Čaroděj ze země Oz

Ja viem, že Čarodej zo zeme Oz je jednou z najväčších filmových klasík, ale nemôžem si pomôcť, dekádami jednoducho zostarol. Beriem ho ako povinnú filmovú literatúru, ako klasiku, ktorú musí každý vidieť. Príbeh je fajn, je to klasická rozprávka so sympatickou Judy Garland a samozrejme nezapomenuteľnou ústrednou pesničkou. Moje hodnotenie je ovplyvnené onou kultovou aurou filmu a akýmsi uznalým pritakávaním nad jeho objektívnymi kvalitami, ako zábava z dnešného hľadiska to už proste nie je ono. Dnešné deti by viac ocenili dobové Disneyovky. (20.07.2012)

Stejně jako se Cimrman pídil po ztrátě třetí věty, tak i já mám chuť po zhlédnutí Oze zjistit, kam že se poděla scéna s houbičkami, které musela Dorotka někde před svou výpravou za "duhu" pozřít. V tomhle jejím chemicky vysněném světě plném barev se nejspíš lehce zapomíná na ostražitost, protože jak jinak si vysvětlit její touhu spřátelit se s bezmozkem číhajícím na svou oběť v poli, s chlápkem ze železářství mávajícím všude kolem sebe sekerou nebo uprchlým pacientem nějakého místního ústavu, neboť koho jiného by napadlo převlíknout se za mluvícího lva uprostřed lesa. Ale třeba je tenhle film opravdu tak nějak blbě hravý, plný dětské radosti a naivity a tu metaforu tam vidím jen já .. (27.05.2014)

Muzikálovou adaptaci pohádky amerického spisovatele L. Franka Bauma lze v mnoha ohledech srovnat s českou "Pyšnou princeznou" (1952). Oba snímky ve své zemi platí za nehynoucí klasiku, přičemž jejich chytlavé dialogy a písně přešly z filmového plátna do každodenního života. Zároveň však kvality filmů kalí obsažené ideologické významy a fakt, že většina chvály pochází především z nostalgického uctívání snímků a nezakládá se na reálných kvalitách. O mnohé prvky očesaný příběh Dorotky zde slouží jako pouhá kostra pro rozverná muzikálová čísla a scénky založené na komickém pitvoření. Hlavní odlišnost však spočívá v tom, že zatímco v knize Dorotka dobrodružství v zemi Oz reálně prožívá, v klasickém filmu představují pouhý sen. Tento posun souvisí s obludně konzervativní ideologií filmu, která s americkým úsměvem divákům vštěpuje buranský postoj vůči všemu, co leží za hranicí jejich zápraží. (16.10.2010)

Když uslyšíte o Čaroději ze země Oz, tak už uvidíte nejdříve přicházet pověst a až za několik hodin se dokulhá film. Ze všech směrů jsem o tomto snímku začal slýchávat, což pro mě byl jasný signál k tomu, abych tento kult uviděl i já. Musím se přiznat, že jsem byl většinu stopáže nadšený. Pokud se někdy rozhodnu vypustit své pulce do rybníku a obohatit tak lidstvo o dalšího mimořádného, úžasného, skvělého, krásného, inteligentního a vtipného člověka, tak to bude právě tento film, který vytvoří dítěti základy jeho myšlenkového systému. V této zdánlivě obyčejné pohádce je totiž téměř vše, co by mohlo být pro dítě takovou nutnou prerekvizitou pro vstup do úspěšného života. Tedy minimálně drtivou většinu stopáže to tam bylo. Neskutečně mě zklamal závěr, ve kterému byla partička přátel podvedena a obdařena bezcennými tretkami. Je klidně možné, že jsem nepochopil, co se básník pokoušel říct. Ano i toto se mi jednou až dvakrát za 10 let stává. Nicméně, přišlo mi to nesmírně laciné, povrchní a ubohé zakončení pohádky, která do té doby měla pořádnou hloubku. I přes tento omyl se ovšem jedná o skutečně mimořádnou pohádku, na které se absolutně nepodepsal pověstný zub času. Ani se mi nechce věřit roku vzniku filmu. Těžce nadčasové dílo, které je mnohými právem vynášeno do nebes. A v pozadí všeho nás doprovází jedna z nejnádhernějších písní. (25.03.2018)

Stále krásná pohádka, která je v restaurované verzi snad ještě krásnější. Uplynulo dost let od toho pošmourného odpoledne, kdy jsem Čaroděje ze země Oz viděl poprvé. Od té doby jsem narážel na samé odkazy (nejvíc se mi samozřejmě líbily ty v podání Stephena Kinga v Temné věži) na něj a vždycky se mi vybavila nádherně milá (jak jinak) magická atmosféra. Dnes jsem si Čaroděje užil v originální verzi s krásným obrazem i zvukem... A jsem prostě zase okouzlený.__P.S. A hrozně moc se těším na Oze od Sama Raimiho. (27.01.2013)