Královna Alžběta: Zlatý věk

Moc nerozumím o tolik slabšímu hodnocení druhého dílu. Stejně jako první film dobře a vizualně vytříbeně vypráví osudy zajímavé etapy anglických dějin. Sled událostí není o nic méně zajímavý než v předchozím filmu. Spíše naopak, protože zde je k vidění vláda Alžběty coby vyspělé panovnice. A neustálý vnitřní konflikt jejího soukromého života s veřejným napsal Michael Hirst také dobře. Jediné co bych režisérovi vytknul, je že mohl snad lépe natočit velkou námořní bitvu, jejíž potenciál i přes pár epických obrazů moc nevyužil. Třetí díl by této panovnici slušel. (07.12.2012)

Prostě to nebylo ono, to už tady psala spousta ostatních. Tak jen přidám, že Elizabeth mělo být v té době asi 52 let, pokud dobře počítám. A to tedy byla Cate Blanchet dost bídně namaskovaná. Sice bývalá Kapurova životní partnerka Shabana Azmi vypadá téměř v 60 v reálu tak, že blednu závistí, ale tohle bylo moc, takhle padesátnice nevypadají. A v té době už vůbec těžko. :-) (16.08.2009)

Nebýt Cate Blanchett, která byla naprosto úžasná, tak by film byl nesnesitelná nuda. v superlativech se dá ještě mluvit o hudbě, ta byla taky fakt výborná, ale zbytek za moc nestojí. Situace, který se odvíjej kolem královny většinou nejsou nic zajímavýho a je to na pokraji nudy, ze stereotypně ubýhajícího příběhu to ale nakonec vytrhává pár kvalitích scén, jak jinak než s vynikající Cate Blanchett a občas s dobrým Clivem Owenem. Nicméně bohužel nakonec byla opět všechna snaha o nápravu rychle poslána do prdele chabou námořní bitvou, něco tak chaoticky přerušovanýho, kdy se naprosto stupidně střídaly krátký záběry bitvy s tim co se děje na dvoře Alžběty, sem teda ještě neviděl, v podstatě naprosto zničená bitva, která vypadala fakt dobře a to bych se radši ani neměl zmiňvovat a podivných skocích v ději a rezignování na dokončení načatých a hlavně velice zajímavých scén, jako byla třeba bitva s Alžbětou v čele armády. lepší 3* (23.11.2007)

Když přeskočíme, že učebnicemi dějepisu se Shekhar Kapur příliš nezatěžuje, tak se nám rozkládá efektní podívaná, ve které se nad protestantskou Anglií neodvratitelně stahují katolická mračna. Cate Blanchett se po devíti letech vrací k roli, která jí vedle oscarové nominace nadobro přinesla i zájem producentů a věhlasných režisérů. Tentokráte ji zastihneme v dobách, kdy se ocitá v krizi středního věku. Vnímáme silnější nároky jejího srdce, sžírá jí nervozita z přibývajících vrásek i z neschopnosti najít si manžela a porodit Anglii následníka trůnu. O to víc ji raní, když charismatický dobrodruh Walter Raleigh, který se nebojí říkat pravdu, dá přednost jiné. Aby toho nebylo málo, rojí se intrikáni, kteří chtějí vidět královninu krev. Cate Blanchett mění okázalé kostýmy, paruky i šperky jako na běžícím páse, bez paruky či vrstvy pudru pak ale v útrobách její komnaty vidíme zranitelnou ženu. Právě její veřejná role versus osobní pochyby mohly být nejsilnějším článkem komorního dramatu. Ale nejsou. Vedle famózní Australanky zaujme i Clive Owen, na malém prostoru i hysterická Samantha Morton, vždy spolehlivý Geoffrey Rush nebo mladičká Abbie Cornish. Kamera je snímá z neobvyklých úhlů, hudba je impozantní, ale scénář bohužel neustále skáče z jedné polohy do druhé, neví, zda-li chce být romancí, psychologickým dramatem nebo jen další hollywoodskou podívanou. Přičemž žádná z linií nedostává prostor se náležitě rozvinout (zbytečná finální námořní bitva už jen ilustruje režisérovo tápání). Několik situací navíc zbytečně utíká kupředu, nedovolí hercům rozvést nějakou zásadní dialogovou scénu, vše zajímavé je efektně sestříháno, uspěcháno, nepřátelští katolíci jen nenávistně něco pronesou a v tu ránu jsme zase někde jinde. Jakoby šli tvůrci vědomě proti divákovi, který ani v silných momentech nemá možnost prohloubit svůj vztah k dění na plátně. Navíc příliš nechápu název, snímek nám předkládá jen krajíček z královnina života a o onom „zlatém věku“ se nám dostane jen několik dějepisných faktů – a to překvapivě až před závěrečnými titulky. 60%. (12.12.2007)

Mám jednoducho slabosť pre historické kostýmovky, a keď je scenár ešte k tomu zameraný na život významnej anglickej kráľovnej, dúfala som, že sa nedostaví sklamanie. A nedostavilo sa. Alžbeta má svoje muchy, no ako celok ma snímka presvedčila, vzájomne vedené dialógy s hrdým pirátom Owenom viedli ku komornému vyobrazeniu života za chladnými vežami hradu, kde je kráľovná iba sama so sebou. Dejová linka s Mariou Stuartovnou, španielske intrigy, dokonale nasnímaná scéna atentátu či konečné Alžbetino pochopenie svojho omylu na mňa vplývalo tak intenzívne, že som bola do príbehu úplne ponorená. Navyše si myslím, že Kapur perfektne zvládol prelínanie a strihy jednotlivých scén zameraných na hĺbku a mali vystihnúť citové rozpoloženia hlavných postáv, preto nesúhlasím s podobnými tvrdeniami, že príbeh a komorné intervaly sú iba umelo našróbované a skratkovité. Som veľmi spokojná a aj keď možno nejde o veľkolepý výpravný historický epos, príbeh ma odrovnal, čo je, pravdepodobne, spôsobené aj tým, že som v tom čase fičala na milostných aférach najvplyvnejších ľudí sveta z mesačníku Živá historie :-) - čo jednoznačne len umocnilo moje čisto subjektívne dojmy z Alžbety. (20.07.2010)