Železná maska

Lehce omšelá kostýmní podívaná, která si mě však získala tím, že se absolutně nebere vážně. D’Artagnan je v podání Jeana Maraise přesně tak lehkovážný a hravý, jak jsem si ho vždy představovala, a to přestože Marais už tady není žádný zajíček. Jeho snaha konečně se spojit (dejme tomu) s paní svého srdce, je pořád roztomile dychtivá a opravdu jsem mu přála úspěch. Leč, když Francie zavolá, přehluší i volání lásky…..   Svižně oddychová záležitost, u které mi ani nevadí nepříliš nosný či inteligentní děj. SHRNUTÍ: Když se ti dějiny motají do milostného života. (25.08.2021)

Marais dabovaný Štěpničkou je neodolatelný i po letech. Nadsázka, když jeho dáma vybaví mušketýry slušivými oblečky, aby nebyli jako trhani. Ovšem popis bitvy jak román na pokračování. Dobývaná žena: „Bojím se o sukně i o své zásady.“ Jen tu D’Artagnanovi chybí další mušketýři. Oblíbené úsloví „Měla jste mne vidět před dvaceti lety“. Nejlepší výkon ovšem podává Jean Rochefort. „Chci ho za každou cenu. Živého či mrtvého. No, mrtvého bych raději,“ říká kardinál. Film je zářným příkladem toho, že poslouchat za dveřmi se vyplácí. Nejen služkám, ale i králům. Nebo alespoň jejich dvojčatům. Dobrá scéna, když lapkové okradou lapku. Představitel Ludvíka je ovšem tuctový, ne francouzsky šarmantní. Stejně tak Isabelle, i když i ta zaperlí: „Tak tedy on není on a on mne stále miluje.“ Maraisovi je ve filmu skoro padesát a hraje uvěřitelného čtyřicátníka, na koni mu to vyloženě sluší. Rozesmála mne scéna s podřezaným mostem. A samozřejmě neustále přerušované Maraisovy námluvy. Nakonec se ani neožení, že. Nejspokojenější je patrně Rochefort - v masce - a v Bastile. Leč v hojnosti. Kuchař tam prý byl skvělý. (16.06.2008)

Jako správný a po dobrodružství lačný kluk, jsem i já přelouskal několik Dumasových literárních výtvorů. Napětí a romantika galantního dobrodružství jsou předností těch mnoha jeho knih. A půvab neschází ani této filmové adaptaci. Adaptace je pečlivá ve svém způsobu podání a přiblížení tehdejšího společenského prostředí. Je to hravé, je to odhodlané, je to odlehčené, je to impulsivní. Nechybí napětí a majestátní gesta lásky a cti, ty správné ingredience romantického dobrodružství. A historická legenda, s nekompromisní mocenskou zákulisní hrou, ožívá v jedné ze svých mnoha zpracovaných podob. Stěžejní dvojroli lehkomyslného i státnicky zodpovědného francouzského krále Louise XIV a jeho po svobodě dychtícího bratra Henriho příjemně sehrál Jean-François Poron. V prvním případě si užívá života, v tom druhém po prostých krásách života především touží. Ale ani výměna rolí není tím nejlepším řešením zapeklitých životních osudů. Hvězdou filmu je kapitán králových mušketýrů Charles d'Artagnan (sympatický Jean Marais), svědomitý vykonavatel důležitých státnických úkolů a neúnavný sexuální loudil. Nesnáší odpor a přerušování svých namlouvacích her. Horlivě padá k nohám krásných žen a chápe se meče při pocitu potírání nespravedlností. Výraznou postavou je bezstarostný a rozverný zloděj Lastreaumont (dobrý Jean Rochefort), ochotný pomocník Henriho s nejlepším konečným řešením pro všechny zúčastněné strany. Další výraznou složkou filmu jsou spanilé ženy v osudech mužských dějin. Je zde lehkonohá, rozšafná a veselá Lastreaumontova oddaná ctitelka Marion (půvabná Sylva Koscina). Je zde romantická idealistka, dcera velitele ostrovního vězení s tajemstvím a Henriho obdivovatelka Isabelle de Saint-Mars (neméně půvabná Claudine Auger). A také aristokratka se slabostí pro d'Artagnanovské lichotky paní de Chaulmes (šarmantní Giselle Pascal). Z dalších rolí: tvrdý zákulisní hráč a elegantní loutkář v mocenské hře markýz De Vaudreuil (Philippe Lemaire), nešťastný a přeložený velitel ostrovního vězení a baron de Saint-Mars (Noël Roquevert), ctihodná francouzská královna a matka královských dvojčat Anna Rakouská (Germaine Montero), francouzský kardinál a úspěšný státnický zákulisní vyjednávač Mazarin (zajímavý Enrico Maria Salerno), francouzský vojevůdce a tvůrce monumentálních bitev maršál de Turenne (hravý Jean Davy), či neschopný a podlézavý Isabellin ctitel pan Renaud de Lourmes (Jean Lara). Francouzská kinematografie vyprodukovalo mnoho hravých historických komedií. A i tato je zárukou příjemné zábavy, byť není jedinečným dílem. Ale ta lehká hravost, vtipný nadhled i konečné vyústění všech snah přeci jen dokáží ve výsledku okouzlit čistým dobrodružstvím pravých mužů do té správně potřebné míry. (17.08.2016)

Muž se železnou maskou stokrát jinak ... Správně fanfarónská i správně lehkovážná parodie s galantním d'Artagnanem v podání charismatického Jeana Maraise, který roztomile (a řekla bych, že i s potěšením) zesměšňuje sám sebe. Jen míra naivity místy zlehka překračuje únosnou mez a děj v těch okamžicích ztrácí jistotu a s ní i jiskru a eleganci, ale i tak se jedná o nadprůměrně zábavnou hříčku ze staré dobré Francie ... 3,5* (14.03.2012)

Chtěl bych žít ve světě, kde jediná práce chlapa je dvořit se krásným ženám. Chtěl bych žít ve světě, kde se žena brání fackou a ne žalobou. Chtěl bych žít ve světě, kde ženská tahá chlapy za nos a je u toho zároveň k sežrání, ne na zabití. Chtěl bych žít ve světě, kde když mě nasere nějakej týpek, namíříme na sebe kordy a ne telefony. Chtěl bych žít ve světě, kde i lumpové mají styl. Chtěl bych žít ve světě, kde musím uštvat šest koní, než někam dojedu. Protože čím víc my to tady máme moderní, rovnoprávný a uhlazený, tím víc já chci bejt muž se železnou maskou na ostrově Svaté Markéty. (18.08.2023)