Zmizelá

Tákže .... díra plná mrtvol? Pokud vím, jen odněkud ze země vytáhla kus kosti a zbytek si jen tak domyslela. proč by měla být do zítra mrtvá? A co to mělo být za výkony? I já sama bych tu policajtku zahrála lépe a jak bych si z patra vymýšlela historky, proč hledám starého známého či nemocného dědečka ... A proč má vraha hledat do dvanácti? Neřekla bych, že obsah tak docela sedí, to bych tam spíš uvítala verbalův mňamkózní komentář. A jako film to také stálo za hovno, jen se mi celkem dobře dívá na Seyfriedku. (25.02.2013)

Jen průměrnej snímek,kterýmu chybí větší napětí,trocha akce,hereckýho umu,ale i originální scénář.A tak na filmu se mi líbil víc vlastně jen konec,takhle bych to řešil taky.Jen mám pocit,že takhle to ani nemohlo skončit,nějaký vysvětlení pro únos její sestry policie potřebovala.Takže asi skončila u psychouše.50%. (28.10.2012)

Nenápadný thriller pod taktovkou jihoamerického režiséra, který si pro svůj americký debut do hlavní role vybral Amandu Seyfried, a dobře udělal. Mladé dívce Jill jednoho dne zmizí její sestra, se kterou bydlela ve společné domácnosti. Domnívá se, že byla unesena neznámým mužem, a domnívá se tak právem, protože to samé ji postihlo před rokem, jenže policie pátrání po maniakovi zastavila, protože neobjevila žádnou stopu vedoucí k němu, a tedy ani vykopanou lesní jámu, do které vyděšenou dívku uvrhl. Zdá se, že maniak a údajný vrah mnoha jiných pohřešovaných žen, existuje jen v představách Jill, která je po lékařské zprávě považována za psychicky labilní. Flashbacky a přesvědčení dívky však hovoří o opaku. Jill se obrací znovu na policii a po jejím nedostatečně projeveném zájmu o pátrání se do něj pouští na vlastní pěst. Vybavena Googlem, množstvím náhod a také zřejmě nevysvětlitelnou ženskou intuicí, nakonec přece jen na nějakého maniaka narazí a dopřeje mu parádní barbeque. Je docela evidentní, že scénář psala žena, protože pátrání policie je opravdu velmi laxní a nepropracované, ale to až tak nevadí, protože je dobré, že vyšetřovatelé nejsou vyobrazeni jako bezchybně načasované stroje. Jill je holka sympatická a Amanda Seyfrided, která nesleze po celou dobu ze scény, ji hraje hodně civilně a současně jsem měl zájem, jakým způsobem získá další indicii ve svém patrání. Režisér Heitor Dalia jí dává k jejímu sólu dostatečný prostor, přitom umí navodit jak napětí, tak i několik odlehčených momentů, které nepůsobí překvapivě nijak rušivě. Nejnapínavější závěrečná třetina filmu je skvěle hororově temná, finální odhalení maniaka slabší, ale film bych označil za téměř originální. Skvělá byla také závěrečná pointa, kdy Jill vyšetřovatele obelstí, a dokonce potvrdí, že žádný maniak vlastně ani neexistoval a jen si ho vymyslela. To jsem v thrilleru zatím viděl jen tady. Film docela solidně odsýpal, ale zase není úplně dobré od něj očekávat nějaké zázraky. Občas spadne do průměru, ze kterého se nějakou neobvyklou finesou zase vrátí do nadprůměru. Amanda Seyfried, kvalitní režie vyvolávající napětí a znepokojení spolu s místy neotřelým scénářem dávají dohromady thriller, při kterém tep rozhodně nezůstane v klidu. 80% (09.05.2012)

Tady někdo totálně zprznil scénář. Ne, vážně, to scénarista by měl skončit v té jámě a být umlácený zlomenoým žebrem nebo co to kurva bylo. Že to nemůže být tak hrozné? Tak já vám ukážu pár příkladů. Holka, která utíká před tupou policií, která je schopná zjistit komu kdy dotyčná slečna volala, ale není schopná zjistit polohu telefonu, to je jen začátek. Těch děr ve scénáři je tam totiž víc než těch v cedníku. Hlavně mě pobavila část, kdy jel náš vrahoun svojim autem do obchodu pro pásku a ještě se s ním chlubil prodavači, ikdyž si o pár minut dříve půjčil dodávku od někoho jiného, aby náhodou nikdo nepoznal jeho auto. Největší sranda ale byla, jak nikdo nehnul ani prstem, když se pohřešovala jedna holka, ale když druhá holka začne pátrat na vlastní pěst, najednou po ní jde celá policejní stanice. Přitom je to celkem škoda, protože ikdyž Amanda Seyfried držela stejný výraz na xichtě skoro celej film, věřil jsem jí to.. (28.01.2013)

Žádnou bombu jsem nečekal, ale aspoň ten průměr z toho moh vzniknout. Jenomže to by se scénář nemoh spolíhat na takový náhody. V rámci tohohle žánru se dá hodně tolerovat, ale představa, že kohokoliv se hlavní postava na něco zeptá a v odpovědi je obsažený přesně to, co potřebuje vědět, je už vážně hodně za hranou možnýho (a tolerovatelnýho). Přitom se na Amandu Seyfried pěkně koukalo, po technický stránce to byla slušná filmařina a díky barevnejm filtrům spolu s použitou hudbou se občas podařilo vytvořit náznak solidní atmosféry. Nakonec ale díky nelogičnosti příběhu přece jenom podprůměr, kterej za pár let uvidíme v programu nějaký z komerčních televizí. (12.05.2012)