Gorejący krzew
Burning Bush
Režie:
Agnieszka HollandScénář:
Štěpán HulíkHrají:
Táňa Pauhofová, Jaroslava Pokorná, Petr Stach, Igor Bareš, Vojtěch Kotek, Adrian Jastraban, Patrik Děrgel, Ivan Trojan, Jenovéfa Boková, Denny Ratajský (více)Obsahy(1)
Po seriálu Terapie, který vyvolal příznivé ohlasy u kritiky i u diváků, HBO Česká republika pokračuje v tvorbě vlastních hraných děl. Dalším původním projektem, který vznikne v režii světoznámé Agnieszky Hollandové, je třídílné retro Hořící keř, inspirované skutečnými událostmi i reálnými postavami. Scénář dramatu o alarmujícím činu Jana Palacha, osudech jeho blízkých a počátcích normalizace v posrpnové ČSSR napsal Štěpán Hulík... Děj začíná Palachovým sebeupálením v lednu 1969 a líčením rozjitřené atmosféry v tehdejší společnosti. Události se zdramatizují po skandálním nařčení od poslance Viléma Nového, který Palachovo sebeobětování zlehčoval na stranickém mítinku v České Lípě lživým prohlášením o takzvaném studeném ohni. Hlavní postavou vyprávění je skutečně existující advokátka Dagmar Burešová, která jménem Palachových příbuzných podala na Viléma Nového žalobu na ochranu osobnosti. Charakterní právničku, jež přijala zastupování klientů ve zdánlivě beznadějném soudním procesu a trpělivě sháněla důkazy v jejich prospěch, ztvární Tatiana Pauhofová. JUDr. Dagmar Burešová za normalizace obhajovala pronásledované disidenty a po listopadu 1989 se stala ministryní spravedlnosti. V letech 1990 – 1992 zastávala funkci předsedkyně České národní rady. (HBO Europe)
(více)Recenze (887)
V první řadě je potřeba říct, že to je záležitost, která je svojí kvalitou úplně mimo českou realitu. Jsem hrozně rád, že tady HBO udělalo takovoudle věc. Já sám sobě jsem si zážitek ze sledování trošku pokazil, když jsem si to nedal najednou, ale měl jsem mezi druhým a třetím dílem pauzu. Nebýt toho, třeba pod vlivem emocí mohlo být výsledné hodnocení ještě o něco vyšší. I tak to ale jednoznačně stojí za vidění, jakkoli si nejsem jistý, zda to je doopravdy šestnáctý nejlepší seriál. Trilogie má takovou sílu, že mě přinutila hledat si k Janu Palachovi a Dagmar Burešové další informace, což nevím, kdy se nějakému jinému filmu nebo seriálu naposledy podařilo, jestli vůbec někdy. ()
Precizní filmařina, na české poměry minimum nedotažeností, naopak kupa drobných nadstandardů a herci pod jistým vedením hrající nad svůj běžný průměr, nadějný scénář spíše než s rozsahem série zápasí s jednotlivostmi. Především ale splacení dluhu jednomu z největších symbolů československých dějin 20.st. Není ale poselství trochu formální ? 3-4* ()
Rozmýšľam nad tým, čo nám vlastne táto dôkladná rekonštrukcia pokusu postaviť sa molochovi moci dáva ? Je to pripomienka alebo varovanie... – či symbolický akt odplaty – zadostiučinenia – spravodlivosti a veľká ľudská tragédia, čiastočka v rámci neľútostných hier dejín. Dobový medailónik o upozadených udalostiach, slúžiaci ako vizitka nemorálnej doby. Každodenné individuálne hrdinstvo je to, čo si (aspoň naoko) vážime – charakter tých nemnohých pár ľudí, ktorí sa potom stávajú morálnymi arbitrami. Z jednej strany je pri toľkom množstve českých retro filmov až prekvapivé, že sa tejto témy doteraz nikto nechytil, ale pozornejší pohľad ukáže, prečo. Väčšina tých filmov sa totiž odohráva iba na pozadí historických udalostí, alebo ešte lepšie iba zasadených v dobe, aby sa autori nemuseli namáhať s nejakým bádaním. Preto má Štěpánova činnosť veľké plus. Vlastný, centrálny dej - prípad s pokusom o žalovanie poslanca Nového za urážku na cti Palachovou rodinou má scenár preštudovaný do najmenšej podrobnosti, ale dobové reálie už také presvedčivé nie sú. Extrémny detailizmus v jednom a chýbajúce širšie súvislosti v druhom parádne maskuje réžia. Ostrieľaná Hollandová drží opraty filmového remesla výborne... - možno až príliš. Tá réžia je strašne výrazná a viditeľná a nie som si istý, či ešte slúži príbehu a precíteniu alebo exhibuje. Želaného efektu rozhodne dosahuje.. - je to tiesnivé, dusivé, rozčuľujúce. Lenže až príliš. Situácia je permanentne vyhrotená, kulminujúca, nie je tam priestor na výdych.. - a to podľa mňa nezodpovedá vtedajšej realite. Plus osobne mi tam dosť nesedí Pauhofová, a či už ide o nevhodný typ alebo osobnú preferenciu, je to ďalší značný problém s prežívaním, keďže z obrazovky skoro nezlezie, keďže jej postava je najrozpracovanejšia a keďže poznáme jej skutočný predobraz... ()
Nadstandardní české dilo převyšující svou kvalitou 90% českýho shitu deroucího se do kin. Holt HBO produkce se pohybuje v jinejch číslech. A tak dostaneme skvělej dramaticky vystavěnej film (teda minisérii), kterej mě dostal 3 věcma: dobovou autenticitou (oblečení, auta, rekvizity, exteriéry i ty hára herců), vychytanou úvodní znělkou (Petr Novák - Why do you leave me + ještě vychytanější obrazová část) a vykreslením nestvůrnosti totalitního režimu (cizák tomu asi nebude ani věřit). Asi se to hodně drží skutečnejch fakt a nesnaží se to tam vecpat něco, co se nestalo, jenom kvůli tomu, aby to bylo pro diváka zajímavější. Máme tady hromadu skvělejch českejch herců, kteří hrajou přirozeně a kvalita děje jim v tom napomáhá. Prostě kvalitní film o smutné kapitole českého státu... i když mám takové nutkání dát jen 3 hvězdičky, protože ve srovnání se nějakou zahraniční produkcí to je ještě o level níž, budu hodnej a dám o jednu navíc, protože když češi potřebujou polku, aby natočila film o jejich historii (a ještě tak dobře), tak to musim byt hodnej. ()
Téma silné, ale zpracování moc tlačí na pilu. O to větší škoda. ()
Dobré zpracování, občas se děj trochu vlekl. Při stlačení do dvou dílů (ze současných tří) a zrychlení děje by to byl vynikající dvoudílný seriál, nebo dokonce celovečerní film. ()
Jo, sluší se poděkovat za tohle dílo, a to nejen mé oblíbené jmenovkyni (paní režisérce) za geniální práci. Dopředu jsem čekala hodně, přesto mě překvapila obsažnost, hloubka a místy až dokumentárnost, neméně herecké výkony těch, do kterých bych "to" neřekla (Pauhofová, Budař, Kotek!). Není to jediné poselství filmu, ale před volbami považuji za nutné ho vyzdvihnout-> Jak by řekl můj tatínek: Děti, nevěřte komunistům! Jiný aspekt celé věci dobře vystihl Radek99. ()
To byly časy! Hrdinou národa nebyl vlasatý player s šedesát osmičkou na zádech, nýbrž student jakéhosi podřadného oboru, jenž bojoval proti syrovému ledovému poryvu větru ohněm. Takže kometa se prohnala po Václaváku, způsobila šok Japoncům s Kodaky a každý druhý bulvární plátek následující den psal, že Johny Palach abdikoval zkouškovému. Ten, kdo mluví o tom, že tenhle ten seriál má dostat Oscara za nejlepší cizojazyčný film je obyčejný pokrytec, páč je to nezáživné a syrové jako pečínka osmnáctiletého studenta v Prostřeno! Komparace ŽELARY vs HOŘÍCÍ KEŘ - kvalitativně nesrovnatelné! 69% ()
Dlouho jsem se bála podívat, ale když se znovu odhodláš podívat na svý dítě v hrobě, musíš jen pokorně říct, dík, že tento počin byl zrozen. --- Dík, že uživatel Enšpígl ve svém komentáři řekl to nejlepší.__ zažít, prožít, odžít...a život jde dál ...jak komu. K ()
Naprosto jsem tomu propadl, nemohl jsem se od toho celé takřka 4 hodiny odtrhnout, pro mě rozhodně nejlepší věc, co u nás za poslední dobu vznikla. Vážně jímavé po všech stránkách. Věčná škoda, že nevyšla ta nominace na Oscara, byl by to žhavej favorit, dle mého soudu. ()
Výborný divácky zážitok ,ktorý priniesol neblahé spomienky na časy keď demagogia a potláčanie ludských práv a slobôd bolo štandardom vladnucej triedy. Manipulacia a teror ludí ktory boli pre system a " Narod" nepohodlný bol vsadepritomný. Príbeh o Janovi Palachovi bol známy no až teraz poukazal na dopad jeho skutku tesne po tomto cine . Film hodnotim velmi pozitivne vzhladom na temu a sposob akym nam to podala p.-Holland. Gratulujem a Vdaka ()
Po prvním díle (díky HBO!) je ještě brzy na hodnocení, ale na propadák to rozhodně nevypadá. Pro mne osobně, jako ostatně pro většinu tady, je to popis naší historie, o které se toho zase tak moc neví. Je proto jenom dobře, že to vzniklo a na takové úrovni. Hlavní myšlenka Jana Palacha, vytrhnout svým činem národ z letargie z pomalu převládající normalizace mně tam zatím chybí. Stejně tak souhlasím s tím, že v prvním díle převládá melodrama, ale dokáže se někdo z nás vžít do pocitů přímých účastníků tragédie? Koho něco takového v životě potkalo a ještě v té době reálného socialismu. Vím pouze o ještě jedné takové rodině. Proto nesuďme, když nevíme a soustřeďme se spíše na myšlenky než formu tento počin si to rozhodně zaslouží. Pro ty kdo v té době nežili budiž poučením, že LP Stounů se pašovat z kapitalistické ciziny nesměla a koho chytili ten musel podepsat spolupráci s STB. A pro více vnímavé je tady jistá paralela s tehdejším stavem mysli národa a dnešní dobou, kdy moc ve státě pomalu ale jistě přebírají opět naši rudí bratři. Po třetím díle se zmůžu pouze na konstatování, že tohle období naší historie je třeba si neustále připomínat a proto buďme velmi vděčni za takovýto počin. ()
První část: Už od začátku nabitá, s (na české poměry) "epickým" upálením. Konečně český seriál, který má kvalitu a snahu, ví jak upoutat diváky a má herce, doopravdické herce a ne lidi, kteří se koukají do kamery, viz. česká Ordinace s režií, která ten záběr použije. Píšu to, protože Hořící keř mi připadal jako kdyby nebyl z české produkce. Normální a uvěřitelné dialogy, propracované všechny scény. Make-up, kostýmy, interiéry, to vše na jedničku. ()
První část - výsledná podoba Hořícího keře je něco, co ČT v současnoti neumí (a vlastně ani nechce) vyprodukovat. A to jak po scénáristické, tak i po technické stránce. Hořící keř je zvládnutý po všech stránkách, nejvýrazněji o sobě dává vědět střídmý režijní styl a výborná koncepce snímání. Další dvě části - přestože alespoň na první pohled působí následující díly o něco méně dramaturgicky sevřeně - protože cílí na rozšiřující dějové linie spojené s vyšetřováním a procesem - představuje tato ucelená série počin, který je kvalitativně diametrálně "jinde", než ostatní současná naše produkce. Nejen ta seriálová, ale až na výjimky i ta filmová. ()
JE ZVLÁŠTNÍ JAK SE ČLOVĚK pročítá kritikami na film Argo, Lincoln a samozřejmě starší kousky, které tak nějak poukazují na historii USA a spousta z nás nadává a plive na jejich vlastenectví a poukazuje na vznešenou nudu, patriotismus a vlastenecké žvásty a kýče a bláboly... ALE, že mi se pořád rejpeme v roce 69 a druhé světové, to je v pořádku že, vy... No nic. Ke Keři. Po 1 části je to pro mě za 5*. Nadšení a radost z filmového řemesla mne naprosto ohromila a dala naději (i přestože v režisérském křesle nesedí Czech, ale ostřílená Hollandová), že český film má naději na to, vypadat bravurně! Hudba mi sedla. Příběh mi sedl. Prostě nadšení. Po 2 části nadšení malinko upadá. Skvělý vizuál už jsem přijal, takže podvědomě řeším ostatní věci. Začíná mě malinko srát jakási ideologie (Táňa Pauhoufová k Janu Budaři argumentuje její postavení za urážku na cti rodiny Jana Palacha slovy- "Vždyť naše děti učíme, že lhát se nemá"-Nebo nějak tak- W T F??!!! Malinko jsem si ublinkl) a podstrkování tradičních, stokrát omletých klišé této doby. Těžká rozhodnutí. Sledování. Vyhrůžky, demonstrace a podobné. Navíc, já jsem člověk schopen překousat tyto u nás stokrát omleté dějepisné události, ale tady u druhého dílu jsou nám naservírovány nějak bez života a chuti. Bez pořádné dramatičnosti a bla bla. Po druhém díle bohužel jednu hvězdu beru. ()
Výborně zpracované, informačně velmi bohaté a zároveň přehledné. Skvělé herecké výkony -je radost sledovat české herce jinde než televizních seriálech pochybné kvality. Perfektní hudba, stylový vizuál a parádní kamera. První díl je jednoznačně nejlepší (5*). Neuvěřitelně strhující a silný příběh. Druhá část o trochu slabší (4*). Její úvodní scéna s upálením Jana Zajíce je pro mě absolutně nejemocionálnější část filmu! Třetí část je nejslabší (3*), místy působí uměle natahovaně a prospěla by jí kratší délka. Některé dějové linie byly již v druhé části uzavřeny a tak je závěr poněkud prázdnější. Celkově se jedná o výborné dílo s působivou atmosférou a velmi silným příběhem. Tvůrcům bych rád potřásl pravicí. ()
Třídílné mapování české historie z doby totality. Je až neuvěřitelné, jak jeden odvážný čin mladého studenta podnítí a rozjede mašinérii událostí, které jsou jednak nehumánní a zcela jistě vedoucí k zániku uzrupované moci. Je mi stydno, že jsem dříve čin Jana Palacha neviděl ve více souvislostech a nechápal, že Lidská pochodeň č. 1 zažehla v národu solidaritu i chuť bojovat za svoji svobodu a práva. ()
Palachův čin byl reakcí na okupaci vojsk Varšavské smlouvy a ukončení veškerých ideálů, které jsou spojeny s obdobím uvolnění - Pražského jara. SSSR se odhodlala k tomuto radikálnímu řešení, aby posílila svou moc, která již nebyla tak dominantní. Strašlivá, sebeobětující a až mučednická smrt Jana Palacha a dalších (na které se nepochopitelně zapomíná!) se ale nedokázala vůbec rovnat se zrůdností komunistického režimu. Někdy je ale třeba odvážných činů, aby lidé prozřeli a nenechali se nadále manipulovat všeobecnou lží, která se jim jeví jako správná. A to ať už ze strachu, či prosté pasivity. V této třídílné minisérii se podařilo brilantním způsobem zachytit tíživou atmosféru společnosti, která je ovládaná totalitním politickým režimem. Když k tomu přidáme skvělé herecké výkony a příběh, který není vycucaný z prstu, tak je třeba uznat, že snad v žádném dosavadním českém filmu se to takovým způsobem nepodařilo. ()
Hořící keř je veľmi podarené dielo. Vadilo mi však, že chýba výraznejšia gradácia deja, v tejto podobe mi to pripadalo skoro ako hraný dokument a nie TV seriál. Atmosfére tiež čosi chýbalo, v tomto bol napríklad film Ve stínu omnoho lepší. Oceňujem, že niečo takéto vôbec vzniklo (hlavne vďaka HBO) a hlavne to, že to malo úroveň. Herci hrajú prirodzene, čo sa u nás často nevidí a hudba bola zvládnutá tiež prekvapivo dobre. 80 % ()
Související novinky
HBO se stahuje z tuzemské tvorby
Fúze společností Discovery a Warner Bros. a s ní související snaha razantně omezit výdaje napříč všemi subjekty měla bohužel dopad i na televizní odnož HBO. Ta byla nucena se stáhnout z mnoha… (více)
27. Český lev
V sobotu 7. března 2020 bude Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) po sedmadvacáté rozdávat výroční ceny symbolizované soškou Českého lva. Stane se tak na galavečeru ve Dvořákově síni pražského… (více)
Zemřel herec Stanislav Zindulka
Ve věku 86 let zemřel český divadelní, filmový a televizní herec, Stanislav Zindulka. Ten měl za sebou vystudovanou pražskou DAMU, od roku 1994 byl pak členem pražského Činoherního klubu. Mezi jeho… (více)
HBO a české špionážní drama
Karlovarský festival je v plném proudu a o jednu z těch atraktivnější zpráv se teď postarala evropská odnož HBO. Její zástupce Steve Matthews totiž oznámil, že ve spolupráci s českými tvůrci… (více)
Palachiáda je hrozně košaté téma, uchopitelné na tisíc způsobů; tak třeba pro nás narozené plus minus v té době (v mém případě dva dny před prvním výročím okupace, sedm měsíců po Palachově smrti) byla v dětství a dospívání ústně tradovaným mystériem, které oficiálně neexistovalo a o to víc budilo otázek a provokovalo fantazii. Co byl ten kluk zač, jestli vůbec byl? Byl to blázen? Hrdina? Něco mezi tím? Donutil ho k tomu někdo tajemný? Jaké to je, hořet? Jak si takovou věc člověk může udělat? Plyne z toho něco pro nás? Žijeme opravdu v tak strašné době, že v někom může vyvolat potřebu takhle zoufalého činu? Jestli ano, jak to můžou naši rodiče vydržet? — Hořící keř, napsaný klukem ještě o generaci mladším a natočený režisérkou naopak o generaci starší, se konkrétně těchto pocitů dotýká jen zlehka, ale nemám mu to za zlé. Ze všeho, co tu po listopadu na téma normalizace vzniklo (a co jsem stihl vidět), jde rozhodně o nejpoctivější, nejčistší kousek, nejlépe zprostředkovávající dobovou marnost, tíseň a mizérii. Dovedně si vybírá jednu hlavní, scénáristicky vděčnou dějovou linku – příběh advokátky pozůstalých, starosvětsky bránících synovu/bratrovu čest ve společnosti, kde se čest a morálka odhazuje z pudu sebezáchovy, z ne vždycky konkrétního, ale o to drtivějšího strachu „co by mi mohli udělat, když nebudu držet hubu a krok“. Přitom se nedíváme na černobílý souboj padouchů s hrdiny, vidíme normální lidi, jako jsme my, které doba vystavila těžko řešitelným dilematům; nesledujeme ilustrovanou dějepisnou přednášku, ale dramatické vyprávění, v kterém je historické sdělení docela umně obaleno. Potud je s filmem všechno v naprostém pořádku. — Je mi skoro hloupé psát, co v pořádku není, ale nedá se nic dělat. Takže za prvé: Jak Hulík odvádí báječnou práci v celkové výstavbě scénáře, tak bych mu místy nakopal zadek za prkenné dialogy, podrážející nohy hercům, příběhu i atmosféře, především v první části, kde na nich záleží nejvíc. Morem strašlivých deklamovánek je česká televizní i filmová tvorba v posledních desetiletích tak prolezlá, že už si na ně leckdo zvykl jako na normální stav; já se přes ně ještě pořád přenést nedokážu a ničí mi zážitek zásadním způsobem. — Za druhé: Evidentně se nalámala hromada peněz do výpravy a triků, aby se dosáhlo přesvědčivé dobové stylizace, studovaly se prameny, zapojovala se osobní zkušenost. Z výsledku na mě přesto dobová atmosféra dýchá jen pramálo, neadekvátně vynaloženému úsilí, a když přemýšlím proč, dospívám k závěru, že ďábel se skrývá v detailech: Účesy jsou sice ve stylu šedesátých let, ale provedené současnými technikami, nadýchané, nablýskané. Nikdo nemá mastné vlasy, všichni mají perfektní pleť. Z rádia hrají jen největší pamětnické hity. Obraz je sice tónovaný do šeda, ale dlažební kostky a fasády domů jsou až na výjimky nepřirozeně čisté, nezvětralé. Nemluví se jazykem 60. let, ale ve floskulích typických pro 21. století – KSČ pořádá „předvolební mítinky“, Palachova zranění jsou „neslučitelná se životem“. Atd. atp., jedna režisérka všechno uhlídat nemůže, přes leccos se dá divácky přenést, ale je škoda, že se člověk musí přenášet; pokud by si jednotlivé profese ve štábu víc viděly na špičku nosu, nehrály si na vnější dokonalost na vlastním písečku a měly na zřeteli službu celku, mohla být působivost společného díla někde úplně jinde. — Za třetí: Žvatlající holčičky, Zindulka honící po kancelářích cvrčky, erotická scéna ze třetího dílu… Je jasné, že čtyřhodinovou kládu na vážné téma bylo potřeba tu a tam odlehčit a snad i zatraktivnit, potíž je v tom, že ty odlehčující a zatraktivňující prvky z toho trčí jak podebraný palec. — Celkem vzato jsou to všechno drobnosti, myslím si ale, že všechny přispívají k pocitu, že se dalo jít ještě dál. Myšlenkově není film chudý ani jednostranný, ale mohl být ještě vrstevnatější; provedením je určitě nadstandardní, ale ne špičkový, atmosféra je místy působivá, ale nepohltí. Dětem to určitě pustím, až přijde čas, ale víc jim podle mě dají Všichni dobří rodáci, Smuteční slavnost nebo Skřivánci na niti. Resumé – velmi silné *** nebo slabé ****, vyberte si. () (méně) (více)