Zodiac

"There's more than one way to lose your life to a killer". Již dlouho neměl film tak výstižný slogan jako právě Zodiac. Tady jde o něco jiného než-li o běžný mysteriózní thriller. Klasické thrillerové schéma uvolňuje prostor postavám kolem vyšetřování a jejich posedlostí prací s důrazem na katastrofální dopad, který to pro ně a jejich okolí nevyhnutelně má. Zodiaca nelze neporovnat s jihokorejskými Vzpomínkami na vraha. Což je trošku paradoxní, jelikož ty byly svého času poněkud nedůstojně a lživě prezentovány jako temný thriller ve stylu Sedm. A nic nemohlo být dál od pravdy. Přirovnání Zodiaka k této asijké záležitosti se ovšem přímo nabízí; mají k sobě velmi blízko. Přes inteligentní a zajímavý scénář (a to i pro znalé tohoto případu), přesnou výpravu, dokonalou stylizaci a naprosto přesvědčivé herce je nakonec zas a znovu největším Fincherovým esem v rukávu atmosféra. Z každé scény ji přímo ždíme a tak ani pořádně nezaregistrujete, že se vlastně takřka tři hodiny hodiny pouze vedou dialogy... PS: Fincher, ve spolupráci s Vanderbiltem, opět prokázal, že je machr na "nezfilmovatelné" předlohy. Tady se jim navíc podařil husarský kousek. A sice, že je to ještě o chlup lepší (a aktuálnější) než Graysmithova kniha. (09.06.2007)

Není nic lepšího, než když jdete na film s velkým očekáváním a film ho ještě předčí. A to se stalo právě mně s tímto thrillerem. Hodně jsem si od něj sliboval a to se zcela vyplnilo. Nevím zda to byl fakt, že film režíroval osvědčený David Fincher (Sedm, Hra) nebo zajímavé téma, ale opravdu jsem se těšil. Skutečný příběh masového vraha je rozehrán podle toho jak se odehrával a to filmu svědčí. Autoři se sice mohli vyhnout trochu hlušším místům tím, že by fakta překopali a udělali scénář po hollywoodovsku – neuvěřitelný a nabitý akcí. Tomu se vyhli a já si toho cením. Přesto je Zodiac pořádně napínavý a vše graduje závěrečnou půlhodinou. A samotný rozřešení? Takové, jak ho napsal sám život. Pro mě (zatím) film roku, na záda dýchá snad jen Bourneovo ultimátum. (09.05.2009)

"Co máme? Jsem vrah, muž, černoch, ale možná taky podsaditej běloch na ježka." Nerad prozrazuju pointu, ale já jsem vraha uhodl hned, protože mám skvělé deduktivní schopnosti. Vrahem byl ... dramatická pauza ... fanfáry ... Zodiac. A už to víte, takže zpět k filmu. Nejprve jsem si užíval atmosféru hustější než mlha před rybníčkem Brčálník, pak jsem si odpočinul u telenoveláckých Rodinných pout Graysmithových a poté přišel na řadu závěr nejednoznačný jako zdejší hodnocení legendárního snímku Dünyayı Kurtaran Adam. Mně to tedy docela dost bavilo sledovat, ale kdyby došlo k závěrečnému slavnostnímu uzavření spisu, tak bych určitě spal o dost klidněji. (12.04.2021)

Fincher opět o sériovém vrahovi, který je vždy minimálně o krůček napřed před muži zákona. Tentokrát ne však smyšleně a s depresivním deštěm, ale podle skutečných událostí otřásající slunnou Kalifornií 70.let minulého století. A to je na tom to krásné. Ač víte o Zodiacově nepolapitelnosti, hltáte dvě a půl hodiny tu chronologicky seřazenou investigativní práci amatérů i profíků a i když se občas v té přehršli nepřímých důkazů a falešných stop ztrácíte, vyšetřujete s nimi. Konverzační krimi s nulovou akcí, se špetkou napětí (matka s dítětem, sklep) a syrově natočenými vraždami vás i přes svou délku nepustí. A pokud není šest stop pod zemí, musel se Zodiac u sledování svého životopisu na kabelovce v domově důchodců bavit taky. (24.11.2008)

Perfektní. Perfektní porovnání filmové detektivařiny a skutečné kriminalistiky. Principů, podle kterých se píšou scénáře detektivek, kde prostě stačí umanutost drsného Harryho, a skutečného vyšetřování, kde stonásobné přesvědčení zkrátka nestačí, pokud se nemůže opřít o důkazy. Co se týče filmového hlediska, líbilo se mi, jak málo hudby se ve filmu vyskytovalo ve vypjatých situacích, maximálně několik znepokojivých tónů, atmosféra tak byla daleko syrovější a autentičtější. K tomu chytré dialogy včetně několika povedených černých vtípků. Jasné maximum. (08.06.2007)