u Deníku mrtvých od otce žánru je tomu přesně naopak. Krom pár dobře načasovaných šoků, účinkujících jako prevence pokojného spánku, George A. Romero nechce, abychom se báli, ale abychom přemýšleli. ___ Panika začíná kvůli fixaci společnosti na sdělovací prostředky. Televizním zprávám bezmezně věříme a když nám dávají důvod k panice, panikaříme. Zjevný je posun od slyšeného k viděnému, ale jinak se toho od Wellsovy Války světů tolik nezměnilo. První minuty jsou skutečně pojaty tak, abychom váhali, nešlo-li o mediální kachnu a není-li všechen ten chaos z velké části dílem lidské představivosti. O příčinách šíření nákazy nevíme nic, v zombie se možná dokonce mění každý, kdo zemře jinak než zastřelením do hlavy. A zabitých je hodně. Nejhorší noční můra unikla z říše fantazie, kde už ji lidé nedokázali déle udržet. ___ Veškerá populace se stává účastníky extrémního sociologického výzkumu a Romero s ještě větší škodolibostí než třeba v Day of the Dead představuje všechny rozměry lidského hyenismu. Vládu přebírají do rukou jindy (i v jiných Romerových filmech) šikanovaní černoši. Minoritní skupina v žádném případě nezahodí šanci být alespoň do konce světa skupinou majoritní. Studenti, kteří s pocity vítězů opustili své domovy, cestují zpět, myslíc si naivně, že budou přivítáni s otevřenou náručí. Cynický vysokoškolský profesor shazuje intelektuálskou masku a vybaven lukem se přepíná do rambo modu. Pozoruhodné je chování kameramanů (jeden stálý a několik příležitostných). V nejabsurdnější scéně dva z nich pasivně přihlížejí útoku zombie na bezbrannou oběť. Kvalita a exkluzivita zaznamenaného pro ně má vyšší hodnotu než lidský život. Něco podobného se opakuje v závěru filmu. Jistá scéna vtipně kopíruje scénu ze začátku, kdy šlo pouze o realizaci studentského snímku. Ale vážně lze říci, že druhá verze je reálnější než první? Není film jako film? Z jistého hlediska nikoliv, ve druhé verzi pronásledovaná hrdinka nemá „lživou“ tmavou paruku a na okamžik ukáže poprsí, což vždycky svědčí o větší upřímnosti, ne? :-) ___ Za největší slabinu Deníku mrtvých jsem původně chtěl (kromě angažování ochotnického divadla) označit přeříkávání většiny idejí filmu (co nenatočíš, jako by se nestalo) protagonistkou, která natočený materiál dodatečně upravila (velmi mazaný tah režiséra, který se nechce ani u podobného projektu zříct možností moderního filmového média) a jejíž film v podstatě sledujeme. Jenže vyřčení jedněch idejí dává prostor jiným a pak – něco jiného nám Debra říká „svým“ filmem a něco jiného Romero tím, že nám „její“ film ukazuje. Kdo je původcem které myšlenky, kdo je vůbec autorem? Těžko určit. Záleží na tom vůbec? ___ Záludnost filmů jako Deník mrtvých spočívá v jejich mimořádné podnětnosti, která mnohdy vede k objevování nezamýšleného, k hledání paralel a metafor vzešlých z hlavy diváka, nikoliv autora. Ale vlastně… proč ne? Romero nám dává k dispozici hřiště, je pouze na nás, k jak složité hře jej použijeme. Ta první mě bavila na rovině pudové i intelektuální. Jaká bude druhá, nedokážu odhadnout. Tím víc se těším. 90% Zajímavé komentáře: tombac, betelgeuse, Visáč, 2-Xtreme, Sobis87(28.8.2008)

  • - Správy v rádiu nahovorili napríklad Quentin Tarantino, Guillermo del Toro, Simon Pegg, Wes Craven a Stephen King. (MetalMesiah)

  • - Dokument uvnitř filmu se nazývá "The Death of Death". To je také název čtyřdílné minisérie od stejného režiséra. (Musak)

  • - Ve scéně se zombie doktorama je slyšet hlas z rádia, který navádí lidi, aby stříleli na hlavu. Tento hlas patří Tomu Savinimu, dlouhodobému kamarádovi George A. Romera. Ve skutečnosti je to pouze audio, které bylo použito v remakeu filmu Dawn of the Dead, jako bonusový materiál. (Musak)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace