Čaroděj ze země Oz

V roku 1900 napísal americký spisovateľ Frank Lyman Baum titul "Čarodejník zo zeme Oz" (The Wonderful Wizard of Oz). V Spojených štátoch amerických sa táto rozprávka dodnes teší obrovskej popularite. Ja som však Slovák a prečítal som si ju len nedávno, vo veku štyridsať šesť rokov. Takže zrejme preto vo mne nevzbudilo toto dielo nijak nadšené reakcie. No povedal som si, že si pozriem niektorú jej staršiu filmovú adaptáciu. Siahol som muzikálovej verzii z roku 1939. Avšak ani filmové putovanie Dorotky z Kansasu a jej troch podivných kamarátov po fantasmagorickej krajine Oz ma neohúrilo. V mnohých detailoch sa to aj dosť odkláňalo od literárnej predlohy. Technicky to bolo na svoju dobu kvalitne spracované a i niektoré piesne boli dobré, no ako celok to na mňa pôsobilo rozpačitým dojmom. *** (20.08.2023)

Plechový mužíček, divný panák, jakýsi chlupatý mutant, stará mladá holčička s pejskem jdou za zpěvu a tanců do zámku čaroděje, který je všechno možné, jen ne čaroděj. Nejlepší na tom byl ten pes. Jako dítěti při prvním zhlédnutí mi to připadalo opravdu hodně špatné. Kreslená verze, kterou jsem viděla dřív mi oproti tomu připadala okouzlující. Ve starším věku jsem dokázala ocenit muzikálový rozměr pohádky a jistou líbeznost provedení, ale moje oblíbená pohádka to není a z podstaty své nepohádkovosti ani být nemůže. (17.04.2011)

Americká klasika, které jsem se dlouhou dobu z neznámých důvodů vyhýbal. Poprvé jsem tenhle muzikál viděl tedy až nyní, v r. 2011. Musím přiznat, že jde o krásný příběh, který má své jedinečné kouzlo. První polovina filmu je více muzikálová a má právě ono pohádkové kouzlo, písně jsou líbivé a melodické. Druhá polovina už je více chaotická, písně už se nekonají a dostává prostor samotný příběh, který samotný nemá bohužel takový náboj. První polovina je tedy naprosto úžasná - dal bych jí 4-5, druhá už je jen taková zbrklá honička k předem jasnému happyendu, tj. tak 2-3. Za celek pak poctivé 3 hvězdy. (27.10.2011)

Shlédnutí Čaroděje jsem neustále odkládal, jelikož jsem si pod tím představoval něco jako filmy Tima Burtona, což opravdu není můj šálek kávy. Sice se ukázalo, že Burton z Čaroděje ze země Oz hodně čerpá (Mlaskaly převlekl do latexu a hle, máme Umpa Lumpy, jak zvrhlé), ale na rozdíl od jeho filmů je tahle nesmrtelná klasika přes svou přestřelenou vizualizaci snesitelná, a co víc - dokonce docela příjemná a zábavná. Vadil mi snad jedině nejpodivnější lev v dějinách kinematografie, na druhou stranu alespoň není glorifikován jako král zvířat a pán tvorstva, jak je ve 20. století zvykem, což je pro mne další plus tohoto filmu :). (20.11.2012)

Čaroděj ze země Oz spadá do období let 1936-1943, kterými jsou ohraničeny roky, ve kterých si mladistvá Judy Garland budovala kariéru v celovečerních muzikálech na základě své dětské průpravy. Teprve, když se přiblížily její 21. narozeniny, bylo jí dovoleno pozvolna se přehrát do dospělých rolí (nejprve v Presenting Lily Mars). Problém byl ale ten, že vypadala dospěle už velice brzy a skutečné žabce jí nebylo možné věřit prakticky nikdy. Konečně, když se zaposlouchám do Over the Rainbow, slyším všechno možné, jen ne malou Dorotku. Bizarně absurdní svět sépiově tónového Kansasu a Ozu v Technicoloru je pak už zážitek sám o sobě, bez toho, aby mu chyběla uvěřitelná herečka v hlavní roli. #LFŠ (12.05.2012)