Pianista

Nádherný, přenádherný film. Nevim, jestli jsem víc nadšená z režie nebo z Adriena Brodyho, který mě už zaujal v Krvavém létě, ale tady to je opravdu zasloužený Oscar. Takhle to má vypadat - bez patosu, hysterie a citového vydírání, plyne to jemně a nenápadně, občas se při vší tragice i usmějete..... a rozhodně vás to unese. (27.07.2004)

Život obyčajných ľudí počas vojny v uzavretej mestskej časti vyčlenenej pre ľudí s iným rasovým pôvodom, odlišné postoje jednotlivých skupín obyvateľov k utrpeniu židov, nekonečný strach utečencov, zúfalé skrývanie sa. Hoci mestské gheto bolo kinematograficky spracované viackrát, Polanského verzia je prostredníctvom príbehu jednotlivca veľmi komplexným, drsne surovým pohľadom na skutočne precízne šialenstvo genocídy židovského národa, z ktorého po II. svetovej vojne ostali v Európe žiť nepatrné zvyšky. Príbeh jednotlivca odoznieva dlho po uzretí prostredníctvom jednotlivých veľmi emocionálne silných scén. (03.02.2005)

Protože se především v poslední době zajímám o druhou světovou válku a osudy Židů, Pianistu jsem si nemohla nechat ujít. Musím říct, že mě to nedostalo tolik jako např. Reader nebo Boy in the striped pyjamas, ale zážitek přesto z filmu zůstává silný. Rozhodně by se mělo točit víc takových, aby se vědělo a připomínalo, čeho jsou lidé (i sami na sobě) schopní. Nijak výrazně Pianista citově nevydírá, plyne pomalu svým tempem a v hlavní roli exceluje pán-psí-oči Adrien Brody, svoji roli ztvárnil naprosto dokonale. Szpilmanův příběh mě zasáhl, bohužel je jedním z mnoha, kterým rodina "odjela transportem na východ". Smutné a dojemné, Polanskiho rukopis je znát (atmosférou velice podobné Oliveru Twistovi) a já víceméně až na pár unylejších momentů nemám co vytknout.. (15.05.2012)

Jsem lehce zklamaný. Možná jsem byl naivní, když jsem si myslel, že uvidím druhý Schindlerův seznam, ale snímek si o to svou pověstí říkal. Nejsilnějším prvkem snímku byl výkon hlavního představitele Broodyho. Další velká pozitiva jsou určitě hudba, kamera, kostýmy, realičnost (ta se držela celou dobu, jenom ke konci filmu trochu pokulhávala) a myšlenka. Jenže plný počet * dát prostě nemůžu. 150 minut je opravdu moc a člověk se, hlavně v druhé půli filmu, občas nudí. Dále mi vadila příliš neřešená jazyková stránka a k tomu určitá neosobnost hlavní postavy (ale to není chyba Adriena, ale scénáře). Avšak v každém případě je to po řemeslné stránce výborně natočený film, který stojí za zhlédnutí a vyšší ohodnocení. Nejvíce se mi líbila scéna s hraním na klavír bez klavíru. (19.09.2008)

Polanského opus magnum, evropský koprodukční velkofilm Pianista, je v podstatě malé komorní drama - drama muže, výjimečného umělce, na jehož pohnutém osudu je symbolicky demonstrována zrůdnost běsnění, které rozpoutali Němci v průběhu svého opanování Evropy během druhé světové války. Není třeba emocionálně vypjatých záběrů (Schindlerův seznam) ani agresivně útočících scén válečné vřavy (vojín Ryan), nemluvě o patosu (Ryan) či naturalismu a syrovosti (Jdi a dívej se), Pianista si vystačí jen s prostým vylíčením jednoho obyčejného osudu neobyčejného člověka, umělce ve velmi neobyčejné a pohnuté době. Wladyslaw Szpilman (v podání skvělého a typově přesně zvoleného Adriena Brodyho) v podstatě jen prochází svým životem, nechává se unášet proudem doby, nesnaží se oponovat či plavat proti proudu, ale i tak to stačí na to, aby divák pochopil, proč byl holocaust tím, čím byl - selháním mravnosti, humanity, kulturnosti, ale hlavně koncertem běsů, tichým a téměř decentním a v podání nacistů zrůdně kultivovaným mávnutím křídel smrti... (18.09.2007)