Aladin

Nová filmová doba a s ním i nové digitální publikum zákonitě potřebuje k životu nové moderní zpracování Aladina. Zpracování, které hýří barvami takovým způsobem, že se podle něj dá vybírat nová televize. Hodně lidí této pohádce natolik podlehlo, že začalo otvírat jednu láhev za druhou až místo setkání z Ginem se setkali s protialkoholní. Tady k otevření láhve vybízí zejména první část filmu, která nás seznamuje s hlavním hrdinou, princeznou, sultánem, hajzlem, opičkou a je to tak trošku nuda i když otvírací honička při který si hlavní hrdina zpívá není úplně marná. To podstatný se začně dít až s vypuštěním modrýho Will Smitha. Jeden efekt stíhá druhý, nápady se nešteří, někdy mě to až přijde až digitálně přehuštěný, ale oči maj pořád co sledovat. Samotný příběh taky začne mít větší spád, když se do příběhu s větší vervou přihlasí zlo, aby se pokusilo o souboj s dobrem a láskou. Když bych přemýšlel o tom co si kdo z filmu veme, tak u dětí je to jasný, je to prostě moderní pohádka s ambicí pobavit i dospělé. My starší kluci jsme v pohodě, máme tam hnědookou Naomi Scott a to nám bohatě stačí k tomu aby jsme nelitovali peněz, děti tam maj krom pohádek i zvířatka a samozřejmě romantická linie pro holky rovněž nechybí. Jak je to s hlavním hrdinou neumím říct Mena Massoud měl na mě moc velkou pusu i oči. Na své si přijdou rozhodně milovníci karnevalů, protože příchod Aliho do města hýří barvy, tancem, zvířaty, lidmi, prostě pompéznost osobně.Will Smith po delší době na českým plátně nového Aladina táhne, což je především díky digitálnímu pojetí Gina a jeho kouzel- těch především (což nemyslím vůbec zle ). Na to jak jsem se toho bál a čekal že mě kýč dobije pod sedačku jsem byl velmi mile překvapen, že se dá udělat v dnešní době pohádka jejiž sledování se nemění v horor. Někde na hranici mezi 3 - 4 * (22.05.2019)

Kdyby hlavní hrdina a hlavní záporák nebyli tak bezvýrazní a nezajímaví nesympaťáci, mohl to být vcelku příjemný muzikál, protože na rozdíl od Dumba Tima Burtona, kterého jsem vypnul po čtvrthodině, jsem s Aladinem takový problém neměl. Je fajn vidět, že vše kolem herců není digitální, ale že si tvůrci dali záležet s kulisami a výpravou vůbec, Will Smith je jako džin velmi dobrý (i v té kritizované modré podobě) a příběh se podařilo docela zajímavě rozpracovat. A skvělou práci odvedl Alan Menken, který z vlastní výborné hudby pro animovaného Aladina udělal ještě lepší hudbu. Nicméně nebýt titulků, ani na vteřinu by mě nenapadlo, že tohle režíroval Guy Ritchie. (25.01.2020)

Z Aladina se nakonec vyklubalo pohodové dobrodružství pod taktovkou Guye Ritchieho. Z obsazení Massouda jsem sice moc nadšený nebyl, ale ve finále dokáži pochopit, co tvůrce k jeho angažování vedlo. Největší slabinou filmu je tak mdlý Jafar, který není oproti předloze vůbec děsivý a představuje spíše nenažraného státníka (za což může z velké části Kenzari, a trochu také scénář). Je to škoda, protože kdykoliv se má člověk bát o postavy a atmosféra má zhoustnout, nemá to ten správný drive. Z toho také vyplývá, že finále nefunguje tak dobře jako v animáku a je až přespříliš natahované. Honičky jsou ale fajn, Smith překvapivě v pohodě a muzikál z toho jde cítit na sto honů (v případě Jasmíny je ho ale zbytečně moc a nepatřičně se s ním rozmělňuje děj). Uvítal bych, kdyby to bylo ještě více ulítlé, ale z kina odcházím spokojený. (25.05.2019)

V podstatě všechno špatně, od upozadění komické vložky, kdy je většina zábavných vedlejších figur původního snímku jen nezajímavé statické křoví, přes buď nevýrazný, nebo rovnou mizerný casting, až po fádní režii a lacinou výpravu. Jsem upřímně překvapený, že něco takového Disney pouští s vážnou tváří do kin. Vypadá to spíš jako nějaká orientálnější verze televizního Muzikálu ze střední, s přehrávajícím "Disney Channel" záporákem a chybně obsazeným Willem Smithem, který se sice snaží, ale ta postava zkrátka potřebuje větší neřízenou střelu. Je to ohromná škoda už proto, že Guy Ritchie rozhodně mohl tomuhle tématu dát něco svého (pouliční hajzlíci, to je bez debat jeho parketa), ale on mu nedal vůbec nic. Je jen jménem v titulcích, nikde jinde se jeho osobnost nepřipomene. Je něco, co nový Aladin má? Nejlepší jsou přepálené hudebně/taneční pasáže jak z Bollywoodu. To jsou jediné momenty, kdy ten film opravdu ožívá. Ale to je tak 10 minut... (25.05.2019)

Aladin je zkurvený terorista, představující pro pomalu degenerující světovou kulturu úplně totéž, co Binládin pro Světové obchodní centrum. A Guy je Vpitchie! Úplně! Pohřbít totiž svůj dřívější talent, jedinečný styl a nespornou originalitu komerčním zaprodáním se nejhoršímu rakovinotvornému kurviči dětského vkusu, který to opět bez skrupulí napálil tupým, prázdným, povrchním, ale mohutně přebarvičkovaným Boeingem plným zubokazných máršmelousů rovnou do křivozubých úsměvů mongoloidních diváků, to je přinejmenším ukázka ztráty sebeúcty na úkor hrabivé bezcharakternosti za každou cenu, nebo zoufalství. Kdejaký Sindibád, jakož i původní příběh Aladina, vám potvrdí, jak jsou Pohádky tisíce a jedné noci rozmanité, mnohdy napínavé a plné fantazie, ovšem Globální degenerátor zase vyplodil jen umělohmotný vykrmovač korporátního prasátka, ze kterého by Šehrezáda z fleku hodila sultánovi kosu na turban. Plytký až dementní buzikál „Na pandžábské svatbě 3“, kde se tři čtvrtiny hrací doby jen nějaký mimořádně odpudivý a nesympatický cigoš úlisně snaží v paláci zasunout svůj hnusně pokřivený scimitar do pochvy byť prudce píchatelné a slušně zpívající princezny, do čehož místy až trapně a násilně freščurákuje modrý Wilík. Ten ostatně v mých očích taky právě spláchnul svou veleúspěšnou kariéru, podloženou pečlivým výběrem kůl rolí, do smrdutého hajzlu osmiciferných podílů z prodejů nabubřelého a uvnitř dutého hovna zástupům slaboduchých přežvykovačů popkornu (10.08.2019)