Světová válka Z

Dřív, když jsem býval ještě mladý homosexuál, jsem tyhle herecké prototypy přírodních zvlhčovačů dámských bombarďáků a ukázkové modely spodního prádla BigDick, žrával stejně intenzivně, jako zástup nevyholených nadržených paniček a vždy, když se Pittí a jemu podobní objevili v telce, radostí jsem si škubal ochlupení v rozkroku. Dnes tyto hrdiny, kteří dříve budili respekt a zářili v chladných a perfektně promyšlených rolich, hází do laciných béčkových zombie filmů. WTF? Co bude příště? Leo DeCapr v gastronomickém akčňáku o zelenině, která přebírá vládu nad světem? Honza Deppovic v Pomstě mravenců 2? Bruce Vyliž ve Smrtonostné pasti? Fůůů, jemně se mně zvedá kufříček. Nažhaven zdejším hodnocením a velectěnými názory mnoha uznávaných autorit a filmových bohů, jsem usedl do křesla, jednou rukou jsem čapl pívo, druhou lofasa a tu parádu si pustil. Co musím zmínit jako první, je snad nejodpornější ženský casting, jaký jsem kdy ve filmu viděl. Bredova píchačka by bezpochyby dokázala učinit šukovzdornou i celou četu nevidomých, jinak permanentně nadržených pákistánských povstalců a jí v neopíchatelnosti bezkonkurenčně sekunduje Pittího vojenská kolegyně, u níž jsem si až do závěrečných titulků myslel, že se jedná o mladičkého metrosexuálního teplouše. Což o to, Bredík si zapomněl taky jaksi skočit do maskérny a na plátně se nám promenáduje palačinky smažící tatík s extramastnou hřívou jako v reklamě na šampon. To mě zaujalo asi nejvíc. Jo, a pak tam jsou ještě nějací zombíci... myslím. (31.10.2013)

POZOR!! Tento zvratek obsahuje BOJLER!! Pokud se nechcete posrat ze zombie, naočkujte si úplavici. Přesličný Brad měl asi plné zuby sezení doma se svou jeblou, anorektickou pizdou a ta adoptovaná půlka Afriky už mu taky patrně lezla krkem, a tak se rozhodl vyjít si po delší době mezi lidi, tedy vlastně zbytky lidí a turbozombie, co ve zrychlení z nuly na sto těžce dýchají na záda Bugatti Veyronu, a ukázat, že tisíckrát omletý nemrtvý žánr není zas až tak mrtvý a stále lze vymyslet a velkolepě natočit něco, z čeho jednomu spadne čelist a dvě hodiny fixuje s otevřenou hubou obrazovku, až zapomíná otírat z koutků kapající sliny. Sice mi s mým chabým mikrobiologickým vzděláním kapku uniklo, jak to, že naočkováním koktejlem z patogenů s biohazardem 4 a vyšším jeden nepojde dřív, než se mu do krku stihne zakousnout zdivočelá mrtvola, avšak ústřední hrozba je naprosto reálná a vyděsila mě natolik, že se ihned vypravím za těmi bodrými a veselými přáteli do nejbližšího římského ghetta a v nestřeženém okamžiku jim olížu hajzlové prkýnko, pokud ho ještě mají a za dlouhých zimních večerů neskončilo v kamnech, protože jim ty rasistické teplárny odpojily topení. Ti milí kočovníci evidentně myslí na zadní kolečka a vědí, co dělají! Budu neviditelný pro všechny zombie a navíc si užiju hezké dva měsíce nemocenských dávek, kdy nebudu muset do sběrny, a Kimexu určitě nebude vadit, když jim u jednorukého bandity trochu poseru sedačky. (04.09.2013)

Zhlédnuto v kině. Je to až krásně paradoxní… Totiž, v roce 2012 si svou premiéru odbyl takový malý nezávislák jménem Prometheus (možná jste o něm slyšeli… :-)) Byl to film, na který se všichni těšili a který hodně lidí zklamal a naštval. A přiznejme si, že to bylo kvůli tomu, že se k (již hotovému) scénáři dostal Damon Lindelof a přepracoval ho. To ale ani on nemohl vědět, že se kvůli tomu stane jedním z nejnenáviděnějších lidí toho roku. Přetočme ručičky o rok napřed a máme zde World War Z. Film, který byl předurčen k selhání kvůli různým problém s produkcí, rozpočtem a právě i scénářem, ke kterému nebyl přizván nikdo jiný, než Damon, aby překopal celý konec. A nakonec se z World War Z vyklubal jeden z mála blockbusterů roku 2013, který skončil v pěkném plusu. A vůbec bych se nedivil, kdyby to z části bylo i díky Damonově konci, protože do té doby, než přišel "výlet do laboratoře" byl tento film jen lepším průměrem, který měl to štěstí, že Brad Pitt hrál hlavní roli. Ale ta poslední atmosférická třetina zvedá World War Z do výšin nadprůměru. Je paradoxem, že mnoho lidí si tohle neuvědomí a bude stále považovat Lindelofa za packala. Pro mě se tímto vykoupil a doufám, že i více lidí objektivně uzná, že nebýt jeho zásahu, tak by možná tento film opravdu propadl, jak bylo očekáváno. 80 %. (11.08.2013)

Se zombies jsem toho moc neviděl, popravdě to ani není moje téma, ovšem tahle kombinace nákazové road movie a nemrtvé vyvražďovačky, která od téměř každého klišé umě uhla, mě bavila královsky a navíc jsem se fakt dost bál. Nebýt konce, který vyšumí (ani patos, ani něco, co by mělo nějakou, respektive silnou všeplatnost, jen rodina), bylo by to za plnej. Takhle těch 90% stačí a já jsem spokojen. (13.01.2014)

Tak takto pracujú vedci v špičkových laboratóriách! Ruvajú sa do krvi, hryzú sa navzájom, aby sa v skutočnosti len tak bezcieľne a bezducho potulovali. Blúdia okolo prístrojov, skúmaviek a archívov s predmetom ich skúmania bez toho aby o ne pohľadom zavadili. Bezradné cvakanie zubami zaslúžilých autorít. Vedecká komunita sa zaktivizuje, len keď ich zombíkovskú strnulosť ozvláštni akákoľvek návšteva. Alebo keď ich niekam pozvú. Táto alegória bádateľsko/vedeckej práce sa mi páčila z filmu najviac. A na okraj: Od Bayovej Skaly (1996, r. Michael Bay, USA) som mal pri komerčnom multiplexovom megafilme konečne pocit, že sa zo mňa nesnaží Hollywood spraviť zase idiota. (01.07.2013)