L. A. - Přísně tajné

Jednoznačně nejlepší film roku 1997. Skvělá stylová kriminálka z padesátých let s vynikajícími výkony Crowea, Pearce, Spaceyho a Basingerové (Oscar a Zlatý glóbus). Je to chytře napsané a bezchybně zrežírované. V tomto roce sice většinu cen vyhrál nevyrovnaný Titanic, ovšem já mám o vítězi v kategoriích film a režie jasno. Docela dobrá je i hudba Jerry Goldsmithe, který se vrací do dob Čínské čtvrti. (03.08.2003)

Ve vzduchu jsem cítil vydírání, špinavý peníze, pach krve. Na jednu stranu je Hollywoodská továrna pohlcena sny a jindy jak v tomto případě spíše peklo na zemi co někteří musí vytrpět jen pro potěšení druhých a pro svůj vlastní sen. Strastiplné pátrání po tajnostech hollywoodského podsvětí L. A může začít sen, který se vám možná splní. (16.11.2011)

Zarputilá gorila se selským rozumem, vychcánek prospěchář a pokrytecky vypočítavý kariérista par excellence. Všichni s policejním odznakem a razící si cestu po svém. A všichni nevědomky na stopě stejného případu. (ne)Noirová nadžánrovka, která by jak dějem tak i hvězdným obsazením "pánů herců" (zdaleka ne jen těch v hlavních úlohách) s přehledem vystačila na trio výtečných filmů, z nichž každý by z fleku mohl aspiroval na krimi klasiku. Prostě tři v jednom v podobě filmové nabídky co se neodmítá a jediné co jí lze vytknout je, že neskončí o minutu dříve, čím by se vyhnula nedůstojné tečce. A také jde o názornou ukázku "jak adaptovat pro velká plátna na postavy, události i děj echt košatou i zamotanou (samozřejmě neméně geniální a ještě desetkrát tak zamotanější Ellroyovu nejlepší) předlohu". (09.04.2011)

Vidět jej a zemřít sice v případě L. A. Confidential neplatí, leč rozhodně se musí vidět víckrát, aby do sebe dokonale zapadly všechny střípky precizně budované story a bylo slyšet ono magické "cvak". Russell Crowe si zde dle mého (ne)skromného mínění střihnul nejlepší a mně nejvíce imponující roli a o tom, zda si Kim Basinger zasloužila Oscara... o tom fakt žádná! (=jedna z největších ironických lží, která kdy prošla skrz mé prsty na klávesnici do světa) - Pár vcelku nedůležitých štěků, několik pohození nechutně peroxidovou hřívou, sexy prádlo a jediná činnost - nechat se povalit do saténu - to přece stačí k tomu, aby někdo dostal zlatou sošku, kterou si pak hrdě vystaví doma na záchodě, ne? :) (27.02.2007)

Korupce, podsvětí, zločin, luxusní děvky. Přijde mi, že toho času tenhle kus u nás tak nějak prosvištěl opodál diváckého zájmu, i kritici kriminálku o odvrácené straně spravedlnosti tak nějak neřešili. Ač si v kinech po světě vedla velmi solidně. Máme tu ambiciózní svini, jinak synka z policejní rodiny, málomluvného drsoně, kterému vadí, když někdo uhodí ženskou, i elegantního poldu, který o sobě rád čte v novinách. Masakr v nočním baru tyhle tři spojí, ač každý nejprve sleduje stopu na vlastní pěst. Jenže pochybná věrnost služebním řádům nakonec vstupuje až na nejvyšší místa. Celkově je to přitažlivá látka, výborně napsaná (těch milých cynických dialogů) a stejně dobře zahraná. Na chuť jsem jí ovšem přišel až jako „zkušenější“ divák, možná jsem lehce zamotanou zápletku dřív jednoduše nepobral. Pečlivě stylizovaná atmosféra a mistři svého oboru za kamerou (skladatel Goldsmith, scénárista Helgeland, kameraman Spinotti, kostymérka Myers) jsou pak dalším bonusem. Pánové před kamerou výteční, Kim Basinger možná roky nedostala takovou roli, ale Oscar v jejích rukou je totálním přehmatem. Výsledný dojem to ovšem nezmění. Zatraceně chytré. A pořád dobré. (13.10.2016)