Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Morholt
    *****

    Nadupaný kyberpunkový nátěr pocákaný krví z nepřeberného množství rvaček a přestřelek a zároveň tak trochu rodinné drama s jistým nádechem osudovosti. No a to všechno je řízlé detektivkou, která má takřka christiovské vyústění. Jo a taky se tu lidi dost často převtělujou. Sice to zní jak recept na pejskokočičkový dort, ale dokonale to funguje a to ve všech ohledech. Nebudu nic vypichovat, protože všechno je dokonalé, což dvojnásob platí i o castingu. 100%(5.3.2018)

  • Insilvis
    *

    Jakmile se kyberpunk dostane ze stránek knih na plátna či obrazovku, vládne mu příliš často těžko přijatelná ustrašenost a nedostatek invence. Altered Carbon, který je adaptací románu Půjčovna masa Richarda K. Morgana, trpí všemi nedostatky a špatnými stereotypy, které se s žánrem ve filmové podobě pojí. Za prvé: zdá se, že existují dva předobrazy, kterých se všechna další díla drží zejména po vizuální stránce - Blade Runner Ridleyho Scotta a japonská manga a anime Ghost in the Shell (sem tam ještě Matrix, což je ale kapitola sama pro sebe). Nic proti citacím, ale ve vědomí většiny filmařů jde zřejmě o jediné dvě úspěšné a známé kyberpunkové adaptace, tudíž ztvárnění jejich světa kopírují až příliš často a až příliš otrocky. V důsledku čehož se zdá, že se zastavil čas a že žánr, který jinak pobízí k různorodosti, vizuálně ustrnul podobně jako punkrocková móda na roztrhaných džískách, čírech a křivácích. Za druhé: kyberpunk sice zdůrazňuje sociální rozdíly a třídní konflikty, ale zejména ve filmové podobě se člověk setká se striktně vyhroceným černobílým viděním: bohatí jsou bez výjimky zlí psychopaté, kteří mají přístup k technologickým vymoženostem, oběti i hrdinové jsou pak vždy z nižších tříd, přičemž bojují proti nějaké technologické záležitosti, která zapříčinila společenskou nerovnováhu. Svět je ovšem mnohem složitější, přičemž tahle dualita zlých boháčů a hodných chudáků (nebo alespoň „obyčejných lidí“) je bohužel již tak nudný stereotyp, že nefunguje ani v metaforické nadsázce. Paradoxně je pak Altered Carbon fanaticky technofobní film (podobně jako Matrix, Elysium, In Time, americká hraná verze Ghost in the Shell atp.), jehož ideálem je jakási vágně definovaná přirozená lidskost. Je ovšem třeba poznamenat, že klasiky žánru takhle primitivní nejsou - když si člověk přečte Gibsona, Stephensona, Shirowa (nebo se podívá na animované Ghost in the Shell), sezná, že zobrazované konflikty nikdy nejsou podávané takto primitivně. Divák nechápe, proč se scénáristé obtěžují celkem fungující předlohy složitě přepisovat do úplně jiných nekonzistentních konstrukcí, jestliže by výsledek dopadl mnohem lépe, kdyby si ušetřili práci a prostě děj knihy “jen převedli” do obrazu, když už provozují seriálovou adaptaci literárního díla. Za třetí: scénáristé si zřejmě zvykli na to, že young adult čtou i dospělí, a normy vyprávění tomuhle předpokladu přizpůsobili tak, že lze stěží najít v rámci filmového sci-fi mainstreamu cokoli chytřejšího, než jsou Hunger Games. Altered Carbon tak v nijak originálním a poměrně přímočarém vyprávění, které přitom občas trpí nedotaženou dramatizací vývoje, kombinuje makabrózně patetické scény (moje srdce, které jsem si ve virtuální realitě vyrval doslova z těla, patří tobě) s hysterickým herectvím a ne moc smysluplným dějem. Postavy jsou nějak charakterizované, ale pak jednají úplně jinak – přes svůj dokonalý výcvik a proklamovanou chladnokrevnost se například z nepochopitelných důvodů (když pomineme špatně napsaný scénář) dopouští nesmyslně iracionálních výbuchů a školáckých chyb. Svět obsahuje navíc spoustu nekonzistencí, jejichž výčet by zahrnul samostatnou recenzi. Např. časový vývoj – postavy žijí stovky let, ale společnost se nemění, vypadá jako naše aktuální představa blízké budoucnosti zamrzlá v čase. V technologicky rozvinuté civilizaci kolonizující sluneční soustavu policejní sbory používají na chlup stejnou uniformu celé dlouhé dekády a estetika se odkazuje výhradně na naše moderní umělce – že by šlo o ilustraci tezí o zamrzlé postmoderní kultuře, jak je podává filozof Michael Hauser? (haha) Jeden díl mi přišel záměrně napsaný tak, že každá postava v něm musí mít alespoň jeden hysterčák (počítal jsem je). A navíc seriál selhává i v žánrových aspektech, ve kterých by to člověk nečekal – jeden příklad: Takeshiho sestra je v jedné scéně neporazitelná ninjovská asasínka, přičemž o deset minut později se chová, jako by neměla žádný výcvik – nechává nesmyslně zničit množství svých velmi draze vyrobených klonů, které jen tak nabíhají na nepřítele, aby jim prostě prostřelil hlavu. Ve stejné scéně si nejprve počíhá, chytí útočníkovu automatickou pistoli správně za hlaveň, aby ji po jednom bodnutí střepem opět pustila a nechala se jí střelit. Nehledě k tomu, že útočníkem je v tomto případě elitní policistka se speciálním výcvikem, která přitom před sebe svou zbraň strká s nezastřenou touhou po vlastním odzbrojení. Dvě superelitní vylepšené bojovnice se tak střetávají způsobem, kdy člověk pochybuje, zda jim někdy někdo dal alespoň základní přednášku o způsobech sebeobrany. Různorodých nesmyslů je ale v seriálu opravdu hodně. Filmový kyberpunk zřejmě čeká na svého vizionáře, který mu dodá osobitou vizi (místo aby jen opakoval desítky let staré vize jiných) a dostane jej na patřičnou úroveň, neboť tenhle žánr by si zasloužil emancipovanější přístup, než jakou ukazují přizdisráči z tvůrčího týmu Altered Carbon.(18.4.2018)

  • Helo
    *****

    Naprostá pecka! Po traileru se mi to zase tak nezdálo, čekal jsem od toho seriálovou verzi Blade Runnera, ale nemohl jsem bejt víc vedle. Ano, stylizace je podobná, možná prakticky stejná, ale to je holt kyberpun - mě to vůbec nevadí. A ještě víc mi nevadí, že se tady tvůrci vůbec s ničím neserou. Zákonitosti světa jsou složitý a člověku trvá, než se do toho vžije, ale odměnou je skvělej propletenec příběhů, kterej... no, nebudu spoilerovat. S chutí do toho!(6.3.2018)

  • FritoleXx
    ****

    Vrchol filmového, respektive seriálového, cyberpunku. Po vizuální stránce vážně až neuvěřitelná paráda. V Netflixu zdá se nevědí, co penězma. Tvůrci ale dokáží překvapit i po příběhové stránce a z obyčejné kriminálky se v pouhých 10 dílech stává rozsáhlá pavučina zvratů, což je na jednu stranu velmi poutavé a diváka drží neustále v napětí, ale na stranu druhou může být během těch devíti hodin dost náročné pochytit všechny detaily a nedostat se do situace, ve které nechápete kde se vzalo tohle a jak se stalo tamto. Nebo něco tvůrci nedomysleli? Největší pochvalu jistě zaslouží velká dospělost a na americký seriál i nevídaná nekorektnost. Akčním scénám, které jsou plné krve, useknutých končetin a dokonce vytrhaného masa z těla pak nejvíc škodí typicky nezvládnuté souboje, jenž se neobejdou bez četných střihů, ač jsou stále na vyšší úrovni než je zvykem. Největším zklamáním a důvodem, proč nedávám plný počet jsou poslední dva díly, které působí jako nastavovaná kaše a závěr tak promarnil šanci na nějakou přijatelnou gradaci a výsledný dojem, který diváka rozloží. Stejně ale silnější 4 hvězdy a druhá série má krásně nakročeno k tomu, být něčím lehce jiným. Těším se. Jo a Martha Higareda je prostě dokonalá.(16.5.2018)

  • Vavča
    ****

    Pochmurná scifi z budoucnosti lidstva, tak trochu ve vizuálu Blade Runnera, téma měnění těl, otázky, co je lidskost člověk, syrové, naléhavé, otázkou je, zda přemíra násilí a sexuálních scén nepůsobí někdy zbytečně samoúčelně rušivě, hlavní hrdina Takeshi Kovacs (Joel Kinman) vzpomínající na povstání proti nesmrtelnosti nemá chybu, stejně tak jeho smrtící sestřička Dichen Lachman, velký prostor pro sebe urvala mexická herečka Martha Higareda jako buldok detektiv Kristin Ortega, fakt schopná, nejen kočka pro fanservis. Série se celkově pohybuje spíše v akčním, než detektivním žánru, ale flashbacky umně udělané, nenudí a děj pádí jako splašený kůň. Seriál má rozhodně hutnou atmosféru, umí vtáhnout, docela bych se nezlobil na návrat do tohoto univerza... Třešničkou na dortu je pak James Purefoy jako zhýralý met Laurens Bancroft.(19.3.2018)

  • - Každá epizoda 1. série je pojmenována podle jednoho z klasických filmů ze žánru Film Noir, což byl žánr populární v letech 1941–1950. (Tomas_TM)

  • - Důvod, proč se nesmrtelným zbohatlíkům říká „Meths“, je odkazem na Methuselaha, který byl podle biblické pověsti nesmrtelným. (UncleMorty)

  • - Seriál je založen na knize „Půjčovna masa“ od Richarda K. Morgana z roku 2012. (Tomas_TM)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace