Ad Astra

Ad Kastra: Ten film není v ničem objevnej. A pokud ano, tak jsem to nepochopil, což je chyba filmu, protože jsem velmi chápavý. Kámoš v půlce usnul, kámoš neusíná! P.S. V kině to vůbec nesmrdělo. (24.09.2019)

Povedených scífek je opravdu velmi málo. Naposledy jsem byla ohromena snímkem The Arrival (tomu filmu nemám opravdu, co vytknout). Proto bychom si těch povedených měli velice vážit. Kam šoupnout film Ad Astra (v překladu "Ke hvězdám") s Pitťákem v hlavní roli? Začátek mě velice překvapil, rozjelo se to hned v prvních minutách, člověk ani nedutá a bedlivě pozoruje, kdo a nebo co ten Roy BcBride je vůbec zač. Nemluvě o krásných záběrech tam nahoře. Ale něco se pokazilo a už tu máme problém, který by samozřejmě mohl vyřešit náš hlavní hrdina. Je v tom něco více, než jen přísně tajná mise, jde tu o vztah otce a syna. Tatík prej zahynul někde tam daleko mezi hvězdičkami a zanechal malého Bradíka samotného s maminkou na obyčejné a nudné planetě Zemi. První polovina filmu je našlápnutá, jak honička s piráty na Měsíci, či scéna s poletujícími opičkami (víc neřeknu!). Zatím se opravdu nenudíme a chceme vědět, co bude následovat. Nehledě na to, že scény ve stavu bez tíže natočili v ateliérech, s minimálním použitím CGI. A pak najednou ta supr štáva odlétá asi spinkat kamsi do předaleké galaxie a my se pomalu začínáme lehce nudit. Konec byl celkem slabý, nějak mě neohromil. Ale byla jsem zas ráda, že ho nezprznili tolik, jako to v dnešní době mají v oblibě. Jestli čekáte velkolepý ohraný konec, nedočkáte se. Za to velké plus. A další plus přidávám za hudbu. Chvílemi jsem tam slyšela podobné tóny jako ve filmu Sunshine (ty housličky k vesmíru prostě sedí!). To bylo velice příjemné. Ale abych to shrnula, škoda té druhé poloviny filmu, režisér se opět opakuje, ve svém posledním filmu Ztracené město Z mě také v druhé polovině filmu začínal nudit. Braďák si to hezky jede od začátku až do konce a i díky němu tento film dopadl vcelku dobře, když opomineme pár slabších scén, které nakonec zapomeneme. A víte proč? Protože si budete vážit toho, že vznikají také filmy, kde si nejedou hlavně ty přehnané CGI bomby. (04.10.2019)

Hmm, ne, děkuji. Film ztratil tempo už před polovinou a jeho zbytek byl prázdný jak atmosféra Měsíce. Pár známých tváří to nezachrání (mávám na výrazné seriálové tvářičky z OItNB a Preachera nasazené do scén hned krásně za sebou). Že na Měsíci ani na Marsu nebyla znát odlišná gravitace a časové úseky i tuna jiných věcí nedávaly smysl, to klidně pominu, ale tohle nemělo v žánru sci-fi co dělat, tohle měli natočit jako nějakou fantasy historickou hříčku hezky s loděmi, piráty (mrk ;)) a tak. Aspoň by se ve chvílích nudy dalo kochat záběry na krásnou přírodu místo sice povedené, ale nijak uchvacující CGI. Sečteno a podtrženo: roztahaná nuda na hladině rybníčka. (07.12.2019)

Nuda s opravdu dementním koncem ... Pitt jen "okopíroval" hereckou pasivitu a kyselý/stoický škleb Ryana Goslinga z filmu "První člověk". Zklámání velké jako mlhovina Taurus A ... (08.12.2019)

Na film jsem byl hodně nahypován, první recenze z filmu byly hodně nadšené, ale do kina jsem nakonec nešel. Udělal jsem dobře. Druhý Interstellar? Ani náhodou. Kdo celý film bude čekat na zvrat, nějakou pointu s přesahem (jako v Interstellaru), tvrdě narazí jako já. Film je rozšířenou verzí traileru, který opravdu odhalil vše. Scénář je bezradný (pointless výplňové dějové linky se záchranou posádky, celá postava Donalda Sutherlanda). Akce málo, 90% filmu monology Pitta o svém vztahu k otci. Jejich shledání je bez emocí, nudné až weird. A ten závěrečný průlet prstencem Neptunu se štítem ze solárního panelu je jak z nejbéčkovějšího sci-fi. Pro mě ještě větší zklamání než Once upon a time in Hollywood. 2* (10.12.2019)

Father issues vyřešené ve vesmíru. (11.12.2019)

Dlho som váhal medzi 3 a 4. No predsa len som čakal viac. Brada je škoda na dlhé filozofické úvahy. Je to akčný hrdina, ktorého je škoda nevyužiť viac. Aspoň ako vo Vtedy v Hollywoode.. (11.12.2019)

Vizuální pozlátko bez obsahu navíc, nádherně se na to kouká a dokud nad příběhem až tak úplně nebudete přemýšlet tak si ho užijete. (14.12.2019)

Nejnovější počin o cestování po vesmíru zaujme především nádhernou vizualizací, se kterou si tu vážně pohráli. Potom tu máme několik fakt cool scén, cestu za životním poznáním (film přináší pěkné poselství) a sympaťáka Brada Pitta. Člověk si až říká, že tahle kombinace vám dá dohromady dokonalý příběh hodný pěti hvězd. Ono možná ano, ale pouze pokud jste onanovali nad Blade Runnerem 2049 a podobnými filmy, tak tomu tak opravdu bude. Já mezi tuto skupinu lidí nepatřím (zdlouhavý a pomalý filmy mi vůbec nevadí, ale záleží na tom jak jsou pojatý) a proto jsem se u filmu častokrát nudil a bylo to celý hóóóódně zdlouhavý. Navíc jsem ani moc nepochopil proč se někdo chtěl Pitta zbavit. Cením to že se z toho nesnažili udělat druhý Interstellar (což by ani nešlo, je to geniální dílo) a zaměřuje se to tu hlavně na vnitřní rozpoložení hlavní postavy. I když jsem to tu spíš chválil než hanil, tak celkový dojem nemám moc dobrý, zkrátka ve mě po dokoukání vůbec nerezonoval, ale silnější 2 hvězdy to jsou. (20.12.2019)

Filozoficky, psychologicky a emocionálne ladený sci-fi, kde nečakajte veľké a prehnané akčné scény (ja osobne s tým problém vôbec nemám). Podobne ako v novej Tarantinovky, tak B. Pitt aj tu potvrdzuje, že nám ešte neodhalil všetky jeho herecké schopnosti. Druhá tajná zbraň s menom T. L. Jones taktiež podáva dobrý výkon. Pekné obrázky, citom stvorená hudba M. Richtera, ale trošku mi vadia niektoré kúsky príbehu, ktoré nie sú dostatočne vysvetlené, prípadne rozvinuté (napr. vznik a život v základniach na jednotlivých planét). Záver filmu pekný, ale aj tak som čakal lepšie vyvodenie niektorých konsekvencií (jak na jednej tak aj na druhej strane). Každopádne film určite odporúčam (možno, že po ďalšom videní aj to hodnotenie bude vyšší). Osobné hodnotenie: 79% (***) (28.12.2019)

Psychologické sci-fi drama o výletu až k Neptunu se mi ohromně líbilo. Svým pojetím trochu připomíná Gravitaci, ale děj je zcela odlišný. Moc se mi líbilo k jakému závěru došel projekt Lima po třicetiletém bádání a pátrání po mimozemských civilizacích. (02.01.2020)

Takhle ... je fakt, že od filmu s takovým hereckým obsazením a ambicemi chcete všeobecně asi víc. Na druhou stranu lámat nad ním ihned bez rozmyšlení hůl by byla škoda. Ad Astra totiž klame. Vy čekáte velkou a epickou sci-fi podívanou, ve výsledku ale dostanete pravý opak. Onen žánr sci-fi je tady totiž jen jakýsi doplněk a prim tu hrají úplně jiné věci. Víc než samotná cesta vesmírem je zde mnohem důležitější psychologický pohled do Pittovy duše. Z tohohle pohledu lze Ad Astra chápat spíš jen jakousi zpověď, která by vlastně úplně v klidu mohla probíhat v jakémkoliv jiném prostředí. Že se tedy snímek potkal spíš s nepochopením, není divu. (26.01.2020)

Někdo možná napíše "nuda", no já se nenudil ani trošku. Tato "scifíčka" a la Space Odyssey či Interstellar se mi neomrzí už proto, že jich vzniká jako jaderných elektráren v Rakousku, a tak jim jsem schopen odpustit i rozpačitý závěr ... 80% (28.01.2020)

Škoda peněz na efekty za takovou nudu. Daddy issues mohli řešit i na naší planetě, nemusí zaplevelovat lidským mindrákem celou soustavu. Uvítala bych víc informací o světě, kde let na měsíc je stejná brnkačka jako letět nízkoropočtovkou do sousedního státu. Jenže film se točí výlučně kolem (už naštěstí méně odulého) obličeje Brada Pitta, který se navíc chová jako idiot a jeho úloha je ke konci naprosto zbytečná. Ještě že nenašli ty mimozemšťany. (11.02.2020)

Omlouvám se za spoiler, ale celý tenhle vesmírný trip přes Měsíc, Mars až Neptun mi stále přišel daleko reálnější než chování Royova otce – „Ani jednou jsem na tebe nepomyslel“ – „Já vím tati“ – Toť šťastné shledání po třiceti letech (a v mžiku je celý film definitivně zbytečný…). (17.02.2020)

Ad Astra je hvězdně obsazeným, ale jinak naprosto obyčejným a ve skutečnosti možná i podprůměrným béčkovým filmem. Nemám nic proti výkonům Brada Pitta ani Tommyho Lee Jonese, oba jsou uvěřitelní a hrají dobře. Co však moc uvěřitelné není, je příběh. Ten je naprosto nesmyslný od začátku až do konce a o uvěřitelnosti většiny klíčových scén se raději rozepisovat nebudu. I na Sci-Fi je většina z nich hodně mimo a vůbec neodpovídá realitě světa, ve kterém se odehrávají. Přesto přese všechno se na film dobře dívá a děj rychle ubíhá, proto nakonec hodnotím velmi slabými 3*. 52% (28.03.2020)

Skvělá "Solarisovská" první půlka s úžasnou atmosférou a kulisami. Ale pak se to zvrtne v skoro až nechtěnou parodii na "Marťana". (29.03.2020)

Každý fanoušek žánru sci-fi si jistojistě vybaví námět snímku '2001: Vesmírná odysea' (1968). Vizuálně dokonalý filozofický spektákl vyzdvihující širšímu vědomí otázku nekonečna. Nyní tu máme něco podobného. 'Ad Astra' sice svým vizuálním stylem už neoslní, ale myšlenka je daná a kupodivu ne každý divák se nad tím pozastaví. Žijeme v době, kdy je na vzestupu robotizace a s tím i spojená tzv. umělá inteligence, se kterou se potkáváme takřka snad už všude. Tato technická odvětí zkrátka dokáže samostatně existovat bez zásahu člověka. A právě v tom je jádro problému. Má existence živého tvora vůbec nějaký smysl? Z jakého důvodu jsme? A co naše existence vlastně znamená pro nekonečný vesmír? Tyto a spousta dalších otázek je hlavní devizou, na které se tento příběh snaží najít odpovědi. Srovnání s klasickou Vesmírnou odyseou je zcela na místě. V obojích případech se jedná o sci-fi, u kterého se setsakramentsky musí přemýšlet, aby vůbec došlo k pochopení dané problematiky. Tohle není žádná popcornová zábava, to je prostě filozofie. Tempo vyprávění je tedy záměrně pomalé a je to ku prospěchu věci, právě z důvodu postupného diváckého zachytávání daných myšlenek. A protože se napříč spektry polemizuje o životě, není od věci, že se připomíná i otázka zásadní. Jsme ve vesmíru sami? Snímek není katastrofický ani idylický. Je realistický. Do středu hlubokého tajemství při hledání zapomenutého i uzurpovaného lidstva je dějově uvržen syn s otcem v osamění někde ve vesmíru. A byl to dobrý tah na branku. Co lépe by vystihovalo dané myšlenky v kontrastu mládí se stářím. A je také dobře, že se nezopakovaly dechberoucí vesmírné záběry na kosmické plavidlo za hudby symfonie, dle zmíněné Vesmírné odysey. Zlé jazyky by měly hořkost v puse z domněnky, že by se jednalo o obyčejnou vykrádačku. (22.04.2020)

Přemýšlivé sci-fi snímky jsou velmi působivé a to nejen díky svým kulisám, ale i díky existenciálnímu aspektu, který se v nich většinou protíná s individuálním osudem hlavního hrdiny a v neposlední řadě myšlenkové hloubce. Ad Astra se svým pojetím nachází někde mezi moderně inteligentním spektáklem ala Interstellar a odvážně filozofujícím Soderberghovým Solarisem. To nám v součtu dává film pro lehce náročného diváka, který si rád vyslechne vnitřní konflikt a strádání Pittovy postavy, který cestuje za svým již dávno ztraceným, nikoliv však zapomenutým otcem, který se mezitím stal legendou. Strojově chladný vizuál včetně celkového pojetí funguje báječně ve vztahu k emocím Pittovy postavy, který je dává najevo v potřebně minimalistickém podání a Max Richter svou křehkou etudou na pozadí vesmírné černočerné tmy celý prožitek umocňuje. Zklamání pro mne znamenal závěr, který je masovějšího ražení a předešlá stopáž si zasloužila přemýšlivější konec. Přesto jde o intenzivní a intimní vesmírný zážitek. 80% P.S. Kontemplativní sci-fi to je ;-). (28.02.2021)

Nebyť Pitta v tomto filme, asi by som to prehliadol (ako možno mnoho ľudí). Taký Marťan+Sunshine na druhú a niečo hĺbavejšie. Fajn efekty aj hudba, ale na 123 minút sa tam ozaj toho udeje málo. Tie efekty čo sú, sú skvelé. Ale film veľmi rýchlo vyšumel. 3*** za Pitta a Lee-Jonesa, za výbornú mesačnú naháňačku. 64,282% (24.06.2021)