Džuon

I když film měl pouze 70 minut, tak se solidně táhnul a to je největší slabina jinak skvělého hororu. Scény, kdy se objeví malý kluk jsou stejně jako v předcházejicích dílech naprosto šílené a málem jsem se strachy posral a o to u duchařin jde. Bohužel můj zažitek kazilo to, že jsem viděl asi přechozích sto dílu, které byli přetáčené, remakované a bůh ví co ještě. (04.06.2012)

Verím, že v roku 2000 mohol mať film úplne iný nádych. O 23 rokov neskôr však dobre vieme, kto je Toshio a Kayako, vieme, aké zvuky vydávajú, a akým spôsobom strašia/zabíjajú ľudí. Vôbec v žiadnom smere ma tak neprekvapili a nedokázali vydesiť. Film navyše kvalitou obrazu veľmi zostarol. Má niekoľko svetlých (temných momentov), ale veľký zážitok to teda rozhodne nie je. (26.01.2023)

Počátek Ju-Onovské série, který jsem viděl ale až po obou dílech remaků Ju-On: The Grudge 1 a 2. Ten film je opravdu hodně krátký, ale jako první z Ju-Onů co jsem zatím viděl, jsem ho celý pochopil. Film disponuje v některých místech až neuvěřitelně temnou atmosférou, kdy se hlavní hrdina dlouho pohybuje na nějakém temném místě a režisér se snaží gradovat napětí až do maximálních výšin.. A že se mu to daří! Příběh je vyprávěn vcelku chytlavým způsobem, kdy se zaměříme na jednu osobu, která je následně pohlcena kletbou...Tenhle způsob vyprávění je vlastně použit i v dalších pokračováních. Režisér si taky hraje s časovou smyčkou, kde se nejprve vydává o nějaký čas do budoucnosti a pak se zase vrátí, ovšem dá se to pochopit, v některém z dialogů je to všechno vysvětlené... Hodně, hodně slušný úvod! (04.01.2005)

Ve své době jistě hodně působivá japonská duchařina, ale určená především týnejdžrům, navíc hlavně těm japonským. Průměrný našinec může tenhle film brát jako zajímavou alternativu k duchařinám euroamerickým, fajnšmekr na japonskou kinematografii ho může obdivovat coby filmovou klasiku, ale bát se u něj bude kdokoliv asi těžko, pokud tedy není vyložený srábek, nebo pohlaví ženského. Na mě osobně působí víc třeba Kruhy, i když jistou interessantnost i atmosféričnost filmu přiznávám a je v něm i několik příjemně mrazivých okamžiků. (17.06.2020)

„Doteraz som sa o vaše dieťa staral ja. Teraz sa vy postaráte o moje. Vaše dieťa sa práve narodilo. Je to dievčatko.“ Fuj, to bolo! Najmrazivejší diel ságy. Tušil som, do čoho idem, tak som si ju pozrel za bieleho dňa. Vonku snežilo a na stole rozvoniavala káva. Napriek dennému svetlu som bol znova rozklepaný. Pri hororových knihách a poviedkach zažívam len v minime prípadov pocit strachu. Pri filmoch ho zažívam oveľa častejšie, ale tiež nie príliš často a ak sa reálne bojím, je to skôr rarita. U tohto filmu som sa bál, dokázal vo mne vyvolať znepokojenie a nervozitu. Určite jeden zo 100 najdesivejších hororov, aké som kedy videl. P.S. - Viete, na čo slúži saké? (17.02.2006)